Stavební předpisy město rozdělují na sedm zón, ve kterých je podle postavené hrubé podlažní plochy stanoven povinný počet parkovacích míst. Nyní se parkovací místa musejí stavět i v centru, změna by umožnila stavět domy i bez parkovacích míst.

K argumentu, že možnost stavět developerské projety bez parkování povede ke snížení cen bytů − např. Petr Hlaváček náměstek primátora (STAN): Zlevní to ceny bytů. Snížení minima počtu parkovacích míst se pak zásadně promítne do cen nemovitostí, které díky tomu mohou citelně poklesnout. Tvrzení je nekvalifikované. Když poptávka převyšuje nabídku, není důvod, aby developeři prodávali byty za cenu nižší, než jakou mohou na trhu dosáhnout; jejich snížené náklady plynoucí z toho, že nemusejí povinně vystavět bytový dům s garážemi, nebo tak činit v menším množství než dosud, žádný vliv na cenu bytů mít nebude. Cena bytů není tvořena existencí/neexistencí parkovacích míst, nýbrž nabídkou/poptávkou po bytech (tržní situací). Dojde pouze k (relativnímu) snížení nákladů developerů na výstavbu (relativnímu ve srovnání s výstavbou zahrnující parkovací místa).

K argumentu, že jde o podporu udržitelného rozvoje města. Tvrzení je absolutně nekvalifikované. Snížení počtu míst k parkování v nově stavěných domech povede ke zvýšení počtu aut parkujících na veřejných prostranstvích a k jejich intenzívnějšímu pohybu na nich. Na udržitelný rozvoj města to bude mít spíše vliv negativní.

Bytová výstavba je soukromá činnost vytvářející následnou potřebu – nutnost parkování. Automobil je nezbytnost, je to potřebná součást zejm. rodinného provozu; osoby, které si koupily nový byt, musejí auto někde parkovat. Pokud je tato potřeba (alespoň zčásti) sanována tím, že developer vybaví (je povinen vybavit) bytový dům parkovacími místy, je to hospodářsky správné, protože náklady na tvorbu parkovacích míst jsou (zčásti) internalizovány – náklady je zatížen developer-podnikatel a nový majitel bytu (nejsou to náklady veřejného rozpočtu). Pokud uvedené náklady na parkování internalizovány nejsou, jsou, jako externalita (produkt) developerské výstavby přenášeny na veřejné rozpočty – z veřejného rozpočtu musejí být budována parkovací stání na veřejných prostranstvích. Externalita soukromé činnosti se tak stává negativní vůči veřejným rozpočtům, protože musí být sanována právě z veřejných rozpočtů − náklad na parkovací místa, dopravu v klidu plyne z veřejných zdrojů, nezatěžuje developery a soukromé fyzické osoby; na nákladech se nepodílejí. Externalita soukromé činnosti způsobuje náklady rozpočtu veřejnému.

Adam Scheinherr (Praha sobě), náměstek primátora pro dopravu, prohlásil, že dosavadní povinnosti budovat spolu s bytovými domy též určený počet míst parkovacích bylo zbytečnou regulaci trhu (avšak uvedené zatížení veřejných výdajů není extra commercium); zároveň nechtěně výše uvedenou negativní externalizaci potřeb vyvolaných developerskou bytovou výstavbou potvrdil: Developer si bude moct svobodně vybrat, zda postaví dům s podzemními garážemi, nebo dá přednost bytovému domu bez parkovacích míst, pokud se bude nacházet například v rozvojových územích podél nově stavěných tramvajových tratí nebo metra D (přitom snížení parkovacích míst se týká především centra města – tam se nové tramvajové linky nestavějí, parkování je i teď velmi obtížné, a metro D s věcí nemá nic společného). Ano, pokud si developer svobodně vybere, že náklady na parkování vyvolané jeho výstavbou ponese veřejný rozpočet, třeba nutností vybudovat parkovací místa podél nově stavěných tramvajových tratí nebo metra D, půjde o přenesení nákladů na parkování na veřejné rozpočty.

Argumenty, které pražští radní uvádějí na podporu svého záměru, nejsou pravdivé. Jejich rozhodování je následkem lobbyistické aktivity developerů.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele