Dominik Duka a vojenští specialisté celého světa

Kardinál Dominik Duka, primas katolické církve, je proslulý. Hlavně svými kontroverzními vyjádřeními – stačí vzpomenout na jeho nestoudnou bagatelizaci pedofilního sexuálního zneužívání katolickým klérem nebo podporu destrukce politické kultury ze strany militantního katolicismu postavením repliky mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Kardinál D. Duka se opět vyznamenal: Ve svém kázání (viz, 14. 2. 2021) národu sdělil, že koronavirus je čínská biologická zbraň, což dobře vojáci vědí, ale nic neřeknou; původ koronaviru znají všichni vojenští specialisté – jen to buď nechtějí, nebo nemohou říci, o tom jsou přesvědčeni všichni vojenští specialisté po celém světě. Pan Duka tím šíří poplašnou zprávu.

Pochopitelně, že D. Duka si neopomněl přihřát svou katolickou polívčičku: Jsme konfrontováni s tím, že vylhaná, militantně ateistická společnost, která řekla, že Bůh je mrtev, najednou zjistila, že člověk se Bohem nestal. Tvrzení je hloupé. Především není důvod převážně ateistickou společnost označovat za militantní (militantní je naopak katolicismus). V tomto výroku se projevuje bezmoc katolického kléru, který pan Duka reprezentuje, bezmoc zastavit postupné ubývání politické síly katolické církve ve společnosti. Tvrzení je hloupé také proto, že ateismus nespočívá v tom, že ateista si myslí a tvrdí, že Bůh je mrtev (pan Duka ve svých znalostech zamrzl někdy v 50. letech minulého století). Ateista naopak ví a říká, že Bůh existuje – ovšem jen v myslích nábožensky ovlivněných osob jako jejich představa, osob, které pro své žití nějakou tzv. vyšší moc potřebují. Ateisté ji k životu nepotřebují; vystačí si a umějí žít sami. A bohy být nepotřebují.

Redaktor Ota Černý – legendární zjevení

Sdělovací prostředky jsou plny informací o úmrtí bývalého redaktora (televizního moderátora, novináře a sportovního publicisty) Oty Černého. Nešetří slovy jako legendární. Pochopitelně – o mrtvých jen dobře. Ale dovolte mi vzpomínku: Ota Černý byl od počátku 90. let minulého století na televizní obrazovce skutečným zjevením. Pro mě určitě. Když jsem se k jeho pořadu namanul, vždy jsem neuvěřitelně zíral a naslouchal, jak může jako redaktor vystupovat člověk, jemuž složení jednoduché české věty a její vyslovení dělá potíže. O ortoepičnosti mluvy pana redaktora hovořit už vůbec nebylo možné. Neuvěřitelně jsem sledoval, do jakých temnot se česká novinařina dostala (jako příklady viz 12. 6. 1996, viz 17. 3. 2012, viz 29. 4. 2015; další videa si můžete nalézt na YouTube). Nějaký současný redaktor jazykové výkony O. Černého eufemisticky označil za nápaditý jazyk. Možná by měla být založena novinářská cena Oty Černého. Mohli by ji dostávat novináři, kteří zvládli alespoň základy větné stavby a české mluvy.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.