Moskevská schůzka skupiny G20, která proběhla zkraje víkendu, může signalizovat pokus států získat zpět část pravomocí, o které byly obrány nadnárodními korporacemi. Iniciativy vrátit zdanění ke zdroji, kde hodnota a zisk vznikají, se ujme OECD. Společný dopis tří ministrů financí do Financial Times potvrzuje odhodlání hlavních evropských ekonomik jít do toho a spolupracovat. Pod dopisem přitom najdeme i podpis britského ministra, přestože Británie odmítá jinou podobnou iniciativu, projekt daně z finančních transakcí, se kterou chce začít 11 členů eurozóny.

Moskevské schůzce G20 předcházel rychlý sled událostí, které překreslují mapu světa. Podíl Číny na světovém hospodářství prudce narůstá a Říše středu se chystá na roli jedničky. Eurozóna znovu míří do recese a hodlá přesunout důraz od vyrovnávání rozpočtů (odsunout) k růstu (posílit příjmy). Obrannou linii proti pacifické konkurenci by mohl narýsovat euroatlantický společný trh, pro který vznikla v minulých dnech základní shoda v nejcitlivější otázce, mezi vyjednavači o bankovním dohledu. Dosáhlo se jí hodiny předtím, než americký prezident Barack Obama přednesl svůj projev o stavu Unie. Proto do něj narychlo vložil aspoň jednu větu o tomto záměru, který by propojil trhy USA a EU. Nejspíš by však znamenal propojení s trhy celé Severní Ameriky, sdružení Nafta i s Kanadou a Mexikem.

EU mezitím začala s vážnými přípravami daně z finančních transakcí na principech prohloubené spolupráce 11 zemí eurozóny. Vyrostlo téma zdaňování u zdroje. Hrozí však další konflikt, světové měny začaly vykazovat závažné nerovnováhy.

Tohle všechno tedy bylo na stole skupiny 20 zemí, jejíž význam v mezinárodním vyjednávání narůstá tou měrou, jak se prosazují noví obři BRIC, tedy hlavně Čína, Indie a Brazílie. Zazněla výzva německé kancléřky Angely Merkelové, aby daň z finančních transakcí zavedly všechny státy. Mluvilo se o potřebě zabránit měnovým válkám, zejména proti tomu, aby centrální banky cílily určitý směnný kurz měny. A vytvořila se pracovní skupina OECD, která má připravit akční plán proti daňovým rájům.

Pokusy obnovit zdaňování u zdroje jsou zřejmě asi nejkonkrétnějším, co z jednání vzešlo. Řekněme si otevřeně – byl by to průlom.

Výzva tří ministrů

Společný postoj klíčových zemí EU potvrzuje dopis tři ministrů financí listu Financial Times, který podepsali britský George Osborne, francouzský Pierre Moscovici a německý Wolfgang Schäuble. Oceňují roli nadnárodních společností pro růst jednotlivých národních ekonomik, ale s tou výhradou, že by měly víc přispívat i rozpočtům. „Požadujeme si, aby globální společnosti platily i svůj férový podíl z daní,“ sdělují ministři suše.

V dopise pak poukazují na zásadní změnu struktury společností, kterou umožnil nárůst nehmotné složky mezinárodního obchodu, jako je intelektuální vlastnictví a cenová prémie značkového zboží. Hodnotu 100 nejvýznamnějších značek odhadují na 2 400 miliard dolarů. Mezinárodní daňové standardy za tímto vývojem zaostávají a umožnily, aby nadnárodní společnosti přesouvaly zisk mimo dosah zemí, kde působí.

Snaha nadnárodních korporací snižovat daňovou povinnost je v posledním desetiletí stále agresívnější, stěžují si ministři. Některé nadnárodní společnosti srazily své efektivní zdanění na pouhých 5 procent, zatímco menší firmy platí skoro 30 procent. Proto chtějí zasáhnout nejen proti společnostem samotným, ale i proti jejich právníkům a účetním.

Základem bude akce OECD, naznačená ve studii o umělém snižování daňového základu a přesunu zisků za nižším zdaněním. Akční plán, který to rozjede, má být předložen v červnu letošního roku.

OECD o přesunu zisků

Studie OECD o snižování daňového základu a přesunu zisků (Base Erosion and Profit Shifting), která byla předložena na moskevské schůzce G20, uvádí, že korporátní daň z příjmů vynáší v zemích OECD v průměru asi desetinu celkových daňových příjmů v rozsahu asi 3 procent HDP. Ve skutečnosti se jedná o velice pohyblivou složku rozpočtových příjmů, která v roce 1965 tvořila 8,8 % průměrného celkového zdanění v OECD (průměr sazeb, bez započtení velikosti ekonomiky), v roce 1975 klesla na 7,6 procenta, a potom soustavně rostla na 10,6 % v roce 2007, kde zahájila pokles na 8,6 % v roce 2010.

V ČR činila roku 2012 asi 8,5 % příjmů státního rozpočtu (korporátní daně se vybralo 85,6 mld. Kč a celkové daňové příjmy státního rozpočtu činily 945,5 mld. Kč).

Zpráva OECD připomíná, že pokles příjmů z korporátní daně zahájily daňové reformy v Británii a Spojených státech v polovině 80. let minulého století. Obsahovaly rozšíření daňového základu a snížení sazeb. Sazby pak klesaly i v dalších letech. Mezi lety 2000 a 2011 tak v zemích OECD prakticky všude klesly nominální sazby korporátních daní průměrně o 7,2 procentního bodu - z 32,6 % na 25,4 %.

Zpočátku přesto daňové příjmy rostly z 2,2 % HDP v roce 1965 na 3,8 % HDP v roce 2007. Pak se však karta obrátila a roku 2010 už činily jen 2,9 % HDP.

K předchozímu růstu daňových příjmů přispělo hlavně rozšíření daňového základu, například lepším přizpůsobením odpisů reálnému poklesu hodnoty investic nebo odstraněním „daňových výdajů“ pro skupiny daňových poplatníků, kdy šlo spíše o veřejné výdaje a měly být financovány zvýšením daní jinde. Ale do hry vstoupil i hospodářský růst a zvyšování zisků, spolu s narůstajícím podílem firemního sektoru v ekonomice.

Hlavní problém je však jinde. Poukazuje na něj statistika přímých zahraničních investic (PZI) v roce 2010. Onoho roku zamířilo na Barbados, Bermudy a Britské Panenské ostrovy 5,11 % globálních PZI, takže tyto karibské ostrůvky získaly víc globálních PZI než Německo (4,77 %) nebo Japonsko (3,76 %).

Pak se také nelze divit, že Britské Panenské ostrovy jsou druhým největším investorem do Číny, kam přinesly 14 % všech PZI (po Honkongu se 45 %). Zato od firem s domicilem Spojených států přišly do Číny jen 4 % PZI.

V Rusku je největším přímým zahraničním investorem Kypr (28 %), následovaný pochopitelně Britskými Panenskými ostrovy, Bermudami a Bahamami.

Kličkující vehikly

Další technikou daňového kličkování je využívání „jednotek zvláštního určení“, což nejsou tajná komanda, ale „special purpose entities“ SPE (někdy se říká také „vehikly“, pak SPV). Jedná se o firmy bez zaměstnanců a fyzické přítomnosti, „skořápky“, které jsou určeny pouze k organizování finančních toků a držení firemního majetku.

Z tohoto ohledu je velice zajímavé Nizozemsko, kde byl roku 2011 zahraniční akciový kapitál v souhrnné hodnotě 3 207 miliard dolarů, ale z toho 2 625 miliard dolarů prostřednictvím SPE. Z Nizozemska pak zamířil do světa akciový kapitál v rozsahu 4 002 miliard dolarů, ale z toho bylo 3 023 miliard dolarů prostřednictvím SPE. Ostatně, když se podíváte na mezinárodní dluhopisy velké české firmy, obvykle spatříte cosi s označením „NV“, což znamená nizozemská firma. Velké užití SPE je zaznamenáno pochopitelně také v Lucembursku, významné je i v Rakousku a Maďarsku.

SPE se používají pro financování v holdingu nebo uvnitř kapitálových skupin a svými převody snižují zdanění zisku, dividend a úrokových příjmů u zdroje, stejně jako zdanění kapitálového zisku při prodeji nebo likvidaci společnosti. Výsledkem je zjištění, že efektivní zdanění nadnárodní společnosti nemá nic společného s nominální sazbou, která je na zisky uvalena. Státní finance se mohou spolehnout jen na to, že v místě svého působení budou společnosti vykazovat hlavně daňové výdaje a ztráty. Různost místa, kde má firma tržby, zaměstnance, provádí výplatu mezd a užívá výrobní zařízení, a místa, které vykazuje jako daňový domicil, je stále častější a tento daňový domicil se neustále stěhuje podle toho, kde je to zrovna nejvýhodnější.

Daňové systémy, které vznikaly v „suverénních“ národních státech, už prostě neodpovídají nadnárodnímu prostředí globalizované ekonomiky. Do hry vstupuje zejména stále vyšší hodnota, která je připisována intelektuálnímu vlastnictví (takže finalista shrábne násobky toho, co subdodavatelé), a stálý vývoj informačních a komunikačních technologií, snižující význam fyzické přítomnosti podnikatelského subjektu. Všechno se dá zvládat po internetu. Proto je překonána představa, že nižší daně přetáhnou investory k sousedům. Ve skutečnosti zisky postupně odplouvají někam, kde uniknou jakémukoliv zdanění.

Závěr

Výbor pro fiskální otázky OECD předloží v červnu 2013 akční plán. Budou tam opatření proti úmyslně matoucímu firemnímu spořádání, ze kterého není jasné, kde se vyrábí a co se kde zdaní (hybrid mismatch arrangement and arbitrage). Zpřesní se vykazování převodu zisku. Vzniknou nová pravidla pro digitální produkty a služby. Celkově se všestranně prohloubí opatření proti obcházení daní vznikem nových pravidel se zvláštním zřetelem k vnitroskupinovým finančním transakcím.

A kdybychom k tomu doma přidali ještě progresivní zdanění, zrušení anonymních akcií, majetková přiznání, registrační pokladny a transparentnost veřejných zakázek a financování politických stran, měli bychom s rozpočtovou odpovědností mnohem méně starostí.