Mezi řádky se mohu domnívat, že tím příklonem k Rusku může být Petr Pavel, jak signalizuje náš nejvýznamnější signalista. Další protimluv, kdy Petr Pavel prohlásil "nejsem provládní prezidentský kandidát", a naopak Fiala "plně podporujeme Pavla". Takže když strana zavelí, tak stranický úkol je předem splněn. Rovněž kariéristický veletoč Petra Pavla, kdy v říjnu 1989 lidově napráskal svého spolužáka jako předseda místní organizace KSČ a o měsíc později se podle ČT radoval ze 17. listopadu 1989.

Toto jsou bludy, kterým nevěřil ani sám Petr Pavel, protože v té době, si myslím, se těšil, že bude vyslán do některých západních zemí jako špion, na kterého byl cvičen. Andrej Babiš přirovnal Pavla k prezidentu Vladimíru Putinovi, který je také bývalý rozvědčík, bylo to vtipné a trefné, protože dodneška nevíme, kterými složkami od Pavla disponuje Ruská vojenská rozvědka G.R.U., a nabízí se hypotetická možnost, že tento jedinec, který byl zvyklý jenom poslouchat, ve správný okamžik poslechne jenom Moskvu.

Prohlášení Pavla, že má čisté lustrační osvědčení, je zase takovou polopravdou, protože příslušníci Československé rozvědky i vojenské rozvědky nespadali pod lustrační zákon. Petr Pavel nedal svolení úřadu zveřejnit, kdy odešel z vojenské rozvědky, což je velice nebezpečný faktor (konstatování historika Blažka).

Musím dát za pravdu expremiéru Babišovi, že významní světoví činitelé by se měli zasadit o mír na Ukrajině i kdekoliv na světě. Dělat si nemístnou legraci, že někteří významní státnici otevřou téma míru, je vysoce trapné, nechutné a zaslouží si odsouzení na politické scéně. Politici, kteří se tomuto tématu nevyhýbají, je jako šafránu, ale důležité je, že existují, a dodávat zbraně do jakéhokoliv konfliktu není o míru, ale pouze o kšeftu.

Nebudu hodnotit kroky a dopady Fialovy vlády, které mi připadají maximálně asociální. Fialova vláda deklarovala hesla, jako změna, nenecháme vás padnout, deštník proti drahotě, a tyto prázdné floskule jsou výsledkem jejich prázdnoty. Uvedu jeden stručný příklad, máme nejdražší elektrickou energii v Evropě a vyrábíme ji nejlevněji v Evropě. Pojem, který padá z úst členů pětikoalice "demokratické strany". Rád bych si nechal vysvětlit v tzv. demokratické společnosti, které nedemokratické strany se dostaly do parlamentu.

Nebudu popisovat výroky premiéra Fialy na adresu našich občanů, ale při jeho rétorice mi připadá, že nám sděluje, že můžeme mít jakýkoliv názor, pouze když s ním bude souhlasit. Proto rovněž chápu, proč Fialova vláda má třicetiprocentní podporu. V historii Československa a našich novodobých dějin se nikdy nestalo, že by chyběly základní léky proti bolesti, antibiotika, antipyretika atd. Pravděpodobně tyto věci nějak vysublimovaly. Tato vláda se pořád ohání pojmem dezinformace. Upřesním, diskreditační kampaň není dezinformační kampaň. Konstruktivní kritika není dezinformace. Dezinformace je záměrná lež s cílem poškodit.

Když členové vládní koalice pořád skloňují StB k expremiéru Babišovi, který mimo jiné třikrát vyhrál soud, protože byl vedený v složkách neoprávněně, tak proč tyto morální majáky neblikají červeným světlem a nepoukazují na otce Danuše Nerudové. Otec Nerudové Oldřich Peslar, člen a agitátor KSČ, absolvent VÚML, pracoval pro PZO a ve svazcích StB veden pod jménem Pes.

Rovněž vyjádření Pavla Novotného, který byl u soudu, protože chtěl všechny komunisty věšet. Můžeme se domnívat, že svému kamarádu Pavlovi, když bude mít absťák, hodí smyčku kolem krku. Je historickým faktem, že Pavlovi chybí slušné vychování. Andrej Babiš mu popřál k vítězství a kožený Pavel mlčel jako hrob.

Je všeobecně známou skutečností a milionkrát opakovaným faktem, že všichni pracovníci zahraničního obchodu museli skládat účty státní bezpečnosti. Taková byla pravidla a každý stát si tyto informace chránil. Morálně přijatelnější a také čistší je práce pracovníka zahraničního obchodu, který by měl zastávat vysokou státní funkci včetně prezidentské, než špiona, o kterém můžeme pouze tušit něco, ale nikoliv vědět.

Při každých volbách spustí největší nenávist pražský tábor samozvaného dobra. Proto mě napadá úvaha, zda tento tábor se nezrcadlí jako samozvaný tábor zla. Zářným příkladem je paní Nerudová, která nazvala zlem expremiéra Babiše. Pro tuto dámu bych měl omluvu, zejména pro její duševní nahotu.