Ta zpráva se dala očekávat. Jak jsem měl možnost pana senátora Hrabu poznat osobně a sledovat v poslední době jeho aktivity ať už na půdě Senátu, tak na sociálních sítích, byla to jen otázka času. A ten čas se naplnil právě teď. Poslední kapkou byla prý kauza Mlejnek.

Za svoji relativně krátkou politickou kariéru jsem měl možnost poznat několik opravdových osobností napříč politickým spektrem. Ne vždy jsem se s nimi shodl na názorech a ne vždy to byly osobnosti kladné, tedy alespoň z mého pohledu.

Pokud se v tuto chvíli omezím na hnutí STAN, napadnou mě vždy jen dvě opravdové osobnosti a to Věslav Michalik a Zdeněk Hraba. S prvně jmenovaným jsem měl spory a někdy i dost vážné, které vyvrcholily žalobou, kterou na mě podal a dvěma soudy, které ji zamítly. Nepovažuji ho za osobnost kladnou, nicméně měl obrovský přehled, viděl 2-3 tahy dopředu a měl dar vést a ovlivňovat svoje spolupracovníky.

Druhý jmenovaný mě vždy překvapil svojí věcností a klidem, který neztrácel ani při řešení krizových témat. Navíc byl vždy velmi slušný i na lidi, kteří stáli na druhé straně politické barikády. O tom opravdu něco vím z vlastní zkušenosti.

Oba zmínění pánové už tedy ve STAN nejsou. Věslav Michalik bohužel předčasně zemřel a Zdeněk Hraba ze STANU vystoupil. A já si troufám říct, že to jsou rány, které budou mít v budoucnu na hnutí STAN důsledky srovnatelné se všemi kauzami tohoto hnutí.