Komerční banka se rozhodla darovat peníze, které by měly pomoci například při přípravě výstavy díla Oskara Kokoschky na jaře roku 2015. V původním konceptu sponzorské spolupráce s bankou NG navrhla, aby 3,2 milionu korun z celkového daru banky Národní galerii šly na podporu umění a částka 1,3 milionu korun (téměř třetina z celku 4,5 mil. Kč) „účelově na 12 mimořádných měsíčních odměn, respektive na navýšení měsíčního platu, a to včetně nákladů na zdravotní a sociální pojištění, generálního ředitele Jiřího Fajta“. Po odečtení povinného pojistného by to dělalo 80 tisíc korun měsíčně na dobu jednoho roku k platu generálního ředitele. Sama finanční ředitelka Národní galerie Hana Černochová prý podle mailové komunikace generálního ředitele Jiřího Fajta dokonce upomínala, aby si při přípravě návrhu darovací smlouvy do speciálního platu od sponzora nezapomněl připočítat i sociální a zdravotní pojištění.

Helena Markusová, mluvčí ministerstva kultury, které je galerii nadřízené, uvedla, že na všechny zaměstnance příspěvkových organizací se vztahují pouze tabulkové platy. „Příspěvkové organizace můžou přijímat dary ve smyslu platné finanční legislativy, nicméně vámi dotazované řešení jejich využití považujeme za nestandardní,“ řekla mluvčí ministerstva k nápadu na platové přilepšení ředitele galerie.

Avšak to není jen nějaký nestandardní postup. Je to pokus o obcházení zákona o daních z příjmů a předpisů, jež se příspěvkových organizací týkají. Bezúplatná plnění mají být v tomto případě použita na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu apod. (viz § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů); na přilepšení k platu pana generálního ředitele, jenž není právě zanedbatelný, v žádném případě být použita nemohou.

A pokud by přesto došlo k tomu, že část prostředků poskytnutých Komerční bankou Národní galerii by bylo zneužito na platové přilepšení pana generálního, pak by na straně dárce (KB) část bezúplatného plnění poskytnutého NG na plat generálního ředitele NG (1,3 mil. Kč) nebyla položkou snižující základ daně toto poplatníka, čili KB (nesplňovala by podmínku danou § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů), byla by proto součástí základu daně z příjmů právnických osob KB; na straně NG by částka 1,3 mil. Kč byla součástí zdaňovaného základu daně z příjmů právnických osob (viz § 18 odst. 1 stejného zákona), takže NG by z ní zaplatila daň 247 000 Kč) a na straně fyzické osoby by šlo o příjem ze závislé činnosti, NG by měla i z tohoto titulu povinnosti plátce.

Jak je možné, že na místě finanční ředitelky NG sedí osoba, která se snaží zákon obejít? Jak je možné, že mluvčí ministerstva kultury vykládá cosi o nestandardnosti?

Cílem uvedeného návrhu bylo obejít zákon o daních z příjmů.

Publikováno se souhlasem vydavatele.