Život je dnes uspěchaný a ženy přestávají být ženami, což způsobuje, že mužský element začíná být potlačen a zanedbáván. Muži ovšem o svou pozici přestali bojovat. Ty tam jsou časy, kdy patriarcha „bouchnul do stolu“ a žena k němu vzhlížela pohledem oddané laňky. V článku Zuzany Krejčí, který tento týden vyšel na PL s titulkem Zbyněk Hutar brání matky, manažerkám ale rodí jiné ženy (zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zuzana-Krejci-Zbynek-Hutar-brani-matky-manazerkam-ale-rodi-jine-zeny-567603) jsou zmíněny amazonky. Tak jsou nazvány nově se objevující špičkové manažerky, které spekulují, že na všechno vyzrají pomocí surogátních matek, chův a umělého oplodnění od „nepartnera“, tj. smluvního poskytovatele semene z internetu. Proč to vše? No přeci ve jménu vlastní nepřerušené kariéry… Jde o jen o další typ feministek či mužatek? Bohužel, vidím za vším hlubší problém, a to jistý ženský komplex méněcennosti, třebaže se zdá, že dnešní supersamička zvládne vše a za všechny a předčí tak ve všech ohledech dřívější model křehké ženy…. Uvedené skutečnosti způsobují, že se ztrácí význam tradiční rodiny, v níž muž „nosí kalhoty“, jak se říkalo ještě předtím, než unisexová móda rozdíly v odívání obou pohlaví zcela zastřela. Byly to však ženy, které začaly nosit pánský šatník.

Muže role rytíře a ochránce hluboce naplňuje a uspokojuje

Ženy by si měly uvědomit, že kariéra, umělé oplodnění a samota jim přinese maximálně deprese a trauma na několik dalších životů. Na scénu pak přicházejí antidepresiva kombinovaná s alkoholem. Znám mnoho takových bytostí... Myslím, že k souznění duší, po němž podle mého názoru všechny ženy ve skrytu duše touží, může docházet, pokud si my samy v mysli stanovíme (a samozřejmě to naznačíme i mužům), že naší prioritní touhou je být od nich hýčkány. Muže nemá cenu měnit, ale je třeba jim dát možnost rozvinout jejich mužnost. Jak však všude vidno, mnoho žen tak neuvažuje a „automaticky“ přebírají role mužů. Bojí se být jen křehké, ale co vysílají do vesmíru, to také dostávají zpět. Vztahy krachují a lidé z nich utíkají. Na scénu pak nastupuje model chuděrky samoživitelky, kterou stát dlouhodobě nepodpoří, i když Zbyněk Hutar v článku v PL nazvaném Hnutí pěti hvězd chce základní příjem pro všechny. Měl by ale sloužit pouze matkám (zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zbynek-Hutar-Hnuti-peti-hvezd-chce-zakladni-prijem-pro-vsechny-Mel-by-ale-slouzit-pouze-matkam-527293) navrhuje naopak zabezpečovat vysokými dávkami všechny matky bez ohledu na jejich stav s odůvodněním, že péče o děti je plnocené, ale neplacené zaměstnání a že jen tak se zastaví vymírání.

Čemu my matky musíme naučit své dcery a syny

Nakonec je tedy „naše“ supersamička po zklamání (či vícero zklamáních) vmanipulována buď do života ve špatném vztahu, nebo volí už předem ze strachu bezdětnost... Amazonky zmíněné Zuzanou Krejčí sice „vítězí“ a jejich kariéra stoupá ke hvězdám, ale výsledek? Z dětí vyrůstají zmrzačené duše, které postrádají sociální cítění. Naši potomci dnes vyrůstají bez reálného vzorce muže v roli hlavy rodiny. A tak chlapci vzhlížejí ke svým umělým hrdinům v počítačových hrách či krvelačných bojových filmech. A dívky? Z těch se opravdu stávají ženy, zastávající mužské role....

Potřebujeme naučit své dcery rozdílu mezi mužem, který jim lichotí, a mužem, který je obdivuje. Potřebují rozpoznat situace, kdy muž za ně utrácí peníze a kdy do nich naopak s láskou investuje. Měly by přesně odhadnout, kdy je muž vnímá jako majetek a kdy se k nim chová láskyplně. Měly by neomylně vycítit, kdy je muž chce jen „na jedno“ a kdy je miluje. Naše dcery ať rozpoznají partnera, který se vnímá jako boží dar pro ně, od toho, který je vnímá jako boží dar seslaný pro něj. A musíme naučit své syny, aby byli dobrými muži pro své ženy.