Vakcína proti Covid-19 od německé BioNTech a americké Pfizer byla v úterý večer schválena britským Regulačním úřadem pro léčiva a zdravotnickou péči MHRA a v nebližších dnech budou do Británie dovezeny první ampule pro zahájení očkování, informují Financial Times. Británie objednala už v červenci 30 milionů dávek této očkovací látky od tohoto dodavatele, a potom objednávku rozšířila o dalších 10 milionů dávek. Desetina z celkové dodávky má být k dispozici ještě před koncem roku.

Podle zprávy ze závěrečné 3. fáze testování, která byla provedena 43 tisících osob, má vakcína BioNTech/Pfizer 95 procentní účinnost. Vládní mluvčí vzápětí informoval, že vakcína bude během příštího týdne dostupná na mnoha místech království, neboť jak uvedl, „Národní zdravotní služba má za sebou mnoho desetiletí zkušeností s rozvinutím rozsáhlých očkovacích programů“. Spoluzakladatel a generální ředitel BioNTech Ugur Salin očekává, že očkování pomůže snížit počet hospitalizovaných z nejrizikovějších skupin obyvatelstva.

Značná část této očkovací látky má být vyrobena v belgických závodech společnosti Pfizer v Puurs. Další výroba probíhá v závodech BioNTech v Německu. První budou očkováni obyvatelé a pracovníci pečovatelských domů pro seniory, potom osoby nad 80 let a zdravotníci v první linii. Očkování proběhne ve dvou dávkách, druhá zhruba po měsíci.

Británie schválila očkovací látku BioNTech/Pfizer dříve než Evropská agentura pro léčivé přípravky EMA, ale není to proto, že už se necítí vázána unijními předpisy, když na konci roku opustí EU. Využila jen staršího článku dohod, podle kterých smí v naléhavé situaci postupovat samostatně.

Další očkovací látky ve finále, ty, které vyvinula americká Moderna a britský tým Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca, stále ještě čekají na schválení. Tyto dvě očkovací látky vznikly na revolučních principech podání jen genetické informace o hrotu coronaviru (z jeho mRNA), takže signální bílkovinu jako podnět pro imunitní reakci si vytvoří tělo samo. Schválení americké FDA je podle FT očekáváno v půli prosince, zatímco evropská EMH očekává, že s tím bude hotova až před koncem roku.

Čína a Rusko už schválily své očkovací látky k omezenému použití ještě před ukončením 3. fáze testování. Podle přehledu, který sledují New York Times, tak bylo na konci listopadu už 6 vakcín, které byly schváleny pro předčasné (před ukončením testů) nebo omezené použití a 13 dalších, na kterých probíhaly rozsáhlé testy účinnosti (3. fáze). O krok zpět (2. fáze, testy bezpečnosti na velkém vzorku) bylo 17 vakcín a v 1. fázi (testování bezpečnosti a dávkování) 40 vakcín.

Asi ještě nikdy nebyly soustředěny takové prostředky na zdravotnický výzkum jako teď, ale je to zlomek škod, které vznikly uzamčením ekonomik, když nemluvíme o poškozeném zdraví a počtech obětí jako ve velké válce. Chyběla bohužel koordinace, ale těžko říci, jestli by se dalo něco urychlit. Lidstvu usnadnila situaci existence rychlých analýz DNA a internetu (o tom se nám před pár desetiletími mohlo jen zdát).

Přesto je oslnivý výsledek týmu americké výzkumné společnosti Moderna, která v lednu dostala v pátek večer od čínských úřadů informaci o genetické struktuře viru a v pondělí ráno měla zhruba jasno jakou molekulu ve svém modelu mRNA potřebuje. Měli ale kliku, trénovali to, protože chtěli tuto metodiku použít na nové kmen chřipky. Dokonce se připravovali na prezentaci svého postupu před americkými úřady na nějakém vzorku. Koronavirus jim tak spadl přímo z nebe. Ale připraveno bylo mnoho dalších týmů. jinak by různé druhy vakcín nebyly k dispozici za 300 dnů, ale hodně let.

Pokud jde o revoluční vakcínu na principech mRNA, dalším v soutěži je čínská Fosun Pharma, která už začala s pokusnou aplikací své druhé vakcíny BNT 162b2. Čínská společnost postupuje v partnerství se skupinou Pfizer/BioNTech, uvádějí čínské Global Times. V březnu získala licenci od BioNTech na vývoj a komercializaci vakcíny odvozené od německé technologie mRNA. Pozoruhodná je účinnost. Číňané v uváděli 11. listopadu, že z prvních klinických zkoušek vycházela účinnost k 90 procentům, a srovnávali to s běžnou účinností vakcíny proti chřipce, která je kolem 70 procent.

První pokusná čínská vakcína proti Covid-19 však byla vpíchnuta už 29. února vojenské virologistce Chen Wei (Čchen Wei), která už se vyznamenala prací na vakcíně proti Ebole. V době čínské epidemie pracovala přímo v epicentru ve Wuchanu spolu se svým týmem Vojenské akademie lékařských věd a ve spolupráci biotechnologickou společností CanSino Biologics. Událost, která byla nafocena před rozvinutou čínskou vlajkou, byla pak všeobecně zpochybňována, a dokonce i list Žen-min že-pao ji označil za fakenews. Ale jeden z výzkumníků, který se výzkumu účastnil, ji však potvrdil. Jednalo se o pokus chránit výzkumníky před rozzlobenými obyvateli, měl to být doklad, že i oni nasazují život. Tito výzkumnici připravovali tradiční vakcínu z oslabeného koronaviru.

Podle čerstvého zpravodajství CNN, ve skladišti na letišti v čínském Šen-čenu už jsou připraveny podmínky pro uložení a distribuci čínských vakcín do řady rozvojových zemí. Společnost SinoVac má objednávky na 46 milionů dávek očkovací látky do Brazílie a 40 milionů do Turecka. Dalších 40 milionů dávek je hromadně připraveno pro Indonézii, která plnění provede sama. CanSino Biologics, která vychází ze zmíněné armádního výzkumu, má dodat 35 milionů dávek do Mexika, kde také probíhaly testy. China National Biotec Group ze skupiny státní Sinopharm provádí závěrečné testy v 10 zemích Blízkého východu a Jižní Ameriky. Ve Spojených arabských emirátech (po demonstrativním očkování hlavy státu) už je vakcína používána v naléhavých případech a místní společnost ve spolupráci se Sinopharma chystá výrobu 75 – 100 milionů dávek v příštím roce.

Ruská vakcína Sputnik V, která má jako nosič adenovirus, bude nespíš definitivně schválena v lednu příštího roku a bezprostředně na to i k širokému použití. Zatím byla oznámena výroba v Indii (100 milionů dávek). Klinické zkoušky probíhají v Bělorusku, Spojených arabských emirátech, Venezuele a v Indii. Podle ruských úřadů Sputnik V má 95 procentní účinnost, která je údajně zároveň silnější a delší, protože každý ze dvou dávek má jak nosič jiný adenovirus.

V Maďarsku byla vakcína Sputnik V zkoušena také, a podle oficiálního sdělení úřadů bude schválena ještě před rozhodnutím evropské EMA. V Maďarsku, kde mají partnerské vztahy s ruským Gemalja Institutem, který vakcinu vyvinul, bude zahájena i výroba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele