Vláda tak každý den navýšila dluh o více než dvě miliardy. A co hůř, při tomto tempu zadlužování budeme za pár dní tam, kde jsme měli být až koncem roku. Pro celý rok 2023 je totiž naplánován deficit jen na 295 miliard korun. Stát musí šetřit. Ne až v roce 2024, což hodlá provést pomocí nedávno zveřejněného balíčku, musí šetřit hned. O úsporách v rozpočtu na rok 2023 se zatím nemluvilo a přitom i tady je třeba ušetřit minimálně desítky miliard korun.

Bude těžké najít úspory, když jsou skoro všechny výdaje dány zákonem. To je to peklo, když jsou výdaje neustále indexovány a navázány na něco. Politici si svázali ruce. Nezbývá než škrtat investice a přijít s plošnými škrty na provozu každého ministerstva.

Místo toho, aby ministr řešil letošní rok, řeší rok příští. I to je ovšem důležité. Dne 1. června se objevil návrh rozpočtu na příští rok se škrty výdajů ve výši 89 miliard korun. Z toho 16 miliard má být uspořeno na mzdách zaměstnanců státu. To představuje pokles mezd o pět procent. Zajímavé je, že v návrhu rozpočtu není vidět pokles počtu zaměstnanců. Státních zaměstnanců ubude jen o necelých 3200. To mi nesedí. Zavání to hrou v tabulkových místech.

Já si nemyslím, že je dobré škrtat mzdy. Jsem pro profesionální státní správu, kde bude úředník dobře placen, ale zároveň bude efektivní a udělá práci za dva. Škrty mezd se mi proto nelíbí, škrtal bych počty a nechal jen ty nejschopnější úředníky. V každém případě škrty mezd jsou politicky velmi necitlivé. Politici nejprve slíbí učitelům 130 procent průměrné mzdy, aby jim potom pět procent škrtli? Chybou bylo lidem cokoli slibovat. Peníze na to prostě nejsou. Podle mě na inkluzi nemáme.

K tomu je nutné připočítat inflaci. Za rok bude sice inflace podstatně nižší než dnes, ale nejspíše se bude pohybovat někde mezi 3 až 5 procenty. Reálně tak mohou v příštím roce státním zaměstnancům klesnout mzdy až o 10 procent. A to by zbrzdilo ekonomiku.

Myslím, že doposud nebyl čas pro odboráře, aby se bouřili. Až nyní přišla jejich doba. Divím se, že zatím více slyším jen zdravotnické odbory, které vyzvaly své členy, aby začali vytvářet stávkové výbory.

Odboráři se rozčilují, že se nikdy v minulosti nesetkali s tím, že by s nimi jako sociálními partnery vláda návrh státního rozpočtu neprojednala. Nejednat s odbory je určitě chybou. Na druhou stranu, pokud chce vláda udržet veřejné finance pod kontrolou, nemá žádný vyjednávací prostor. Škrty jsou naprosto nutné. Pokud odbory nesouhlasí se škrty, což chápu, musí ukázat, kde jinde se má šetřit, když ne na platech úředníků.