Volební závody ve Spojených státech vstupují do finále a čtyři týdny před hlasováním do nich patří i souboj volebních předpovědí. Podle specializovaného portálu FiveThirtyEigth (neboli 538 podle počtu volitelů v prezidentských volbách) volby v mezidobí vyhrají v Senátu Demokraté a ve Sněmovně reprezentantů Republikáni. Konkurenční portál RealClearPolitics vidí výhru Republikánů v obou komorách Kongresu USA. Oba servery se zabývají integrací dílčích volebních průzkumů různých agentur a používají k tomu sofistikované statistické nástroje. 538 je dnes součástí New York Times, zatímco RCP je bohatě využíván ostatním tiskem jako klíčový zdroj. Projděme si předpověďmi obou z nich, ale ta druhá se zdá být pravděpodobnější vzhledem k dynamice událostí, které voliče ovlivňují.

Tím klíčovým se zdá být rekordní jádrová inflace, tedy po odečtu cen energií a potravin, která v září překvapivě stoupla druhý měsíc po sobě o 0,6 procenta a dosáhla meziroční hodnoty 6,6 procenta, jaká byla naposledy zaznamenána roku 1982. Jádrová inflace je údaj, který má být stabilnějším ukazatelem cenového vývoje, protože odečítá dvě složky, pro které jsou charakteristické velké (zejména sezónní) výkyvy. Teď je situace trochu jiná, výkyvy statistik nejsou sezónní, ale odrážejí prohlubující se energetickou krizi v situaci, kdy Spojené státy jsou zpátky v roli čistého dovozce ropy.

Předtím byly (poprvé v historii) dva roky po sobě čistým vývozcem, ale návrat k závislosti na zahraničí proběhl celkem nepovšimnut na podzim minulého roku. Proto Bidenova administrativa tak zlobně reaguje na rozhodnutí OPEC+ o snížení těžby ropy o dva miliony barelů denně. Jenže dokonce ani energie nejsou tím hlavním motorem americké inflace, zářijová čísla ukázala na potraviny. Celková inflace tak vystoupala na 8,8 procenta a přihřívá ji také prudký růst nákladů na zdravotní pojištění. To nemůže uniknout žádné domácnosti.

Ve volbách v mezidobí se volí všech 435 členů sněmovny a třetina ze 100členného Senátu. Zvláštností amerických voleb je „gerrymandering“ čili časté změny volebních okrsků podle potřeb strany, která zrovna v daném státě vládne. Teoreticky se to odehrává na základě sčítání obyvatelstva, ale následující prudké spory naznačují, že ve hře bylo víc možností. Před nadcházejícími volbami prý byly změny volebních okrsků tak mistrovské, že volebními preferencemi neměly otřást ani katastrofální jižní hurikány a záplavy.

Pokud jde o témata, Demokraté se snaží využít negativního ohlasu rozhodnutí extrémně konzervativního Nejvyššího soudu, který zrušil federální ochranu práva na potrat. Republikáni tím byli krátce zasaženi uprostřed léta. Nyní se však soustřeďují na hospodářskou situaci, která jim vysloveně nahrává, a vedle toho na obrovský nárůst kriminality na předměstích velkých měst jako je Seattle, Portland, Cincinnati nebo Cleveland.

Republikány mělo oslabit vyšetřování podílu bývalého prezidenta Donalda Trumpa na vpádu protestujících do washingtonského Kongresu loňského 6. ledna. Ale problémy má i osoba demokratického prezidenta Joe Bidena, který prokazuje stále zřetelnější známky nemohoucího stáří a navíc je pronásledován pověstí syna Huntera. Tu se teď prezident snažil vylepšit oznámením, že synek se konečně osvobodil od vlivu drog. Je tu však stále živý problém pochybných příjmů Huntera Bidena v plynařské společnosti na Ukrajině a v investiční společnosti v Číně, kde byl podle všeho placen hlavně za zprostředkování kontaktů s otcem, který byl za Obamy viceprezidentem. Čili že nešlo o plat, ale o korupci.

Nejprve se podívejme na analýzu New York Times. Demokraté mají v současnosti ve Sněmovně reprezentantů většinu 221:212, dvě křesla jsou neobsazena. Republikánům tedy stačí vyhrát šest křesel navíc, aby strhli většinu na svoji stranu. Po letošní změně volebních okrsků mají Demokraté pod kontrolou i ty dva zbývající. Většinu by tak udrželi, i kdyby pět křesel ztratili. Podle Cook Political Report mají tam, kde vyhráli minule, takříkajíc 162 tutovek a velkou šanci vyhrát v dalších 26 takových okrscích. U 23 okrsků se stávajícími demokratickými poslanci jsou však síly obou stran vyrovnané, v 10 už převažují šance Republikánů a u dvou je jasné, že je Republikáni Demokratům seberou. Je tu tedy riziko ztráty 12 křesel, a ani nemusí být ztracena všechna, aby se většina překlonila na opačnou stranu.

Republikáni mají v současné době 212 poslanců a strana s největší pravděpodobností obhájí 186 křesel plus 15 dalších, kde je to méně jednoznačné. O 8 křesel se budou tahat s Demokraty a jen ve třech dalších případech mají Demokraté šanci, že křeslo Republikánům seberou. Demokraté tedy mohou přijít o 12 křesel, ale Republikáni jen o tři. Také počet otevřených soubojů je výhodnější pro Republikány, shrnují NYT. Když to sečteme, Demokraté mají blíže k vítězství ve 191 okrscích proti 213, kde lze s úspěchem sázet na Republikány. Otevřené je to ve 31 okrsku. I kdyby však Demokraté vyhráli ve všech otevřených okrscích, kde dosud sloužil jejich poslanec, je to málo, ztratí většinu ve sněmovně. Republikáni by neuspěli jen v tom případě, kdyby z 31 otevřených okrsků vyhráli v pouhých 4. Demokraté tedy musejí spoléhat na zázraky.

A jak to vidí portál FiveThrityEight (538)? Ten si všímá četnosti předpovědí různých volebních výsledků podle průzkumů voličských preferencí ve všech významných agenturách a výzkumných týmech, často spojených s velkými médii. Portál pak vkládá shromážděné údaje do sofistikovaných statistických modelů, ve kterých si přehrává scénáře možných průběhů voleb podle těchto údajů. Co se v tom modelu děje, nevíme, ale o stovce vybraných scénářů sděluje, že Republikáni vyhráli v 70 případech a Demokraté jen ve 30. Nám nezbývá, než brát to jako skóre. V basketbalu by to byla jasná nakládačka.

Podle jiného vyjádření mají Republikáni 80 procentní šanci získat mezi 209 křesly (to by bylo málo) a 242 křesly (to by byla pohodlná většina ve sněmovně se 435 křesly). Nakonec ještě jeden statistický rentgen – Republikáni budou pravděpodobnými vítězi, pokud v celkovém součtu hlasů dostanou o 0,4 procenta víc než konkurence. To nám usnadňuje vyhodnotit současné voličské preference, kde mají v průměru všech průzkumů Republikáni zhruba o celý jeden procentní bod navrch. (ZDE)

Pokud jde o Senát, podle RCP se předvolební situace vyvíjí tak, že Republikáni vstoupí do dalšího období se 47 jasnými křesly a Demokraté se 46. Zbylých 7 je ve hře a výsledek se těžko předpovídá. Respektive, pouštějí se do toho jen ti nejtvrdší, a tady RCP očekává, že 5 z těch 7 vyhrají Republikáni, takže to skončí s většinou 52:48.

Portál 538 to vidí opačně, neboť podle jeho modelů Republikáni vyhráli v Senátu jen ve 34 možných volebních scénářů, zatímco Demokraté v 66. Jenže do hry vstupují také komplikované osobnosti kandidátů. Třeba v Georgii kandidát Republikánů, který hájil zákaz potratů, údajně před mnoha lety sám jeden zaplatil své milence. To ho může pohřbít. Statistický rentgen 538 nicméně hlásí, že v 80 procentech scénářů Demokraté získali mezi 47 křesly (to by bylo málo) a 54 křesly (pohodlnou většinu).

Ať se poperou, je to jejich boj. Nás však zajímá, co se stane s válkou na Ukrajině, pokud Demokraté, kteří jí teď velí, většinu ztratí. Podle některých komentářů pak bude oslabeno i válečné křídlo uvnitř Bidenovy partaje. Skupina progresívních poslanců v Demokratické straně si hlídala svoji agendu a dokud byla šance, nepouštěla se do kritiky válečnické politiky prezidenta. To by se mohlo změnit. Jestliže tedy zaznamenáváme rostoucí počet pokusů o zahájení nějakého mezinárodního jednání, které by zastavilo válečné ničení Ukrajiny a hledalo dlouhodobější stabilní řešení americko-ruských a evropsko-ruských vztahů, jsou odrazem předpokládaného obratu ve vnitřní politice Spojených států.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele