Ledy se hnuly. Dlouhá léta se v oboru obnovitelných zdrojů energie nic nedělo, ale teď už se konečně začínají realizovat závazky ze dvou evropských směrnic, které jsou základem „energetické demokracie“. V platnost už vstoupila novela energetického zákona uvolňují instalace fotovoltaiky do 50 kW špičkového výkonu, aniž by k tomu byla potřeba podnikatelská licence nebo stavební povolení, je-li to na vlastní střeše.

To je výkon vhodný pro společnou instalaci pro školu nebo na bytovém domě, konstatoval zástupce Cechu akumulace a fotovoltaiky na tiskovce české Komory obnovitelných zdrojů energie. Zájem roste, trh se rázem zečtyřnásobil. A to jde v těchto dnech do vlády ještě důležitější předloha, novela OZE Lex 2, která umožní sdílení a komunitní samovýrobu energie.

Ožívá zájem i o větrnou energii. Dokonce do té míry, že na Liberecku vznikl spor, kdo by to měl stavět, zda zahraniční investor, nebo domácí s podílem obce. Fandím těm druhým, nemusíme si prodat i vítr, když už jsme si prodali vodu. Ovšem nejzajímavější je růst zájmu o dosud spíše přehlížený zdroj, kterým je geotermální energie. Průkopníkem jsou Litoměřice, kde bylo před půldruhým rokem zřízeno výzkumné centrum pro tento obor, dokonce s celoevropským posláním.

Tam se výzkum teprve rozbíhá, ale mezitím byla na webu MPO vyvěšena zpráva o Analýze potenciálu geotermální energie ve středních a velkých hloubkách na území ČR na základě disponibilních údajů. Nejdůležitější je příloha obsahující shrnutí a doporučení od autorského kolektivu z České geologické služby, Komory OZE, Asociace pro využívání tepelných čerpadel a Geofyzikálního ústavu AV ČR. Studie nese výmluvný název – Země má energie na rozdávání, proč ji využíváme tak málo? A jak to změnit? (více ZDE)

Tématu se ujmu někdy příště, ale teď dám něco pro inspiraci od sousedů:

Vídeň chce být do roku 2040 klimaticky neutrálním městem. Má však jednu velkou výhodou, která se začíná blížit praktické realizaci. Jedním z hlavních zdrojů tepla má být horké jezero uložené asi 3 kilometry pod povrchem v horninové vrstvě staré asi 20 milionů let. Tohoto jezera chce využít společnost Wien Energie pro výstavbu první vídeňské hlubinné geotermální elektrárny.

Jedná se o vodonosnou horninovou vrstvu Aderklaarský konglomerát, která už byla částečně zmapována v rámci nedávného výzkumného projektu GeoTief Wien. Opíral se o seismické technologie a mohl využít také hluboký vrt společnosti Wien Energy v Esslingu z roku 2012. Mezitím se technické prostředky pro průzkum a těžbu geotermálních ložisek značně posunuly, a tak projektový tým společnosti Wien Energy je přesvědčen, že nové vrty na základě získaných znalostí budou úspěšné.

Zahájení přípravných prací plánuje Wien Energie už v letošním roce a samotné vrtné práce budou probíhat v roce 2024. Cílem je klimaticky neutrální dálkové vytápění s výkonem až 20 megawattů, a tento výkon lze ještě trochu posílit případnou kombinací s tepelným čerpadlem. Podle Michaela Strebla, generálního ředitele společnosti Wien Energie může být již v roce 2026 zeleným teplem zásobováno až 20 000 vídeňských domácností.

Uvedená pilotní teplárna bude jen prvním významným milníkem rychlé expanze hlubinné geotermální energie ve Vídni. Do roku 2030 plánuje Wien Energie vybudovat až čtyři hlubinné geotermální elektrárny v Donaustadtu a Simmeringu s celkovým výkonem do 120 megawattů. Rozšiřování hlubinné geotermální energie má pokračovat i po roce 2030, aby roku 2040 dálkové vytápění vycházelo výhradně z klimaticky neutrálních zdrojů.

Vrtání v hloubkách kolem 3000 metrů je však stále technicky náročné. První průzkumný vrt poslouží ke zjištění stavu a dostupnosti termální vody ve vybraném místě. Pokud bude úspěšný, navážou další dva. Použije se systém Hydrothermal Double, kdy se nejprve vrtá asi kilometr vertikálně do hloubky, a poté se zahájí další dva vrty, které se rozeběhnou diagonálně od sebe do cílové hloubky kolem 3 000 až 3 500 metrů. Jedním vrtem pak bude termální voda dopravována na povrch, kde předá teplo ve výměnících, druhým vrtem se vrátí zpět. Vznikne tak uzavřený obnovitelný cyklus. Odběrná a vratná místa termální vody jsou od sebe vzdálena asi 4 kilometry. Hlubinná geotermální teplárna pak teplo rozvede do sítě dálkového vytápění.

Zdroje termální vody pod Vídní jsou tak velké, že do roku 2030 by mohly zásobovat dálkovým teplem až 125 000 domácností neboli pětinu celkové spotřeby tepla Vídně. To odpovídá roční úspoře 325 000 tun CO2. (více se dočtete ZDE a ZDE)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele