Vyjádření prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého:

„Nerozumím tomu, proč se odboráři vlamují do otevřených dveří. Podnikatelé mzdy zvyšují.“

Před rokem odboráři dramaticky zahajovali kampaň Konec levné práce, a už tehdy Hospodářská komora ČR odbory upozorňovala, že zaměstnavatelé svým zaměstnancům mzdy zvyšují. To potvrdila i anketa mezi členy Hospodářské komory ČR, která se uskutečnila loni v srpnu. Už z této ankety vyplynulo, že velké množství podnikatelů zvýšilo nebo plánuje zvýšit mzdy svým zaměstnancům mezi 3 až 5 procenty, což se stalo, jak potvrzují statistiky ČSÚ. Průměrná mzda v ČR stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1019 korun, tedy o 3,9 procenta, a to na 27.297 Kč. Za celé pololetí dosáhla průměrná mzda 26.898 korun, což je o 4,2 procenta více než loni. Letošní růst reálné výše mzdy za pololetí i druhé čtvrtletí je dokonce nejvýraznější za posledních 9 let.

Hospodářská komora ČR nijak nezpochybňuje, že v době, kdy se zaměstnavatelům daří, by měli mzdy zvyšovat. Jsme přesvědčeni, že růst mezd o 3 až 5 procent je tempo, které by zaměstnavatelé mohli zvládnout. Je proto podle nás zbytečné dělat nějaké dramatické mítinky a nátlakové akce.

„V čem ale má Hospodářská komora ČR a ČMKOS zásadní filozofický rozpor, je přístup k novele zákoníku práce. Její podoba neprospěje zaměstnavatelům a ani zaměstnancům obzvlášť, pokud dnes odboráři avízují, že ji chtějí ve Sněmovně rozšiřovat dalšími nápady typu – uznat právo odborové organizace na zápis svého sídla do veřejného rejstříku podle sídla zaměstnavatele nebo zvyšovat výši odstupného při ukončení pracovního poměru. Jestli odboráři dnes na svém mítinku avízovali, že Hospodářská komora ČR bude ve sněmovně dělat vše pro to, aby novela nebyla přijata, tak můžeme odboráře ujistit, že to tak bude a že jsme připraveni se s odboráři na půdě Poslanecké sněmovny utkat a přesvědčit poslance o legitimitě našich požadavků.“

Doplňující informace:

Odmítáme zvýšení minimální mzdy na hranici 11 500 Kč

Požadavek ČMKOS na plošné zvýšení minimální mzdy na 11 500 Kč je pro HK ČR neakceptovatelný. Minimální mzda v rukách odborářské lobby škodí podnikatelům i zaměstnancům. V rukách odborářské lobby se institut minimální mzdy stává nástrojem politických her, proto je potřeba zvyšování minimální mzdy odpolitizovat a navázat na reálný stav ve firmách.

K růstu mezd v současné době neustále a samovolně dochází. Bude k němu docházet i nadále. Je důležité říci, že tento růst může mít i vyšší tempo než požadují odboráři -  sám zaměstnavatel, který zná svoji firmu nejlépe, ale musí posoudit, kdy má možnosti, a je připraven mzdy zvýšit. Pokud tak neučiní, hrozí mu, zejména při současné nízké míře nezaměstnanosti, že mu zaměstnance snadno přebere konkurence.

Co rovněž hrozí, pokud bude minimální mzda zvyšována plošně, je, že některá odvětví, resp. konkrétní firmy nemusí takový impuls unést. Existuje totiž také hrozba, že konkrétní firma zúží své aktivity, případně zcela odejde z trhu, laicky řečeno „zkrachuje“, s příslušnými důsledky pro všechny své zaměstnance, anebo také může tato konkrétní firma část svých dosavadních zaměstnanců převést do režimu práce „načerno“, kde opět „ostrouhá“ jak zaměstnanec, tak státní rozpočet.

Vnější regulatorní zásahy v této oblasti nejen, že nejsou potřebné, jsou pro české hospodářství přímo škodlivé.

Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu s tím spojenou. To ohrožuje konkurenceschopnost firem v globálním měřítku, a tím i celou ekonomiku a růst HDP. Dopady budou navíc nerovnoměrné, v případě některých sektorů či regionů i velmi citelné.

Novela zákoníku práce je zbytečná

Hospodářská komora považuje vládou předloženou novelu zákoníku práce za zbytečnou. Vyzýváme poslance, aby materiál neschválili. Jedná se totiž o bezzubý návrh, který neřeší skutečné problémy pracovního trhu, nepřináší potřebnou liberalizaci a zvýšení flexibility trhu práce. Došlo sice k vypuštění problematických bodů, které se týkaly úpravy pracovní doby, změny pracovního poměru či noční práce. Nadále však nesouhlasíme například s navrženou úpravou práce z domova. Všechna nová ustanovení regulující práci z domova jsou dle našeho pohledu zbytečná a škodlivá.

Opravdu koncepční novela zákoníku práce by se podle HK ČR neměla vyhýbat tématům, jako je možnost v mezních situacích ukončit pracovní poměr bez udání důvodu, výraznější diferenciace výše odstupného nebo podstatné snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů při vedení personální agendy.

Problematická je však i doprovodná novela zákona o inspekci práce, která zásadně navyšuje některé správní delikty: například by nově bylo možné udělit pokuty až do jednoho milionu korun za porušení povinnosti vydat výplatní pásku. I to je pro Hospodářskou komoru ČR zcela neakceptovatelné. Novelizace se navíc zcela nelogicky děje bez transpozice evropského práva.

Opačným směrem se vydala i Francie, kde současná socialistická vláda podpořila konkurenceschopnost podniků. Francie zvětšila flexibilitu firmám například tím, že uvolnila pravidla najímání a propouštění zaměstnanců, zvýšila maximální zákonné stropy pracovní doby včetně přesčasů či zmírnila požadavky na vstupní lékařskou prohlídku. Česko se však vydává opačnou cestou - utužování pravidel a dalších restrikcí.

Podnikatelé nesouhlasí s rušením karenční doby

HK ČR dlouhodobě odmítá i další požadavky ČMKOS, příkladem je návrh na zrušení karenční doby. Drtivá většina zaměstnavatelů (73 %) v průzkumu HK ČR vyjádřila nesouhlas se zrušením karenční lhůty. Průzkum, kterého se zúčastnilo 1034 podnikatelů, potvrdil, že institut karenční doby, který byl na našem území zaveden prakticky už za dob Rakouska-Uherska, vede k větší odpovědnosti zaměstnance, snižuje fiktivní nemocnost a omezuje zneužívání systému. Znovuzavedením karenční lhůty se snížila nemocnost zaměstnanců dokonce u 67 % zaměstnavatelů.