„Můj kamarád konceptuální umělec Marian Palla navrhoval na prezidenta republiky svého jezevčíka Bruna. Je to milý, bystrý a nepořádně veselý pes, ale i Marian musel kriticky uznat, že některé státní funkce by zvládal jen s potížemi a navíc byl pro něj líný shánět podporu i za  hranicemi brněnské bohémské lobby.

Poté, co odpadl Bruno, se zdálo, že moc vhodných kandidátů již nezbývá. Právě v té době jsem se v čajovně na Budějovické dozvěděl, že na prezidentskou kandidaturu se chystá i pan Vladimír Dlouhý. Známe se asi pět let, nějak se respektujeme a celkem si rozumíme, přestože pan Dlouhý pracuje pro Goldman Sachs Group Inc. a já ne. Pokud bych jej měl charakterizovat, tak bych řekl, že to je člověk, který umí naslouchat, má široký rozhled a je pracovitý a spolehlivý.

Podstatné pro mě je, že jako manažer ví, že stát musí fungovat a že jej trápí současný stav. A mohu-li být na tomto místě možná víc otevřený, než je obvyklé, tak bych ještě dodal, že to je vyrovnaný člověk, který si nemusí léčit žádné mindráky a ani nepotřebuje zbohatnout. Pochopitelně, že by mně dělalo starost, že ekonomové mezinárodního kalibru obvykle myslí víc na DPH a úrokové míry, než na lidi, ale myslím, že je tady jedna pojistka – jmenuje se Eliška a je ženou pana Dlouhého. Je jemná, a má sociální cit. Myslím, že by tahle kombinace mohla fungovat, i když pochopitelně želím Brunových promarněných šancí.

Václav Cílek

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.