Už když se v prosinci premiér Fiala zmiňoval o tom, že drastické zvýšení cen elektřiny by rád řešil adresnými sociálními dávkami, trochu jsem nad tím kroutil hlavou. A hle, už je to tu. A na internetu jsem si přečetl vyjádření jednoho novináře, že je to vlastně taková žebračenka.

Tak kdo má pravdu? Vláda, anebo ten novinář? Ač nerad, musím souhlasit s tím, že je to opravdu něco na způsob žebračenky. Vzít kus papíru a tužku a počítat a počítat, to by ještě šlo. Pak na úřad, nejspíš si tam vystát frontu, a pak poníženě čekat, jak to dopadne. Komu by se tohle chtělo absolvovat? Vsadím se, že většina lidí, kteří by na tu dávku měli nárok, se na to prostě vykašle, ať už z hrdosti, anebo z nevědomosti. Jen si to představte, nejdřív vás málem klepne pepka, když vám ze dne na den zruší dodávku energie, pak vás málem klepne podruhé, když vám cena za dodávku několikanásobně stoupne, a do třetice všeho zlého vám nabídnou jít po žebrotě.

Tak teď nevím. Uvědomuje si to pan premiér stejně jako já a počítá s tím, že vláda udělá vstřícný krok a v konečném výsledku ušetří, anebo o tom nemá ani šajn?

Uvažuju, která z těchto dvou variant je pro nás, občany této země, vlastně horší.