Ministr financí Andrej Babiš místo toho dává přednost tomu, aby se zavedl pořádek do výběru daní. Ale pravicové opozici chybí spíše jasná strategie. Můj názor: Kéž by měla pravdu….
Jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu bývá označováno za svátek demokracie, ale častěji to býval svátek porcování medvěda a nabubřelých žvástů osob, které se vydávaly za všech financí futrál. Letos medvěd padl, poslanci smějí přihazovat, jen co protlačí přes rezortní ministerstva. A žvást dostal podobu komických pokusů předáků TOP a ODS zabránit debatě o minulosti a tvářit se, že za všechny hrůzy ze své dílny už nenesou odpovědnost.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP) si tak stěžoval na klesající investice a chybějící úspory. V tom ho podpořil i předseda ODS Petr Fiala. A to zadlužování!!
Proč si nenechají od Kalouska poradit? Ten míval v rozpočtu vysoké investice, a když se to pak nepodařilo prostavět, protože projektová příprava veřejných staveb byla v naprostém rozvalu, vydával to obratem ruky za úspory.
Nespravedlnost
Věcnější výhrady měl předseda KSČM Vojtěch Filip, který rovnou ohlásil, že jeho klub bude hlasovat proti navrženému státnímu rozpočtu. Přestože v průběhu roku komunističtí poslanci ve sněmovně často podporovali vládní návrhy. To však hlasovali pro návrhy zákonů k „odstranění nejhorších problémů české společnosti, které tady zanechalo vládnutí pravicových koalic od roku 2006. Byly to nejen zdravotnické poplatky, změna v sociálním systému, katastrofální podfinancování některých kapitol včetně školství, vědy, výzkumu, a v podstatě zastavení investic, které by mohly změnit situaci … po krizi.“
Nicméně navržený státní rozpočet nadále „sestává z 90 procent ze zákonů, které tady byly sedm let přijímány proto, aby se určitá skupina, řekl bych horních deset tisíc, obohatila na úkor všeho ostatního obyvatelstva.“ Tento rozpočet nezajišťuje sevření nůžek, které tady byly od roku 2006 do roku 2013 rozevřeny. Za chybu proto Filip považuje zejména odklady novely zákonů o dani z příjmů právnických a fyzických osob (které by zvedly daňovou progresi pro vyšší příjmy).
Vytkl vládě také to, že Nejvyšší kontrolní úřad nadále nemá potřebné rozšířené pravomoci, aby mohl kontrolovat veřejné fondy, veřejnoprávní korporace a podobně. Dosud nebyl přijat ani zákon o finanční kontrole ve veřejné správě, takže znovu chybí nástroj pro kontrolu státního závěrečného účtu. A není ani zákon o majetkových přiznáních, další zásadní krok proti korupci.
„KSČM jako opoziční strana nemohla udělat nic víc, než že za vás předložila zákon o majetkových přiznáních, zákon o exekutorech, kde skutečně utíká velké množství prostředků a místo vztahu mezi dlužníkem a věřitelem řeší spíše dobrý zajištěný příjem jedné úzké skupině privátních zaměstnanců, kteří tyjí z toho, co jim stát připravil,“ připomněl Filip.
Karusel
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) jako obvykle zopakoval, že nechce daně zvýšit, ale lépe vybírat. Nejprve popsal, co dělá proti podvodům ve výběru DPH. Výpadek výběru DPH („VAT gap“) činil v roce 2012 podle statistiky EU 177 miliard euro. Proto EU chybí peníze a dluží členským státům 25 miliard euro, z toho České republice 2,5 miliardy euro (69 miliard korun).
Někde je podíl nezaplacené DPH malý, třeba ve Finsku nebo Holandsku je to jen 5 procent. Jinde je obrovský, v Rumunsku je to 44 procent. Také u nás je velký, EU uvádí, že chybí 22 procent. Kdyby všichni v ČR odvedli DPH, jak ukládá zákon, jsme na tom líp o 108 miliard korun ročně.
Problémem jsou „karuselové obchody“, fiktivní obchodování, při kterém daňová povinnost nakonec skončí na hřbetě padlého bílého koně, zatímco ostatní účastníci nárokují vrácení (nezaplacené) daně. Ministr Babiš vidí řešení v tom, že členské státy budou moci případně přenést daňovou povinnost na toho posledního celém v řetězu (reverse charge). A budou to moci udělat podle vlastní úvahy, bez čekání na souhlas Evropské komise.
Zorganizoval na toto téma schůzku ministra financí Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Slovenska, Chorvatska v Praze. „A zajímavé je, že všichni s tím souhlasí. Souhlasí s tím, abychom rozhodovali o kompetenci reverse charge nezávisle na Evropské komisi,“ uvedl Babiš. „Abychom rozhodovali my, jako suverénní stát, a nemuseli se Evropské komise ptát, jestli můžeme zařadit na seznam reverse charge minerální oleje nebo obilí. Nebo teď jsou populární marketingové podvody.“
„Tento týden ve čtvrtek mám oběd se zaměstnanci příslušného /bruselského/ DG a budu je o tom přesvědčovat. Přesvědčil jsem i italského velvyslance. Odezva z Itálie pozitivní. Byli tady Francouzi, taky říkají: Jasně. Francouz má velký problém s dluhem. Takže dělám na tom a 27. ledna v 18.00 mám v Bruselu schůzku s panem komisařem Moscovicim.“
Odpovědnost
Potom se ministr financí Andrej Babiš soustředil na polemiku s opozicí.
Uvedl, že po svém příchodu na finance „našel rezort, který nebyl řízen“ – ministerstvo bylo v rozkladu. V Praze vládl daňový ráj, prakticky žádná kontrola. Už podal trestní oznámení na bývalého šéfa finanční správy. Nyní je navrženo zvýšení stavu kontrolorů o 600 osob a zrušení stavu, kdy se firmy mohly schovávat v Praze před kontrolou. Stav celní správy zase odhalila lihová mafie.
Babišovy reakce na Filipa:
Zákon o prokazování majetku bude projednán vládou ještě do konce roku. Chystá se také zákon o finanční zodpovědnosti politiků: „Pan Vondra jako ministr pro evropské záležitosti v rámci kauzy ProMoPro není stíhán. Tam je stíháno jedenáct pracovníků jeho úřadu. Takže my chceme, aby když ministr nebo jeho náměstek dal nějaký příkaz svým podřízeným, aby za to měl zodpovědnost. Ve světě byznysu je to normální. Ve státu není,“ zdůrazňuje Babiš.
Chce rovněž změnit finanční kontrolu, protože „dneska kontroluje evropské fondy finanční úřad a resort a NKÚ a Evropská komise atd.“ Kontroly se překrývají, ale přicházejí pozdě, když už je dotace vydána. „Potom jenom děláme odvody a penále na města, obce, kraje, takže v rámci rozpočtu si to bereme z pravé kapsy do levé.“ Už prý navrhl, aby to bylo zjednodušeno a nefiguroval tam finanční úřad a kraj.
„Naše hnutí zásadním způsobem podporuje, aby byly přijaty zákony Rekonstrukce státu. Už bychom byli rádi, kdyby ten zákon o kompetencích NKÚ, o kterém tady pan Filip mluvil, konečně odešel ze Senátu a aby to bylo přijato. Stejně je to s registrem smluv. Trvá to dlouho i na moje gusto,“ zlobí se Babiš.
Státní pokladna, kterou Sobotkova vláda zdědila, je podle Babiše drahá, za deset let nás vyjde na 6,2 miliardy korun, ale je k ničemu, protože nevidí účetnictví jednotlivých resortů, ani konkrétní smlouvy. „Stejná pokladna v Rakousku vyšla na třetinu a zahrnuje centrální registr smluv, zahrnuje cash-flow státu, zahrnuje centrální nákup, platební styk. U nás to vůbec nemáme. A máme to samozřejmě v plánu, chceme to udělat,“ prohlašuje Babiš.
Ohradil se proti tomu, že ve sněmovně málo dělá. Ze 100 návrhů zákonů, které byly předloženy z rezortů, pochází 24 z ministerstva financí.
Strategie?
Podstatná poznámka z opozičních lavic zazněla od Martina Novotného (ODS), který poukázal na nedostatek strategického myšlení. Dožadoval se strategických vizí. K tomu však lze říci, že obecně má pravdu, ale v konkrétním případě by bylo lepší, kdyby tyto vize ještě chvíli chyběly, protože jinak zůstanou zahleděny do minulosti.
Stačí zpravodajství z jediného týdne, aby bylo vidět, jak se věci ve světě zásadně mění. Ukrajina je podle MMF blízko bankrotu. MMF může pomoci jen za podmínky, že to Ukrajině vydrží aspoň na rok, pak by potřebovala 15 miliard dolarů, ale k tomu se nikdo nemá, protože co se dá, to se ukradne. Půjdeme do toho?
Rusko zrušilo projekt plynovodu Jižní potok, kterým se mělo posílit zásobování Evropy ruským zemním plynem. Místo toho se bude stavět plynovod do Turecka. Rozdíl je v tom, že původně chtělo Rusko financovat celou stavbu za 40 miliard dolarů samo, ale teď už bude pokračování z Turecka na příslušných státech evropského jihu – na Bulharsku, Itálii… A ti na to nemají. Pomůžeme jim?
Řecko prožívá politický manévr, který může skončit předčasnými volbami a vítězstvím levicové strany Syriza. Ta odmítá škrtící strategii, která připravila zemi o čtvrtinu výkonnosti a zvedla zadluženost na 175 procent HDP. Je to jasná vzpoura proti současným metodám oddlužování v eurozóně. Komentáře se shodují, že jsou dvě protichůdná východiska – buď fiskální unie se společným rozpočtem, který postaví Řecko na nohy, nebo první odchod členské země z eurozóny.
Jdeme na fiskální unii?
Řecký problém je finančně náročnější než ukrajinský. Jakmile se však EU otřese, je tu připraveno několik eurofobních zájemců o mršinu – francouzská Národní fronta (FN), která už v této zemi vyhrála volby do Evropského parlamentu, a Nezávislá strana Spojeného království (UKIP) s vyhlídkou na vítězství v parlamentních volbách i v referendu o britském členství v EU. Co naše preferenční česko-britské vztahy?
Další strategický pohyb představují ceny ropy, skutečná válka o trhy, která hrozí rozvrátit nejen trhy s touto surovinou (ceny bude létat nahoru a dolů), ale těžební území ropných břidlic (šetřit se bude na čištění obrovských množství odpadní vody s toxickými rozpouštědly). Nebude Američanům ta voda chybět? V Kalifornii je největší sucho v historii. Otřesy na ropném trhu mohou vést k dalšími posílení rozvoje obnovitelných zdrojů. Zareagujeme?
Extrémní riziko ropných cen zacloumá i navazujícími financemi, protože průzkum i těžba jsou na dluh. Napětí na bankovní scéně USA ukazuje zjištění Fed, že největší bance JPMorgan bude chybět 22 miliard dolarů rezerv, které má mít podle nové regulace. Je to regulace, která se snaží odstínit vliv systémově významných bank – jinými slovy – těch, které jsou příliš velké, než aby se připustil jejich bankrot. U nás tuto koncentraci naopak posilujeme likvidací malých zdrojů, jako jsou kampeličky.
Čína začíná usypávat z hromady dolarových aktiv. Prvním krokem byl zákaz používat u repo obchodů dluhopisy s horším ratingem než AAA. Současně byl rozšířen prostor pro zúročení depozit v čínských bankách a uvolněny možnosti investovat do akcií napojením Šanghajské burzy na mezinárodní prostředí. Teď to má nepřehledný průběh, jüan oslabuje, Šanghajská burza propíchla letošní bublinu, kdy vyskočila o 40 procent během pár měsíců, ale to všechno jsou průvodní jevy oslabování napojení na dolar. Čína se vymaňuje z neokoloniální závislosti na USA. My ji posilujeme.
Jakou českou strategii tady zvolit? Kdy si přiznáme, že éra podřízenosti reálného kapitálu na zbytnělém finančním nemá budoucnost? Kdy pochopíme, že cílem ekonomické politiky už nemá být růst, ale stabilita, udržitelnost a přiměřenost? Na strategickou výzvu upozorňuje nadcházející Mezinárodní rok půdy, který je vyhlášen z podnětu OSN. Varuje před pokračováním v kořistnické zemědělské politice s převahou monokulturních komodit, které ničí zemědělce i půdu a jsou přínosné jen pro vzdálené vlastníky někde v metropoli. Také u nás ubývá orná půda i její úrodnost. Máme představu o budoucnosti?
Další proměnu naznačuje zpráva Senátu o mučení, které prováděla CIA. Před „wikileaks“ by nic takového zveřejněno nikdy nebylo. Je to doklad oslabování centrální moci pod tlakem zdola, tlakem umožněným nástupem nových technologií. Další technologie – robotika, sdílení digitalizovaných konstrukčních návrhů - snižují také závislost na centralizované výrobě. I to patří k určujícím trendům budoucnosti. Všiml si toho někdo?
Nic z toho by se v případné vládní strategii neprojevilo. A tak je snad dobře, že se o ní zatím nejedná.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz