Za základ svého rozhodování vzala PSP ČR nelegální audiovizuální záznamy, pořízené špionážním způsobem; záznamy ze setkání A. Babiše a novináře (jméno není podstatné). Založit uvažování či dokonce rozhodování na protizákonné skutečnosti (na nahrávkách pořízených v rozporu se zákonem), je destrukcí demokracie. Proto usnesení PSP ČR („Poslanecká sněmovna konstatuje, že místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš ve svých veřejných vystoupeních opakovaně lhal a zneužíval svá média ke kompromitaci politických soupeřů.“) je samo postaveno na lži.

Zákonodárný sbor, který má zákony společnosti dávat, a sám je má především dodržovat, se zachoval jako darebák. Poslanci, kteří se rozhodovali pod vlivem takových nahrávek, jednali jako inkvizitoři, kteří v patnáctém a pozdějších stoletích postupovali podle knihy Malleus maleficarum (česky Kladivo na čarodějnice) – určujícími pro rozhodování inkvizitorů v tehdejších čarodějnických procesech byly „důkazy“ zjištěné protizákonně. Poslanci, kteří takto rozhodovali nyní, se také stali inkvizitory.

Závěrečným usnesením naštěstí PSP ČR uvedla význam tohoto svého jednání (určitě však nevědomky, takže jde o tzv. kouzlo nechtěného) na pravou míru. „Poslanecká sněmovna konstatuje, že po diskusi na 58. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se vládní krize nevyřešila, ale prohloubila.“ Ano; toto jednání PSP ČR ničemu pozitivnímu nepomohlo. K řešení vládní krize určitě ne. K jejímu prohloubení však ano.

Viz stenoprotokoly PSP ČR na http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/058schuz/s058049.htm . 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.