Panebože, ten člověk přece nemůže být natolik pitomý, aby to myslel vážně. Ale jestli není úplně pitomý, pak má za naprosté pitomce nás všechny. Skoro mi to připomíná papaláše z dob minulých, když se vzájemně poplácávali po ramenou, jak to dělají dobře, a na klopy si připínali celé kilogramy třpytivých vyznamenání. Pár pitomců tomu tleskalo a ostatní si mysleli svoje, ale neříkali to nahlas.

Nic hloupějšího než reklamu na vakcíny jsem v televizi v poslední době neviděl. Snad jenom rodinka sedící na klandru, tleskající do taktu a idiotsky se tvářící s ní snese srovnání. Netuším, o čem ta reklama je, neboť ihned po jejím zjevení přepínám program stejně jako chraplavou vlezlou Alzu. Ta je taky podobná. Proboha, vládo naše nejsvětější, vážně si myslíš, že Češi po 40 letech všelijakých lží a polopravd, které se na ně ze všech stran dennodenně valily, ještě věří nějakým přiblblým agitkám? Bylo to přece v televizi, psali to v novinách, tak to v žádném případě neznamená, že to je pravda pravdoucí.

Počty očkovaných nám stoupají, tedy to děláme dobře a reklama na vakcíny zabrala. Jenže ministryně Schillerová to řekla jasně, je to nátlak. Zaženeme vás, neočkované, do děr, postavíme mimo zákon a donutíme vás, ať chcete nebo nechcete. Nakonec jsou tahle tvrdá slova poctivější než Vojtěchovo chvástání. Jen se zkuste poptat v těch frontách na očkování, proč tam ti lidé jsou. Myslíte, že vám někdo z nich řekne, že uvěřil té krásné propagaci? Ne, jsou tam z donucení, jeden jako druhý.

Takže, buďte tak laskavi, milí naši vůdčí, a nečůrejte nám tak okatě do očí a nazývejte pravé věci pravými jmény. My totiž všelijaké ty dobrovolné (čti povinné) brigády a solidární (opět čti povinné) příspěvky na Kubu či Angolu známe, a to vaše dobrovolné očkování do toho krásně zapadá. Udělali jste očkování proti covidu medvědí službu a kdybyste do toho hloupě nezasahovali, měli bychom dnes už 90 % naočkovaných.

A tak na závěr bohulibého snažení naší osvícené vlády navrhuji udělit tato vyznamenání:

1. Řád věrného panoše ministru Vojtěchovi
2. Řád vlajícího grafu ministryni Schillerové
3. Řád brouka Pytlíka ministru Havlíčkovi
4. Řád zlatého pendreku ministru Hamáčkovi

Pro pana premiéra ještě musím nějaký ten řád vymyslet, nic mi pro něj nepřipadá dost dobré, ale vyznamenaní zasloužilci by si ještě k hrudi mohli přivinout paní náměstkyni ministra zdravotnictví Koziar-Vašákovou a udělit jí čestnou stužku farmaceutické legie a pana profesora Flégra s medailí škodolibého Kašpárka. A kocoura Micíka odlít do bronzu.

A nakonec se všichni obejmou kol ramen a pod rozvinutou zástavou Agrofertu zapějí s nadšeným leskem v oku bojovou píseň:
Nad Agrofertem vlají vlajky rudé, jen s námi lidem všude dobře bude…

Jenže já se obávám, že dobře už bylo. A to jsem kdysi býval optimistou.