Nádorové onemocnění je velmi často spojeno s rizikem hubnutí a podvýživy. Více než polovina nemocných s nádory zažívacího traktu má známky podvýživy již při zjištění diagnózy, ale podvýživa je častá také u mnoha jiných nádorů.

Příčinou vzniku a prohlubování podvýživy při nádorovém onemocnění není jen nedostatečný příjem stravy, ale také spotřeba energie, bílkovin a dalších živin organismem při boji s nádorem. Příjem stravy je opakovaně narušován různými projevy (symptomy) nádoru, jako jsou nechutenství, nemožnost sníst plnou porci stravy, žaludeční nevolnost, polykací potíže, horečky, jakékoliv bolesti a jiné potíže. Je však narušován také požadavky na lačnění před vyšetřeními a vedlejšími účinky onkologické léčby, nebo i ztrátou zubů při zubním ošetření. Pacient často zhubne po operaci, nebo při horečnaté infekci. U některých nemocných se na hubnutí podílí i špatný psychický stav, způsobený zjištěním nádoru.

Hlavní příznaky podvýživy

Hlavními příznaky podvýživy jsou nechtěná ztráta hmotnosti, úbytek svalové hmoty a fyzická slabost se sníženou výkonností pacienta. Riziko podvýživy se týká také nemocných s nadváhou, nebo dokonce i s obezitou, protože i u těchto pacientů může docházet ke ztrátě svalů a fyzické slabosti. V těchto případech může zůstat podvýživa skrytou a nerozpoznanou.

Každé rychlejší hubnutí je provázeno nejen úbytkem svalové hmoty, ale také úbytkem tělesných bílkovin a celkovým oslabením organismu i oslabením imunity. Přitom dobrý stav imunity je potřebný nejen pro boj organismu s infekcí, ale také pro boj s nádorem.

Závažnou skutečností je, že podvýživa je provázena menší schopností pacienta zvládnout celou onkologickou léčbu, větším rizikem vedlejších účinků této léčby, vyšším výskytem komplikací a horším celkovým efektem protinádorové terapie.

Proto je v současné době doporučeno již od doby zjištění nádoru podporovat příjem stravy a dobrý stav výživy, což znamená snažit se udržet tělesnou hmotnost a zabránit dalšímu hubnutí, pokud už k němu došlo. Tento cíl platí i pro pacienty s nadváhou nebo obezitou, což znamená, že v době onkologické léčby není doporučena ani cílená redukce hmotnosti. Zvláštní význam má podpora výživy u seniorů nad 65 roků, kteří jsou ohroženi podvýživou více, než nemocní středního věku.

Uvědomit si nebezpečí podvýživy včas

Prvním krokem k úspěšné podpoře výživy je uvědomit si nebezpečí podvýživy včas a začít se starat o příjem kvalitní stravy, která může být vhodně doplněna užíváním doplňků výživy. Příjem stravy však je omezován symptomy nádoru, a proto je mezi prvními opatřeními účinné zmírnění potíží, které nádor provázejí. Většinou to znamená potřebu kvalitní podpůrné léčby a řádné užívání léků, doporučených onkologem. Často jde o léky proti bolesti, nevolnosti a zvracení, léky k potlačení horečky, nebo o léčbu zácpy či průjmu. Zvláště nemocní s rizikem podvýživy by se neměli snažit tuto podpůrnou léčbu omezovat. Pokud se podaří zmírnit potíže léky, často se zlepší i příjem stravy.

Tam, kde nelze odstranit potíže omezující pacienta v příjmu stravy, je třeba upravit složení a příjem stravy tak, aby pacient byl schopen přijmout kvalitní živiny a udržet tělesnou hmotnost.

Při poruše chrupu, bolestech v ústní dutině nebo obtížném polykání je výhodné změnit stravu na kašovitou nebo tekutou mixovanou a v tom případě také denně mixovat zeleninu a ovoce do podoby smoothie. U většiny nemocných s nechutenstvím nebo časnou sytostí je vhodné zmenšit objem porce a zvýšit počet porcí na 4-6 denně, což znamená snažit se jíst každé 2-3 hodiny. Zvláštní důležitost přitom má snídaně, která by měla být včasná a bohatší, než jsou nemocní většinou zvyklí. Pacient by měl v takovém případě do stravy zařadit více potravin s hutnějším obsahem energie a bílkovin, včetně potravin s vyšším obsahem tuku.

Dietní omezení

Mnoho pacientů dodržuje různá dietní omezení, která se však v případě hubnutí stávají nevýhodnými. Pokud pacient hubne, začíná mít zásadní důležitost obohacení stravy a obvykle je doporučena výživná strava, místo různých omezujících diet. Léčba podvýživy může mít v takových případech přednost například před dietou s omezením tuků. Je tomu tak i u pacientů s nádorem slinivky břišní s hubnutím, kdy je třeba se snažit do stravy zařadit potraviny s větším obsahem tuku, spolu s užíváním trávicích enzymů.

Nemocní mívají problém s jednotvárností stravy, přijímají stále stejné potraviny, na které jsou zvyklí. Výživová hodnota stravy je však vyšší, pokud je strava pestrá, a proto by se pacient měl snažit zkoušet nové potraviny a stravu obohatit.

K podpoře svalové hmoty je nezbytné zvýšit příjem bílkovin ve stravě. Především jde o živočišné bílkoviny, což znamená pravidelně a často jíst různé druhy masa (včetně bílého), ryby (včetně konzervovaných), sýry a také vejce (až na výjimky bez ohledu na cholesterol). Při větší ztrátě hmotnosti a svalů je vhodné jíst 1-2 vejce denně (10-14 vajec za týden).

Pestrá strava musí obsahovat také zeleninu a ovoce, a to každý den obojí. V případě různých dietních omezení je většinou možné nejen ovoce, ale i zeleninu mixovat a přijímat v tekuté podobě čerstvou. Zeleninu je však možné přijímat i vařenou, čímž se může v případě některých živin dokonce i zlepšit jejich vstřebávání.

Některé zásady výživné stravy u pacientů s nedostatečným příjmem stravy při nádorovém onemocnění ukazuje tabulka.
- Hlavní zásady výživné stravy u onkologického pacienta se sklonem k hubnutí
- Zrušit dietní omezení, pokud nejsou zcela nezbytná
- Pravidelně jíst bílkovinné potraviny (maso, šunka, ryby, vejce, tvrdý sýr, tvarohové sýry)
- Zařadit do stravy více tuku (tučnější sýry, tučný tvaroh, rostlinné oleje)
- Zvýšit pestrost stravy, zkoušet nové potraviny (mozzarella, cereální kaše a mnoho dalších)
- Při poruše kousání nebo polykání jíst kašovitou stravu, denně mixovat zeleninu i ovoce
- Jíst častěji (4-6x denně) menší porce
- Neodkládat snídani, obohatit ji o bílkovinné potraviny, zpestřit snídaně
- Jíst v příjemném prostředí, atraktivně upravené jídlo, měnit společnost a místo příjmu stravy

Při přetrvávajícím nedostatečném příjmu stravy (pokud se jej nepodařilo zlepšit úpravou stravy do výživné podoby) je pro většinu nemocných výhodné doplnit stravu přípravky tekuté nebo krémové výživy typu Nutridrinku. Tyto přípravky většinou obsahují všechny potřebné živiny ve vhodném poměru a často mají zvýšenou dávku vitamínů. Nemocný si je může koupit v lékárně bez předpisu, ale v některých případech mohou být předepsány specialistou na recept.

V současné době je k dispozici široká paleta těchto přípravků s různými názvy, různým složením a také s různými příchutěmi. Pro pacienty s nádorovým onemocněním jsou zvláště vhodné přípravky s označením Protein (které mají vyšší obsah bílkovin) nebo přípravky s obsahem rybího oleje. Vzhledem k velkému množství přípravků tohoto typu je však vhodné, aby se nemocný poradil s lékařem.

Cílem pravidelného užívání těchto doplňků stravy je udržení tělesné hmotnosti nebo dosažení nárůstu hmotnosti po předchozím zhubnutí. Viditelným účinkem může být subjektivní pocit nárůstu energie, větší schopnost fyzické aktivity nebo snížení výskytu infekčních a jiných komplikací při onkologické léčbě. K dosažení takových cílů je však třeba tyto doplňky užívat pravidelně po dobu nejméně několika týdnů a současně se snažit o zlepšení příjmu výživné stravy, která zůstává základem výživy u většiny pacientů.

Výživná strava

Výživná strava by měla být vždy provázena pravidelnou fyzickou aktivitou podle možností pacienta. V optimálním případě jde nejen o chůzi, ale také o posilování svalů horní části těla. Pravidelné cvičení by mělo být prováděno již od doby zjištění nádoru, jakmile se pacientův stav alespoň částečně zlepší a je toho schopen. To znamená, že cvičení je doporučeno i v průběhu onkologické léčby, pokud není lékařem výslovně zakázáno. Cvičení může mít podobu pouze mírné nebo střední fyzické aktivity, cvičit je možno i vsedě na židli nebo na tvrdém lůžku. Cvičení při nádorovém onemocnění je dnes považováno za velmi účinnou formu podpůrné léčby, která podporuje udržení svalové hmoty a výkonnosti, zlepšuje kvalitu života a přispívá k lepšímu výsledku onkologické léčby.