Další dramatický den brexitového příběhu, úterý 29. října, byl plný zvratů. Těsně předtím konzervativní vláda uznala konec nadějí na Brexit před Dušičkami, který premiér Boris Johnson sliboval, i kdyby měl skončit „mrtvý v příkopě“. Nakonec potvrdil dopisem do Bruselu, že přijímá prodloužení termínu odchodu do 31. ledna 2020. Opozice zase přistoupila na předčasné volby. Zbyla otázka, jak to udělat.

Pro vládu by byl nejvýhodnější postup podle zákona o zajištěném funkčním období parlamentu. Takový návrh předkládá premiér a lze jej pouze přijmout nebo odmítnout. Schválení však vyžaduje hlasy dvoutřetinové většiny. Vláda ve skutečnosti dostala o 134 hlasů méně a návrh byl odmítnut.

Novou variantu představovala novela tohoto zákona, v hantýrce „jednořádková“, která by pouze změnila datum nejbližších voleb, a na to stačí obyčejná většina. Avšak v této variantě už mohou do hry vstupovat i poslanecké návrhy. Vládní návrh nakonec zaplnil celou jednu stránku, přilepilo se tam toho víc. Byl doručen do Dolní sněmovny v pondělí dvě hodiny před půlnocí a navrhoval předčasné volby 12. prosince. Opoziční poslanecké návrhy přišly hned ráno a měly nukleární razanci.

První chtěl rozšířit volební právo také o další kategorii nejmladších voličů, osoby starší 16 let, a k tomu ještě o občany EU, kterých v Británii žijí asi 3 miliony. To by znamenalo, že výsledek by byl znám předem, protože nikdo z této skupiny nezvedne hlas pro konzervativce a Brexit. Druhý návrh požadoval uspíšit volební den na 9. prosince. Podle skotských nacionalistů šlo o to předejít době, kdy už je ve Skotsku po 16. hodině tma a zima a nedá se agitovat na veřejných prostranstvích. Předseda Labouristů Jeremy Corbyn zase vyslovil obavu, že 12. prosinec už zastihne studenty na cestách z univerzit domů, takže vypadnou z hlasování.

Ale Corbyn zároveň prohlásil, že je připraven přijmout jakékoliv volební datum. Takže se smířil s tím, když po sněmovním hlasování 12. prosinec zůstal. O návrhu na rozšíření volebního práva se vůbec nehlasovalo. Vedení sněmovny, které má pravomoc odmítnout nezpůsobilý návrh, uznalo vládní argumentaci, že tak zásadní změny nelze dělat ze dne na den.

Konzervativní strana půjde do voleb s pohodlným náskokem 11 procentních bodů, bereme-li vážně průměrné hodnoty z výzkumů osmi předních agentur pracujících se vzorky mezi tisícem a dvěma tisíci respondentů. Některé z nich vidí ještě větší rozdíl, jako Opinium, kde je to dokonce 16 bodů nebo YouGov s 15 body, jiné zaznamenávají mnohem těsnější rozložení sil, jako třeba ComRes, kde jde jen o 4 procentní body.

Jeden z nejuznávanějších volebních expertů prof. John Curtis však mnohé zmrazil varováním, že volby tvrdě pocítí obě hlavní strany, protože mohou přivést do sněmovny až 100 poslanců, kteří patří jinam. A protože Corbyn se může dohodnout s dalšími stranami, které si Brexit nepřejí, má jasnou výhodu proti Johnsonovi, který nic takového udělat nemůže.

Obě hlavní strany se tak šikují k bitvě, jejíž výsledek je dopředu těžko odhadnutelný. Konzervativci odhodili část zátěže, když vzali zpět 10 z 21 vyloučených poslanců. Labouristé okamžitě ukončili procedury, kterými lze vyřadit z kandidátky stávajícího poslance (trigger ballot).

Když hlasování skončilo, Jeremy Corbyn označil nadcházející volby za příležitost, která se naskytne jednou za generaci. Je to příležitost transformovat zemi a vrátit lidem moc, kterou uchvátily zájmové skupiny. Johnson stále přikládá na oheň konfliktu „lid versus parlament“, ale Corbyn vidí příležitost pro "vládu, která je na straně obyčejných lidí, zatímco konzervativci si myslí, že jsou pro vládnutí zrozeni a straní pouze hrstce privilegovaných". Vůdce labouristů slíbil kampaň za reálnou změnu, kampaň nejambicióznější a nejradikálnější, jaká tu kdy byla. Nosným heslem bude – jako dosud v posledním období – země pro mnohé, nikoliv jen pro pár vyvolených. Země, která je přátelská i k příštím generacím.

Ale také předsedkyně proevropské Liberální strany Jo Swinsonová vidí v těchto volbách příležitost pro změnu pro celé generace. Slíbila, že v případě úspěchu bude požadovat stažení žádosti o Brexit. Konzervativci se také tváří bojovně. Mocný Výbor 1922, který ovlivňuje Konzervativní stranu ze zadních parlamentních lavic, uvítal premiéra po hlasování radostným lomozem a bušením do parlamentního nábytku.

Brexit, který se nemohl hnout z místa, tedy rozčísnou volby. Buď bude Brexit v dohodnuté podobě a termínu, který může být i kratší než do konce ledna, nebo bude na konci ledna bez dohody, ale také může být mnohem později po dalších jednáních, nebo nebude vůbec. V každém případě to vypadá přehledněji než vyhlídka, že se nestane nic, a to na pokračování.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.