Podle zprávy ČSÚ o vývoji národních účtů ve 4. čtvrtletí 2012, HDP v běžných cenách činil v loňském roce 3 884 miliard korun, tedy o 4 miliardy méně než roku 2008. Těžko hledat příčinu jinde než v nesmyslných škrtech, které se promítly do poklesu poptávky domácností a zabrzdily také investice do fixního kapitálu. Jediné, co nesnížily je růst nezaměstnanosti (i s tou skrytou se blíží stavu za velké krize ve 30. letech minulého století) a tempo zadlužování. Při započtení finanční složky církevních restitucí činil loňský schodek státního rozpočtu 159 miliard korun a zvedl tak státní dluh nad hranici 1,7 bilionu korun.

Nevíte, k čemu to číslo přirovnat? Státní rozpočet máme ve výši zhruba 1 bilionu korun, takže „vláda rozpočtové odpovědnosti“ jede půl druhého roku čistě na dluh. To se jim to radí, že „šetřit se musí“, když jim cizí lidi půjčujou. Avšak každý, kdo řídil sebemenší firmu a má dost odpovědnosti, aby se neřídil nápady feldkuráta Katze, ví, že na dluhy je třeba vydělat.

V roce 2012 klesal HDP každé čtvrtletí a meziroční poklesy pokaždé o něco vzrostly. Celoroční pokles ve stálých cenách (po odečtení inflace) tak činil 1,2 procenta, ale to je průměr za celý rok. Samotné poslední čtvrtletí 2012 bylo o 1,7 procenta níže než poslední čtvrtletí roku 2011.

Výdaje domácnosti klesly v běžných cenách o 1,3 procenta, a po započtení inflace dokonce o 3,5 procenta. Nelze se divit. Reálné mzdy v roce 2012 klesly průměrně o 0,6 procenta, a v nepodnikatelské sféře ještě víc, o 1,1 procenta. Provází to i pokles zaměstnanců v podnikatelské i nepodnikatelské sféře o 0,9 procenta.

V běžných domácnostech byl ve skutečnosti pokles reálných mezd mnohem větší, protože vývoj průměrné mzdy znovu ovlivnil hlavně pohyb ve mzdové stratosféře. V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví vzrostly mzdy ve 4. čtvrtletí o nevídaných 24,1 procenta. Velké prachy se točily také v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde se na konci roku mzdy zvedly o 13,1 procenta (přestože zastihl třeba ČEZ v obrovských potížích).

„Příčiny lze zejména spatřovat nikoli v náhlém zlepšení hospodářské situace podniků, ale ve změně daňové legislativy směrem k narovnání degresivního zdanění u nejvyšších příjmů, která platí od počátku roku 2013,“ poznamenává k tomu komentář ČSÚ. Nejvyšší příjmové skupiny reagovaly na to, že od letošního roku bude zmírněna nespravedlnost rovné daně sedmiprocentním zdanění milionářské části příjmů, která je jinak zvýhodněna stropem pojištění. Ještě než začal tento náznak solidarity fungovat, manažeři si začali rozdávat obrovské odměny, které tuto daň více než dostatečně kompenzují.

Běžných domácností se také více než průměrná roční inflace (v únoru 3,0 procenta) týká růst cen v citlivých segmentech. Z potravin meziročně nejvíce vzrostly ceny mouky (o 20,1 %), vepřového masa (o 10,1 %), ovoce (o 9,3 %), brambor (o 44,1 %). V bydlení se zvýšilo čisté nájemné o 2,9 %, vodné o 6,7 %, stočné o 7,2 %, ceny zemního plynu o 2,1 %, elektřiny o 3,3 %, tepla a teplé vody o 4,5 %.