Právě praktickým směrem by se mělo reformovat humanitní a společenské školství, aby  nebylo nálepkováno tituly neužitečnosti, nepoužitelnosti a zbytečnosti. Humanitní a společenské školství se nesmí nechávat ovlivňovat zaujatou politikou veřejnoprávních médií a zaprodanými politiky.

Studující humanitních a společenských věd si vždycky musejí umět vytvořit svůj vlastní názor a pohled na problematiku okolního světa. Nelze jim vnucovat "prorežimní omáčky" a biflování; vymývání mozků v oblasti společenských a humanitních věd nepřipadá v úvahu.

Mnohem důležitější pro studující musí být praxe bez "růžových brýlí," aby naše školství a úřady netrpěly politikou zaprodaného neomarxismu.

Místo věčného biflování realita  a praxe v terénu, úřadech, školách, ústavech, věznicích, neboť reálný pohled a reálné řešení tíživých společenských problémů a situací je třeba v našem nemocném státě.