Úřednickými zásahy na ministerstvu pro místní rozvoj podle podnikatelských organizací vznikl dokument, který se naprosto odklonil od kompromisní podoby stavebního zákona dohodnuté v lednu letošního roku.

Hospodářská komora České republiky vznáší 1 základní a více jak 60 dalších připomínek zásadního charakteru ke stávající podobě rekodifikace stavebního práva v České republice „Stávající verze návrhu nového stavebního zákona nyní nemá v zásadě nic společného ani s věcným záměrem, ani s návrhem předloženým MMR v prosinci 2019 do meziresortního připomínkového řízení. V průběhu více než pětiměsíčního přepracovávání opustili úředníci MMR téměř všechny původní principy rekodifikace stavebního práva, aniž by přitom sami přišli s nějakými vlastními, odlišnými od dnešního stavebního zákona. Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Proti poslední podobě se zásadně vymezuje odborná veřejnost, státní instituce i profesní a odborná sdružení, a to i přesto, že se v některých dílčích tématech zcela neshodnou. I proto zastává Hospodářská komora názor, že pokud nedojde k návratu k původním cílům, je potřeba rekodifikaci v poslední úřednické verzi zásadně odmítnout. Kromě této základní připomínky o nepřijatelném odklonu od věcného záměru, vznáší Hospodářská komora více jak 60 zásadních výtek (v příloze této tiskové zprávy) k předkládanému materiálu, který navíc ani oficiálně neobdržela.

Hospodářská komora už dříve upozornila, že se změnami, které se do původního komplexního a systémového návrhu dostávaly tzv. salámovou metodou, nesouhlasí a distancuje se od nich. Bohužel důsledkem toho byla Komora opomíjena v celém následujícím procesu, nové verze rekodifikace jí nebyly zasílány a o dalších a dalších nesystémových destrukčních změnách, kterých se úředníci MMR na původním návrhu dopouštěli, se zástupci Hospodářské komory dozvídali jen zprostředkovaně.

„Musíme proto upozornit na fakt, že tvrzení, se kterými se často setkáváme, tedy že současný materiál je projednán s Hospodářskou komorou a z její strany také odsouhlasen, není pravdivé. Současné znění stavebního zákona Hospodářská komora oficiálně nikdy neobdržela k připomínkám, a verze, které máme k dispozici od těch, kdo ji dostali, je pro Hospodářskou komoru neakceptovatelná,“ upozorňuje Dlouhý.

Namísto zjednodušení se vše komplikuje, původně slibované již v současném návrhu budeme hledat jen těžko

Svaz podnikatelů ve stavebnictví od počátku podporoval ambiciózní a správný záměr MMR na skutečnou a komplexní systémovou změnu. Jak říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, příprava rekodifikace dávala velkou naději. „Bohužel mám však neodbytný pocit, že po předložení zákona do meziresortního vypořádání vznikají další a další požadavky na kompromisy a změny. Ty jsou ve jménu dokončení rekodifikace přijímány, ale ve skutečnosti je výsledkem namísto zjednodušení komplikace. Mám velkou obavu, že místo původně slibované teze jednoho razítka, jednoho úřadu, zrychlení schvalovacího procesu či odstranění byrokratického ping pongu přijde na svět pouhá novela stávajícího stavebního zákona, zásadně vzdálená původnímu cíli.“ Podle Nouzy by bylo vhodné vrátit se zpět k návrhu, který byl předložen na konci roku 2019, revidovat jej o několik zásadních kompromisních návrhů. „Cestou, jak prosadit rozumnou legislativu, však nemůže být ustupování všem požadavkům,“ říká Nouza.

Svaz průmyslu a dopravy považuje poslední vývoj práce na rekodifikaci stavebního práva v ČR za nešťastný. „Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů. Na návrzích řešení se strávilo mnoho času a odvedla se spousta práce. Všichni víme, že jedním z největších problémů České republiky je právě komplikovanost a zdlouhavost povolovacích procesů, která brzdí stavby soukromníků i těch ve veřejném zájmu. Právě v těchto dobách musí být cílem podpora konkurenceschopnosti a rozvoj investic, což je i deklarovanou prioritou vlády,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy František Chaloupecký.

Podle Svazu průmyslu se nyní jasně ukazuje, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni domluvit a jasně dohodnout, kompetence tak zatím zůstávají roztříštěné. Příkladem je vodoprávní řízení, které je pro řadu dopravních i průmyslových staveb nezbytné, ale integrováno nebude. Dokonce se u něj oproti dnešku zcela vyloučí možnost spojení se stavebním povolením. „Aktuální návrh je v mnoha směrech návratem k současné právní úpravě, kterou považujeme za špatnou a dlouhodobě neudržitelnou. Tato úprava na jedné straně často extrémně zatěžuje stavebníky, na druhé straně neumožňuje ani odpůrcům záměrů domoci se komplexního přezkumu jejich právní přípustnosti, tím méně pak v rozumné době,“ uvádí Pavel Franc, ředitel kanceláře Frank Bold Advokáti, která se podílela na zpracování návrhu původně předloženého do mezirezortního připomínkového řízení (srovnání původního a předkládaného návrhu stavebního zákona v druhé příloze TZ).

„Návrh zákona takového významu a rozsahu, jakým je stavební zákon, musí být založen na jasné vnitřní koncepci. Ta v daném případě vyplývá z věcného záměru a byla zásadně narušena již politicky dohodnutou změnou struktury stavební správy. Jakékoli další zásadní zásahy do principů původního návrhu nutně povedou k nefunkčnímu výsledku. Nemyslím si, že by poslanci – a to i vládních stran – byli ochotni dát hlas návrhu zákona, který není ani trochu odvážný. Návrh MMR nemá ambici pohnout se zamrzlou situací ve stavebnictví,“ dodává Pavel Franc.

Hospodářská komora, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Svaz průmyslu a dopravy proto vyzývají premiéra České republiky, aby se aktivně zasadil o nápravu současné tristní situace a aby pomohl v naplnění rekodifikace stavebního práva ještě v tomto volebním období, jak bylo domluveno před více než dvěma lety, a to při zachování zásadních principů, na kterých byla rekodifikace postavena.

„Je to o to významnější v tuto krizovou dobu. Rekodifikace se může stát díky výraznému multiplikačnímu efektu, který stavebnictví má, a přímým i nepřímým dopadům, základním kamenem pro rozhýbání českého hospodářství. Již dlouhé roky čeká na svou příležitost a bylo by chybou ji nyní promarnit. Zájem o kvalitní stavební legislativu máme i proto, že 10 % naší členské základny tvoří právě podniky ze stavebního sektoru všech odvětví a velikostí,“ říká Vladimír Dlouhý s tím, že stavební řízení ale řeší české firmy všech oborů. „Bez pružné legislativy je dnes pro jakéhokoliv podnikatele složité například postavit novou výrobní halu, rekonstruovat sídlo firmy a podobně,“ uzavírá Dlouhý.