Do boje s novým koronavirem 2019 (2019-CoV) se pustily tři výzkumné týmy, informuje Koalice pro inovace v přípravě na epidemie (CEPI). Zmíněná neziskovka funguje jako nadace a nabídla oněm třem týmům 19,5 milionu dolarů na vytvoření vakcíny. Píše o tom vědecký žurnál Science (ZDE).

Připomíná to prý katastrofické filmy z Hollywoodu, kde vědci dřou, ale virus je stále rychlejší, až nakonec někdo v posledním okamžiku ukáže spásnou ampulku a lidstvo zachrání. Rozdíl bude v tom, že vakcína na koronavirus bude, ale nikoliv aby pomohla se současnou infekcí. I když se po půl roce prokáže jak její účinnost, tak neškodnost, musí se namnožit v dostatečném množství. Celková kapacita největšího výrobce vakcín je 100 milionů dávek ročně. Větší naděje spočívá v tom, že koronavirus bude mít sezónní charakter jako virus chřipky a v létě ustoupí. Tak snad příště, pokud nebude stačit přirozená imunita z tak rozsáhlé epidemie.

Podívejme se aspoň, jak se taková vakcína hledá. Závody s časem začaly během hodin poté, co čínští výzkumníci umístili sekvenci genetického kódu 2019-CoV do veřejné databáze. To se stalo v pátek 10. ledna večer a ona databáze je v Bethsedě ve státě Maryland, v sídle Národního institut pro alergie a infekční nemoci USA (NIAID). Náměstek ředitele institutu Barney Graham prý začal sekvenci analyzovat už v sobotu ráno. A v pondělí začal jednat o svých zjištěních s výzkumníky ve společnosti pro produkci vakcín Moderna. Moderna připravuje vakcíny genetickými technologiemi, když přemění sekvenci viru v jeho genetického poslíčka mRNA (messenger RNA). Když se mRNA vpraví do těla, vyvolá vznik proteinu viru, na který tělo reaguje a vytváří imunitní obranu.

Moderna už tak dovedla do fáze klinického testu devět vakcín, takže má k dispozici „platformu“. Jedním z virů, kterým se zabývala, byl koronavirus způsobující MERS. Tuto vakcínu už zkouší na zvířatech. Opírá se o reakci na protein tvořící výběžek obalu viru, onu koronu. Pro 2019-CoV stačí zaměnit povrchový protein na „platformě“ za aktuální, o kterém už se podle Grahama hodně ví. U MERS navíc získali zkušenost, že uvedený protein vyvolává silnější imunitní reakci, když je ve „stabilizované“ sestavě. Je tedy třeba zvládnout i tento úkol.

Další tým podpořený CEPI působí u výrobce vakcín Inovio, který začal s prací taky hned v sobotu ráno. A má taky zkušenost s MERS, dokonce vývoj vakcíny dotáhl ke zkouškám na lidech. Tam už to mělo totálně hollywoodský průběh – jak sdělil generální ředitel Joseph Kim, pracovali dnem i nocí a už v neděli ráno měli jasno, jak má vakcína postavená na proteinu z výběžku viru vypadat.

Jak Moderna, tak Inovio budou mít za měsíc dost vakcíny na to, aby mohli začít se zkouškami na zvířatech. Podle Kima jsou na tom oba týmy stejně, a tak mohou postupovat „ruku v ruce“.

Třetí grant neziskové CEPI zamířil na University of Queensland v jihovýchodní Austrálii. Tam postupují tradičním způsobem s viry pěstovanými v buněčné kultuře. Jeden z vedoucích výzkumníků Keith Chapel doufá, že prvního kandidáta vakcíny budou mít za 16 týdnů. Samozřejmě, může to být i později a nemusí být ten pravý.

Všechny nové vakcíny musí být nejprve testovány na zvířatech, třeba na myších. Když to dobře dopadne, Graham odhaduje, že zkoušky vakcíny na lidech by mohly začít v létě. Ale v minulých epidemiích spěch obvykle narazil. Řekněme, že to stihnou, a pak bude třeba vakcínu vyrobit. Kdyby na to Moderna vrhla veškeré své kapacity a nedělala nic jiného, zvládne 100 milionů dávek – za rok. Inovio je menší, tam dokážou za rok jen 100 tisíc dávek, ale už jednají i s většími. V Queenslandu by zvládli 200 tisíc dávek za 6 měsíců.

Na záchranu lidstva by to tedy nestačilo. Ale pokud je koronavirus sezónní jako jiné respirační viry, ustoupí sám mnohem dřív, než bude vakcína k dispozici. Pokud se na podzim vrátí, budeme v jiné situaci. A nejde jen o léky. Rozsáhlá epidemie, jaká je nyní ve Wuchanu, vyvolá silnou imunitní reakci, což dále snižuje potřebu očkování. Možná tedy za rok vakcína bude, ale už ji nebudeme potřebovat.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele