Zahájení operace na dobití iráckého Mosulu je jen dalším přilitím oleje do ohně na blízkovýchodní frontě, která je dnes již nepochybnou součástí otevřené konfrontace jaderných velmocí.

Jen několik dní před pondělním úderem irácké armády, otevřeně podporované Spojenými státy (včetně účasti amerických pozemních sil a jejich spojenců v regionu), která má za cíl osvobodit druhé největší irácké město z rukou ISIL, se o víkendu sešli ministři zahraničí Spojených států a Ruska ve švýcarském Lausanne. Jak se dalo očekávat, jednání žádnou dohodu o Sýrii nepřineslo.

Jde o zvolení Clintonové

K rozhovorům Johna Kerryho a Sergeje Lavrova se po několika hodinách připojili ministři sedmi klíčových blízkovýchodních států: Turecka, Iráku, Egypta, Jordánska, Kataru, Saúdské Arábie a Íránu - a zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura.

Dva dny po této schůzce spustily Spojené státy prostřednictvím irácké armády a kurdských jednotek ofenzívu, jejímž cílem je znovudobytí severoiráckého velkoměsta Mosulu. Není pochyb o tom, že útok na Mosul má hned několik významů a je součástí celkové strategie amerického establishmentu - toho času v chaosu. V případě rychlého dobytí města, o kterém málokdo pochybuje, neboť útoku se účastní kromě 25 tisíc iráckých vojáků také tisíce Američanů včetně letectva, se bude jednat spíše o propagandistickou záležitost.

Očekávaná rychlá porážka ISIL v Mosulu má totiž být využita v závěrečné fázi kampaně pro Hillary Clintonovou. Načasování operace - jako součásti předvolební kampaně demokratů - je stejně ohraným trikem jako takzvaná likvidace Usámy bin Ládina před pěti lety. Ta byla rovněž naplánována jako součást demokratické předvolební kampaně Baracka Obamy.

Tajné přemístění

Kromě předvolební prezidentské kampaně v USA má však operace v Mosulu ještě další význam, spočívající v posílení džihádistických jednotek, které budou nuceny opustit Irák a přesunout se na syrské bojiště, které je pro Spojené státy momentálně mnohem důležitější. Podle některých informací se Spojené státy a Saúdská Arábie dokonce před zahájením operace dohodly na tom, že umožní volný průchod tisícům bojovníků Islámského státu ještě před samotným pondělním zahájením operace v Mosulu.

Islamisté budou pak znovu nasazeni do boje proti prezidentu Asadovi v Sýrii. "Více než 9.000 bojovníků Islámského státu bude přesunuto z Mosulu do východních oblastí Sýrie, aby provedli hlavní útočnou operaci, která by znamenala zmocnit se měst Deir ez-Zor a Palmýry," sdělil agentuře RIA Novosti minulý týden vojensko-diplomatický zdroj z oblasti.

Americké letectvo by podle něho mělo v Mosulu útočit většinou na prázdné nebo neobydlené budovy. Zdroj prohlásil, že přesun bojovníků ISIL je nutný, protože "Washington musí nějakým způsobem čelit ruským úspěchům v Sýrii a snažit se oslabit jejich důležitost." Kromě ryze politických výhod je údajně dalším záměrem této operace zrelativizovat úspěchy ruského letectva, a tím současně oslabit pozici prezidenta Bašára Asada.

Prostředníkem a garantem dohody o bezpečném průchodu pro džihádisty z Mosulu, má být vedení saúdskoarabské výzvědné služby. Podobný postup používaly Spojené státy a jejich spojenci při "osvobozování" iráckého města Fallúdža, kde byly podle hodnověrných informací za pomoci CIA a saúdskoarabské tajné služby položeny základy toho, čemu se dnes říká Islámský stát.

Otevření mosulských migračních stavidel

Kromě přesunu islamistických posil do Sýrie má operace v Mosulu i "druhý plán" - otevření migračních stavidel a posunutí konfliktu do nové fáze. OSN mluví o téměř miliónu nových imigrantů, kteří by se operací v Mosulu mohli dát do pohybu. To bude znamenat nejen posílení už tak gradující migrační invaze, ale také "autostrádu" pro vycvičené bojovníky ISILU - rovnou do Evropy.

Podle údajů Europolu bojuje v řadách ISIL v současnosti více než 5 tisíc "interbrigadistů" z evropských států. Ještě před pádem Mosulu část z nich odešla do Sýrie bojovat na syrskou frontu a část bude "pověřena novými úkoly" na starém kontinentu. Tito "uprchlíci" budou zvláště nebezpeční, neboť mají tvrdý výcvik a bohaté bojové zkušenosti.

Koordinátor Evropské rady pro boj proti terorismu Gilles de Kerchove uvedl minulý týden v Evropském parlamentu, že bojovníci ISIL mohou do Evropy dopravit i chemické zbraně, případně instrukce pro výrobu a použití automobilových bomb a chemických zbraní. To je nyní dvojnásob reálné. ISIL, jak již řečeno, měl podle všeho přesné informace o začátku operace v Mosulu, proto již dávno město opustilo velké množství jeho bojovníků směrem do Sýrie. Ti, kdo zůstali, budou spíše vytvářet kouřovou clonu, a to někdy i doslova: zapálením ropných produktů. Za tím účelem, aby pouze zbrzdili postup a umožnili koordinovaný ústup a přesunutí islamistů na pozice v Sýrii.

Rozšíření války do Libanonu?

Syrské bojiště je již druhým rokem součástí "globální války" Západu proti Rusku. Američané musejí něco vymyslet, neboť Rusové jim i jejich spojencům udělili za rok od svého zapojení tvrdou lekci v efektivitě. Jak nedávno uvedl ministr obrany Sergej Šojgu, v průběhu jediného roku se Rusku podařilo osvobodit 586 lokalit a více než 12.000 čtverečních kilometrů území. Zlikvidovali také přibližně 35.000 teroristů, včetně téměř třech tisíc muslimských bojovníků z Kavkazu.

Američané a jejich spojenci proto zkoušejí zastavit postup Asada a Putina všemi prostředky. Kromě přesunu posil z Mosulu je to i podpora islamistů, které se jim údajně dostává dokonce i od izraelského dělostřelectva, které pálí na syrské vládní pozice z vlastního území. Izraelské letectvo podle některých zdrojů soustavně navádí na vládní síly také rakety z izraelského vzdušného prostoru. Džihádisté tak prý bojují už nějaký čas otevřeně pod krytím izraelské palby. Jak to jde dohromady s izraelsko-ruskými kontakty z poslední doby, můžeme zatím jen spekulovat.

Stále častěji se také mluví o rozšíření bojů do Libanonu. Izrael a džihádisté by se mohli pokusit otevřít koridor až do libanonské Chebaa a tím přenést válku na jih Libanonu, odkud Asadovi přicházejí posily z Hizballáhu, podporovaného Íránem. Právě do Teheránu minulý týden Rusko dodalo závěrečnou dodávku raketových komplexů S 300, které by měly chránit zemi před izraelským letectvem. Mnohé tak nasvědčuje tomu, že to, co dosud sledujeme, by mohlo být začátkem velké "blízkovýchodní války".

Začne ISIL popravovat své americké velitele?

Již několik let trvající bitva o Aleppo, která v posledních měsících přešla do závěrečné fáze, by se tak mohla stát předobrazem situace v celém regionu. Některé zprávy totiž naznačují, že západní speciální jednotky, včetně stovek vojenských poradců Spojených států a jejich spojenců, se dostaly v Aleppu do složité situace. Nemohou se dostat z obklíčení ve východní části města nejen z důvodů intenzivního vládního a ruského ostřelování, ale některé zprávy hovoří i o tom, že je frustrovaní islamisté, které předtím pomáhali vycvičit, v mnoha případech drží jako rukojmí a vydírají Západ požadavky na svou záchranu před hrozící likvidací.

Právě odtud zřejmě pramení hysterie v západních metropolích v posledních týdnech, neboť islamisté, kteří již nemají kam ustoupit, by se mohli brzy obrátit proti svým instruktorům a předvést celému světu demonstrativní popravy amerických velitelů přímo v Aleppu. Pokud by jim islamisté z ISIL a Al-Nusry začali v přímém přenosu řezat hlavy, mohly by mít západní vlády velký problém, jak vysvětlit veřejnosti, kde se vzali američtí velitelé na pozicích islamistů ve východním Aleppu.

Blíží se americká invaze do Jemenu?

Kromě Sýrie se američtí specialisté angažují stále více i v Jemenu. Podle předáka jemenského osvobozeneckého hnutí Houtí Ansarullaha připravují dokonce invazi do této válkou zmítané země.

Minulý týden USA zasáhly jemenská radarová stanoviště poté, co prohlásily, že americká loď Mason, jejímž úkolem je likvidovat řízené střely, byla podruhé ve čtyřech dnech napadena jemenskými silami. V televizním projevu Houtí tyto útoky zkritizoval a řekl, že národ a ozbrojené síly by měly zůstat bdělé a uvést se do plné pohotovosti, aby čelily vetřelcům.

Jemenské oficiální kruhy odmítly amrická obvinění jako neopodstatněná a mající za cíl vytvořit záminku pro špionážní a logistickou podporu, kterou USA poskytují Saúdské Arábii při jejím vojenském tažení. Americká obvinění přišla po saúdském leteckém útoku, při němž přišlo o život více než 140 lidí, účastnících se pohřbu otce jemenského ministra vnitra v hlavním městě San'á.

Děsivě nebezpečný válečný požár tak zachvacuje každý den stále větší oblasti Blízkého východu. Opravdu chtěl Kerry z Lavrovem dojednat o víkendu ve Švýcarsku nějakou dohodu, nebo šlo ze strany Američanů jen o formalitu, aby vyhověli fiktivním pravidlům světové diplomacie? Vzhledem k situaci na frontě vše ukazuje, spíše na tu druhou variantu.

Není to "vzdálená válka". Jak upozorňujeme na těchto stránkách již několik let, rozhoduje se v tomto regionu i o našich budoucích osudech.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.