Tomáš Krystlík: Že si lid ČSSR v roce 1968 udělil svobodu, je blud

21.08.2019 13:48 | Zprávy

V lednu 1968, po odvolání Antonína Novotného z nejvyšší partajní funkce, zbývalo ho sesadit z prezidentského stolce, což bolševici z čistě formálních důvodů po partajní linii nemohli, k tomu bylo potřeba Národní shromáždění.

Tomáš Krystlík: Že si lid ČSSR v roce 1968 udělil svobodu, je blud
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Jak se zbavit Novotného rychle bez nutnosti delšího přesvědčování každého poslance po partajní linii jeho strany, aby odhlasoval zbavení prezidenta úřadu, když to SSSR potřeboval rychle? Někoho z bolševiků napadlo využít hlas lidu obdobně jako 50. letech v procesu s Miladou Horákovou, kdy celé kolektivy pro ni žádaly potrestání nejvyšší. K tomu ale bylo nutné vyřadit na čas cenzuru, aby nepřekážela v rychlosti zveřejňování požadavků lidu po sesazení prezidenta, které by se rychle přenesly i na poslance zákonodárného shromáždění bez nutnosti na ně působit po stranické linii. Předpoklad vyšel, nicméně A. Novotný nakonec, nevyčkav ortelu Národního shromáždění, abdikoval 22. 3. 1968 sám. Docílivše kýženého odstoupení Novotného ze státních funkcí, se soudruzi pokusili opět zavést cenzurní zásahy, jenže zjistili, že nejsou s to tak učinit bez represí – lidu i členům komunistické partaje (ne všem) se bezcenzurní stav zalíbil. Tedy svobodu československému lidu nadělil ÚV KSČ, nikoliv, že si lid ji vynutil sám. Další události jsou dosud v povědomí, není však známo, proč měl být Antonín Novotný vlastně odstraněn.

V roce 1961 se rozhodl Sovětský svaz pro útočnou strategii Varšavského paktu vůči Západu, čímž neobyčejně vzrostla strategická úloha Československa, sousedícího s Rakouskem a SRN coby nástupiště vojsk. Na rozdíl od Polska, NDR a Maďarska v něm sovětská vojska dislokována nebyla a přesun sovětských vojsk do ČSSR před útokem by neušel západním rozvědkám, Západ by tak byl předem varován. Při dislokaci sovětských vojsk v Československu by přesuny sovětských vojsk a vojenského materiálu tam a zpět už nebudily větší pozornost. Jenže Antonín Novotný požadavek rozmístit na území Československa sovětské vojenské jednotky třikrát odmítl.

Jak k tomu došlo? Stav československé armády v polovině 60. let činil zhruba sto padesát tisíc mužů, a to již bylo na pokraji hospodářské únosností. SSSR však požadoval v souvislosti se svou útočnou doktrínou proti západní Evropě, aby za mobilizace bylo povoláno do zbraně přibližně 10 % mužské populace. Jenom příprava nutných rezerv pro takovou mobilizaci in spe by vyžadovala astronomické finanční částky. Československo usilovalo v letech 1960 až 1965 o snížení vojenských výdajů, což velení Varšavské smlouvy, tedy hlavně SSSR vytrvale odmítal, ale byl ochoten souhlasit s nižším podílem československé účasti ve Varšavské smlouvě, pokud ovšem ČSSR umístí sovětská vojska na svém území.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Igor Hendrych, Ph.D. byl položen dotaz

Jaká výše důchodu by byla podle vás důstojná?

A co jako politici děláte proto, aby bylo na důstojné důchody i třeba za 20-30 let? Protože teď jsou na tom podle mě důchodci dobře, ale otázkou je, co bude do budoucna?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

18:20 Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

Komentář Pavla Foltána k dění v České televizi