Šíitský Írán býval po celá desetiletí nepřítelem radikálně sunnitského Tálibánu, ale situace se změnila a v posledních letech se otevřeně setkává s tálibánskými vůdci, píše zneklidnělý The Jeruzalem Post. Změnil se Írán, nebo Tálibán?

Mění se oba. Prostřednictvím britského listu Guardian máme k dispozici zajímavý pohled, jehož autorem je významný íránský ekonom a poradce předchozích vlád Sajíd Lajlaz:

„Írán čelí demografické krizi a já jsem přesvědčen, že nejlepším, nejrychlejším a nejméně nákladným způsobem, jak tuto demografickou krizi překonat, je přijmout emigraci z Afghánistánu. Stabilita v Afghánistánu je důležitá pro národní bezpečnost a může ulevit i problému stárnutí íránské společnosti a našemu hospodářství.“

„Tálibán by bez skutečné politické podpory nemohl přežít tak dlouho a nyní by mohl sloužit regionálním diplomatickým zájmům Íránu. Tálibán už není Tálibánem minulosti, uvědomil si také, že musíme spolupracovat se světem, musíme spolupracovat se zeměmi regionu,“ slibuje si Lajlaz.

Pokud jde o tu migraci, bude obrovská. Odhady hovoří o dalším milionu Afghánců, kteří překročí hranice, aby se vyhnuli bojům nebo vládě Tálibánu. Podle zpráv na íránských sociálních sítích afghánské pohraniční síly dezertují a hranice dlouhá 700 km začíná být plně pod kontrolou Tálibánu. V Íránu už je 780 000 registrovaných afghánských uprchlíků a k tomu asi 2,1 až 2,5 milionu Afghánců bez dokladů.

Rozhovory mezi Tálibánem a afghánskou vládou, které se odehrávaly v katarském Dauhá, zatím nepřinesly výsledek. Tálibán teď chce jednání podstatně urychlit a předložit písemný návrh mírové smlouvy, prý ještě do konce měsíce. Zprávy o bojovém postupu Tálibánu se přitom liší. Podle západních zdrojů povstalci kontrolují stovku okresů, ale Tálibán tvrdí, že jsou jich dvě stovky ve 34 provinciích.

„Máme bojovou převahu, ale velice seriózně přistupujeme i k vyjednávání a dialogu,“ řekl v pondělí agentuře Reuters mluvčí Tálibánu Zabihullah Mudžahíd. Guardian píše, že Írán, Turecko, Pákistán a Rusko hodlají vyplnit vojenské a diplomatické vakuum po odchodu amerických sil.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf se v úterý v Teheránu setkal s vyjednavači Tálibánu, aby s nimi projednal jejich záměry vůči zemi. Strana Tálibánu byla vedena Abbásem Stanekzáím, vysokým vyjednavačem a vedoucím politického sekretariátu skupiny na jednání v katarském Dauhá, kde je jejich vládním afghánským partnerem bývalý viceprezident Yunus Qanooni.

Írán se pokouší jednat s Tálibánem z pozice síly, a tak íránský ministr zahraničních věcí Zaríf hostům sdělil, že „Tálibán bude muset přijmout tvrdá rozhodnutí. Odvaha v míru je důležitější než odvaha ve válce. Odvaha spočívá v obětování maximalistických požadavků a naslouchání druhé straně.“ Pokračování konfliktů mezi vládou a Tálibánem bude mít pro Afghánistán podle Zarifa „nepříznivé“ důsledky a návrat k vnitroafghánským jednáním je „nejlepším řešením“. Společné prohlášení nakonec uvádí, že Tálibán nepodporuje útoky na civilisty, školy, mešity a nemocnice a chce dosáhnout dojednaného urovnání afghánské budoucnosti.

Nakolik se dá slibům ze společného prohlášení věřit, není jasné, ale diplomatický nástup Teheránu vyplývá z obavy, aby se válka nepřelila i na jeho území, píše Guardian. Ve stejnou dobu byly v Teheránu ještě tři další afghánské delegace.

Analytický portál Geopolitical Futures vedený Georgem Friedmanem vypočítává další diplomatická setkání kolem Afghánistánu. V úterý přijal zvolený íránský prezident Ibraim Raisi indického ministra zahraničních věcí Subrahmanyama Jaishankara, který pak pokračoval v cestě do Moskvy, kde se setkal s ruským ministrem zahraničních věcí Lavrovem.

Turecký ministr obrany Halusi Akar jednal telefonicky s americkým protějškem Lloydem Austinem a nabídl, že turecké jednotky budou pokračovat v ochraně kábulského letiště i po odchodu jednotek NATO. Jednání měla ve čtvrtek pokračovat. Prezident Recep Tayyip Erdogan už nabídl, že Turci by mohli na letišti spolupracovat s maďarskými jednotkami.

V Íránu zároveň probíhá živá veřejná debata, jak přistupovat k Tálibánu. Také další analytici tvrdí, že masová migrace z Afghánistánu způsobená povstáním Tálibánu by mohla íránské ekonomice pomoci a Írán by se neměl stavět proti převzetí moci Tálibánem.

Generální ředitel úřadu pro západní Asii na íránském ministerstvu zahraničí Rasoul Musáví mluvil o Tálibánu sympaticky, byť zdrženlivě. „Tálibán pochází z afghánského lidu," řekl podle zpravodajství Guardian. „Nejsou odděleni od afghánské tradiční společnosti a vždy byli její součástí. Navíc mají vojenskou sílu, USA válku prohrály.“

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele