Zejména po zvolení amerického prezidenta Trumpa, který už ve své volební kampani uváděl, že chce zvýšit americké zbrojní výdaje až o polovinu a že pokud členské státy nebudou plnit své „závazky“, v případě napadení například Ruskem jim pak Spojené státy nemusí přijít na pomoc. V ČR, snad právě pod touto záminkou, ještě zesílil tlak na zvyšování vojenských výdajů.

Dosažení zbrojních výdajů ve výši dvou procent HDP je na české politické scéně poslední dobou bráno v podstatě jako nevyhnutelná nutnost, a otázky se točí jen kolem toho, kdy této hranice dosáhneme. M. Stropnický, kterého podpořil i B. Sobotka, hovořil o roce 2025, lidovci pak veřejně zdůrazňovali, že by bylo dobré této hranice dosáhnout už v roce 2023. ODS sice neuvedla rok, ale dlouhodobě podporuje zvyšování vojenských výdajů a místopředsedkyně této strany Černochová je osobou, o které je známo, že by zbrojila snad až do doby, kdy by Česká republika měla více tanků než obyvatel, a je na české politické scéně osobou, která je zvyšování zbrojních výdajů nakloněná asi nejvíce ze všech.

Ne ve všech státech Evropské unie vládne stejné nadšení pro zvyšování zbrojních výdajů, tak aby jimi byly podporovány zejména americké zbrojařské koncerny. Naposledy zvyšování vojenských výdajů až ke 2 % HDP odmítl také nový předseda německé SPD M. Schulz, který uvedl: „Nejsem toho názoru, že se v NATO dohodlo, že musíme dosáhnout výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To by pro Německo znamenalo výrazné finanční zatížení. Pokud to dobře interpretuji, tak se řeklo, že by se o to mělo usilovat," a dodal: „Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala."

Schulz tedy nejenže odmítl, aby Německo pod jeho případným vedením vydávalo na obranu 2 % svého HDP, ale zároveň zpochybnil, že ona hranice vydávání nejméně 2 % HDP na zbrojní výdaje, j skutečně tou hranicí, která dělí ty, kteří závazek vůči NATO plní, od těch, kteří jej neplní.

M. Schulz se tímto svým prohlášením a postojem postavil vedle svého stranického kolegy, německého ministra zahraničí, S. Gabriela, který na počátku března při své návštěvě v estonské metropoli Talinu taktéž uvedl: „Není žádný nezvratitelný cíl dosažení dvou procent, ale spíše... bychom měli jít tímto směrem.“ A podobně jako Schulz také odmítl, že by Německo chtělo jít tímto směrem velmi rázně, když uvedl, že pokud by Německo skutečně vynakládalo na zbrojení 2 % HDP, šlo by o 60 miliard eur. „Znamenalo by to takovou vojenskou převahu v Evropě, že by se to našim sousedům nelíbilo," řekl k oné částce Gabriel.

Na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která proběhla v polovině března, se proti prudkému zvyšování vojenských výdajů, na které tlačí zejména USA, vyslovil také předseda Evropské komise Jean Claude Juncker, který připomněl, že existují i jiné podstatné aspekty než výdaje na zbrojení: „Pokud se podíváte na to, co Evropa dělá v obraně a zároveň v rozvojové a humanitární pomoci, vypadá její srovnání se Spojenými státy poněkud jinak. Moderní politika nemůže být jen o zvyšování výdajů na obranu.“

Prudké zvyšování vojenských výdajů, tak aby bylo dosaženo oněch výdajů 2 % HDP na zbrojení, odmítl také slovenský premiér R: Fico, který uvedl: „Jasně jsme nastavili plán navyšování výdajů na obranu. Nebuďme papežštější než papež. Tato země má své ekonomické možnosti. Uvědomujeme si své závazky, ale nevidím důvod, proč bychom měli jít nad závazky, které přednesl prezident.“

Tímto způsobem bohužel nikdo z předních českých politiků, vycházejících plně vstříc zbrojařům, a jdoucích v tomto ohledu naprosto proti zájmům drtivé většiny českých občanů, nepřemýšlí.

Jedním z velkých témat volební kampaně pro volby do poslanecké sněmovny by podle všeho mělo být také téma bezpečnosti České republiky, a to komunikované tím způsobem, aby bylo v podstatě legitimizováno vysoké tempo navyšování vojenských výdajů. Bylo by dobře, kdyby se sociální demokracie, která by měla být ze své podstaty přirozeným odpůrcem vyhazování peněz na vojenské účely, odvážila vystoupit proti zvyšování vojenských výdajů a jasně uvedla, že krom peněz vyházených za nepotřebné obrněnce, vrtulníky či děla, směr, který Česká republika, na rozdíl od například Německa, nakročila, znamená také to, že jaksi dává zelenou budoucí výstavbě americké vojenské základny na našem území. Tak jak o ni před americkými prezidentskými volbami v kampani hovořil Mike Pence, současný viceprezident Spojených států… Bylo by dobré, kdyby se B. Sobotka a jeho straničtí kolegové inspirovali německými sociálními demokraty či slovenským premiérem Ficem a ukázali občanů, že co se týká vojenských výdajů, není zde pouze jedna cesta, a to tak, aby co nejrychleji došlo k jejich navýšení až na 2 % HDP. Koneckonců české ministerstvo obrany dlouhodobě předvádí, že není schopno vojenskou techniku nakupovat výhodně a větší i menší zbrojní zakázky dlouhodobě pronásledují pouze skandály, viz například dění okolo „Dalíkových“ Pandurů, letounů CASA či nově například podivné operace kolem nákupu neprůstřelných vest.

Politik, který by na české politické scéně vystoupil s tím, že není třeba přeplácet zbrojařské firmy za to, aby České republika získávala pro sebe nevýhodně vojenskou techniku, kterou využije pouze jednou ročně na výstavě vojenského vybavení, případně v rámci cvičení – zde ještě s hrozbou ostudy jako se to stalo, když se cestou ze cvičení srazilo pět slavných Pandurů, protože jejich řidiči nebyli schopni udržovat mezi sebou bezpečnou vzdálenost – by u velké části českých občanů jistě získal sympatie. Nákup děl či pásových obrněnců atd. atd. s bezpečností českých občanů souvisí skutečně jen zdánlivě. V Evropě žádný ozbrojený válečný konflikt nehrozí a proti terorismu, který bezpečnost evropských občanů ohrožuje nejvíce, jen těžko pomůže třeba i milion pásových obrněnců. A pokud by chtěla být Česká republika více chráněná v případě ozbrojeného válečného konfliktu v Evropě, měla by v první řadě hovořit o vybudování společné Evropské armády. To je síla, která by ji mohla ochránit, na rozdíl od 12 vrtulníků či padesáti pásových obrněnců, které české ministerstvo obrany nakupuje zřejmě zejména pro dobro některých účastníků tohoto obchodu…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.