Nenaplnily se naděje, že uznání donbaských republik a ruské garance jejich bezpečnosti situaci aspoň na čas uklidní a že to zdůrazní potřebu zahrnout do diplomatických vyjednávání také požadavky na bezpečnost samotného Ruska. Místo toho nejprve vzrostla koncentrace ukrajinských vojsk u čáry dotyku na 60 tisíc mužů, donbaské lidové republiky začaly volat o pomoc a ruský prezident Vladimír Putin nařídil spuštění „zvláštní vojenské operace“ na obranu Donbasu.

Provází ji současný útok na ukrajinská letiště a nejspíš i vojenská velitelství, zprávy jsou nejasné. Cílem má být zastavení ukrajinského vojenského odporu („složení zbraní“), ale také něco, co má teprve dostat konkrétnější podobu v podobě „demilitarizace a denacifikace“, „osvobození lidu“ od režimu, považovaného ruskou stranou za extrémistický.

Také z televizního prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že jde o omezený útok: „Rusko napadlo naši vojenskou infrastrukturu a pohraniční stráž.“ Vyhlásil nouzový stav, vyzval obyvatelstvo ke klidu a aby pokud možno nevycházelo z domovů. Předtím mluvil telefonicky s americkým prezidentem Joe Bidenem. „Pracujeme. Armáda pracuje,“ řekl. (ZDE)

Spustila tedy válka, zatím však hodně omezená. Podle ruských prohlášení obyvatelstvo nemá být ohroženo.

Proč se to stalo? Základní příčinu hledejme v tom, že smluvní rámec, o které se mělo opírat mírové soužití, se rozpadl a začala se prosazovat silová řešení. Spojené státy se rozhodly definitivně ignorovat sliby, že sjednocení Německa v 90. letech neznamená postup NATO dále na východ a nyní znovu odmítly jakýkoliv kompromis či vůbec ochotu o věci jednat. Ukrajinská vláda zase považuje za nepřijatelné Minské dohody 2 o autonomii Donbasu, ke kterým se zavázala po jednáních s „opolčenci“ v únoru 2015. Rusko, kterému šlo o osud obyvatel ruské národnosti, je pomáhalo vyjednávat, ale nebylo stranou dohody, tu podpisovali ukrajinští účastníci.

Situaci pak pravděpodobně vyhrotil fakt, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky na bezpečnostní konferenci v Mnichově zpochybnil smysl Budapešťského memoranda z roku 1994 slovy: „K čemu nám je?“ Jedná se o mezinárodní dohodu, kterou se Ukrajina vzdala jaderných zbraní za příslib respektování ukrajinské nezávislosti a suverenity v rozsahu tehdejších hranic. Ruský prezident Putin interpretuje tuto poznámku Zelenského jako signál ukrajinské snahy získat jaderné zbraně. Stará ukrajinská továrna na nosiče prý stále funguje, jaderných odborníků ze sovětských časů je v zemi stále dost, chybí jen obohacený uran, ale to nemá být nepřekonatelný úkol. Také americké rakety, které jsou Ukrajině dodávány, by se snadno mohly přestavět z obranných na útočné.

Pokud jde o preferenci silových řešení, začala loňskými úvahami v Kyjevě, že Donbas je třeba vojensky obsadit a bude po problémech. Záměr se měl dokonce opřít o zákon, který už byl v parlamentu, než jej Zelensky stáhl. Následovaly vyhrůžky Pravého bloku a dalších dobrovolnických milicí, že hlavním nepřítelem se stal nikoliv ruský, ale ukrajinský prezident a mohl by být vyhnán z úřadu. Rusko se proto rozhodlo demonstrovat, s jakou silou by si takový útok zahrával a spustilo nekonečné manévry poblíž ukrajinských hranic. A americký prezident Joe Biden začal mluvit o hrozícím začátku světové války, která vypukne každým okamžikem.

Konflikt zpočátku připomínal časy Davida a Goliáše, kdy strany stojí proti sobě, chřestí zbraněmi, nadávají si a snaží se vzájemně ponížit necudnými gesty. V daném případě se jako Goliáš projevovaly Spojené státy, které se vytrvale tvářily, že mají Evropu na povel a rozhodně ji podpoří prodejem zbraní a zkapalněného plynu, až se pustí do své zničující velké války. A aby řeč nestála, vyhlašovaly nové a nové sankce.

K tomuto vývoji se teď vyjádřila zajímavým způsobem mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Chua Čchung-jing. Kritizovala rozšiřování ekonomických sankcí proti Rusku, protože je velice nepravděpodobné, že by pomohly ukrajinskou krizi vyřešit a spíše hrozí, že postihnou obyčejné lidi, nemluvě o čínských zájmech. „Čínská vláda je toho názoru, že sankce nikdy nebyly základním a efektivním způsobem, jak problémy řešit. Čína se proto vždycky stavěla proti nelegálním jednostranným sankcím,“ řekla čínská mluvčí a vyzvala k „chladné úvaze“ nad tím, co přineslo více než 100 sankcí, které USA vyhlásily proti Rusku od roku 2011. „Skutečně ty americké sankce problém vyřešily?“ (ZDE)

První zprávy z bojiště mluví o zničení zaparkovaných bojových letadel na letišti u Kyjeva ruskými raketami. Rakety měly mířit na vojenské cíle také u Charkova, Lvova, Kramatorsku a na další místa, nikoliv však na samotná města. Ukrajinské úřady mluví o napadení 10 ukrajinských regionů. kde raketová palba ničila muniční sklady, vojenská skladiště a další objekty ozbrojených sil. Těžká bitva se má odehrávat u linie dotyku na Donbasu. Ukrajinské jednotky jsou odtamtud vytlačovány. Cílem může být dobytí administrativních hranic Luhanského a Donbaského regionu, protože povstalecká území zatím zahrnují jen jejich třetinu. Tím by vzniklo nárazníkové pásmo, které Moskva považuje za existenčně důležité.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele