Leč pozornost národohospodářů ještě více poutá nevídaný růst úspor obyvatelstva. Leží tam miliardy, které by se daly vysápnout do privátních penzijních fondů, zužitkovat na účtech finančních ústavů, protočit v investicích, propláchnout jimi ceny spotřebního zboží, zkrátka zužitkovat je ve prospěch statistik státního rozpočtu. Přičemž by podstatná část posloužila ke zvýšení životní úrovně povolaných, či samozvaných správců oněch financí. Jeden z mnoha, pohledný šéf Liberálního institutu jen zářil, když na ladem ležící úspory výrazně upozornil. Jako by objevil Ameriku. A to kdyby ještě uměl odhadnout uškudlené sumičky v drobných, rozstrkané po obálkách mezi prádlem, pod polštářem, v prasátku. Jako kdysi: na mouku a na cukr, na sádlo. Peníze pro případ nouze, peníze syslené - milí liberálové - z pocitu svíravé úzkosti, že když je takhle mizerně, může být ještě hůř. 

Komentář zazněl v pořadu Český rozhlas Hradec Králové Glosy Václava Součka
Publikováno se souhlasem vydavatele.