Zbyněk Fiala: Špatná pozice, dobrý zákon

22.10.2014 17:51 | Zprávy

Něco se stalo. Návrh nového zákona o obnovitelných zdrojích energie, který byl právě schválen vládou a míří do sněmovny, vypadal ještě před dvěma týdny dramaticky hůře. Zasáhl do toho propad ČSSD a úspěch Zelených v komunálních a senátních volbách? Má ANO pocit, že v této oblasti ztrácí, přestože má ministra životního prostředí? Nebo konečně zvítězila úvaha, že „zateplování je tajná zbraň proti Rusku“? Promítne se to i do vyjednávací pozice ČR na Evropské radě o klimatu a energetice?

Zbyněk Fiala: Špatná pozice, dobrý zákon
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hlasování ve sněmovně

Hlavním bodem programu čtvrtečního summitu EU o společné politice v oblasti klimatu a energetiky má být sada dlouhodobých cílů do roku 2030, ale napřed možná bude muset hasit obavy z nadcházející zimy. Rusko nehodlá obnovit dodávky plynu do Ukrajiny (a tedy i do trubek, které míří dále do Evropy), dokud nebudou položeny prachy na stůl. I když se zdálo, že věc už je dojednána, v pondělí stanovilo novou podmínku, že chce vidět do pěti dnů garance mezinárodních věřitelů a dalších organizací na úhradu faktur pro Ukrajinu. Ruský ministr energetiky Alexander Novak to zdůvodňuje tím, že zatím netuší, kde na to Ukrajina vezme.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/55b98dbe-5965-11e4-a33c-00144feab7de.html#axzz3GraYPAIr

Situace se tedy vyhrocuje. Evropa vzbudila nesmyslné naděje u ukrajinských oligarchů, že je novým bezedným zdrojem pro vyděračské kousky a povzbudila tak vnitropolitický vývoj, který sází na konfrontaci. Na tu však ve skutečnosti nemá, ukrajinská armáda je zničená, stát rozvrácený, dohody prakticky není s kým uzavírat. To všechno je spíš další argument pro to, abychom začali zvyšovat skutečnou energetickou bezpečnost spočívající v tom, že se bez ohrožených dodávek obejdeme. Zkrátka, že „zateplování je tajná zbraň proti Rusku“.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/aa3c705a-127e-11e4-a581-00144feabdc0.html#axzz3GraYPAIr

Evropská komise vyšla z této úvahy už v létě, když navrhla, aby klimaticko-energetický rámec pro rok 2030, se kterým chce jít na rozhodující pařížskou klimatickou konferenci OSN, zahrnoval i cíl zvýšení energetické účinnosti o 30 procent. Jinými slovy, aby na srovnatelný objem produkce a služeb stačilo o 30 procent méně primárních energetických zdrojů. To by samozřejmě znamenalo i méně plynu, který je využíván zejména pro vytápění obytných budov. Jen v Česku je zhruba 60 procent bytového fondu nezatepleno. Kdyby se jej podařilo převést na pasívní standard a s vytápěním pomohly lokální zdroje na střeše nebo z bioplynky, máme problém s plynem z krku.

V návrhu nového zákona o obnovitelných zdrojích energie, který už vláda schválila, se tomuto cíli náhle vychází vstříc zavedením možnosti, že instalace výroben s výkonem do 10 kW pro vlastní potřebu nemusí mít podnikatelskou licenci. Nemusí ji mít ani v případě, když jsou fotovoltaické panely na střeše zapojeny do sítě, aby domácnost mohla čerpat proud i v době, kdy slunce nesvítí. Vytváří se tedy prostor pro to, aby si lidé pomohli sami.

Mluvilo se o tom na mezinárodní konferenci o obnovitelných zdrojích, kterou v Praze uspořádalo Hnutí Duha se spoustou partnerů (včetně tradičního Heinrich Böll Schiftung). Jak na konferenci informoval Pavel Doucha z AK Šikola a partneři, zmíněný vládní návrh v posledních 14 dnech zaznamenal „dramatický posun“ k lepšímu, takže Doucha musel svoji prezentaci na poslední chvíli značně předělávat. To je dobrý signál.

Smíšené pocity však přetrvávají u pozice české vlády na čtvrteční summit EU, o které informovala Lucie Šestáková, náměstkyně státního tajemníka pro evropské záležitosti. Česká vláda souhlasí s navrhovaným snížením emisí o 40 %, na poslední chvíli jsme připraveni kývnout na indikativní cíl zvyšování energetické účinnosti o 30 %, ale odmítáme závazný cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie (27 %).

Zřejmě nám jde o to, aby se nezmenšil trh pro jadernou energetiku. Ta je tísněna z mnoha směrů. Cena elektřiny padá, protože obchodování na energetických burzách je ovlivňováno hlavně variabilními náklady na palivo, které mají slunečníky a větrníky zadarmo. Také investiční náklady slunečních a větrných elektráren prudce klesají a blíží se situaci, kdy se jejich provoz obejde bez dotací. Zato jaderné elektrárny jsou stále dražší. Jejich trh se přitom prudce zmenšuje jak konkurenčními dodávkami z alternativních zdrojů, tak úsporami.

Budoucnost jaderné energetiky je proto neschůdná bez vládních zásahů v několika směrech. Prvním jsou dotace, uvažuje se o doplácení ceny na určitou úroveň, asi třikrát vyšší než je současná cena silové elektřiny na burze („cotract for difference“). Druhou jsou investiční pobídky pro energeticky náročná odvětví, aby ten proud někdo potřeboval. Jenže žádné vlastní suroviny, které by zhodnocoval, nemáme. Ty se musí dovézt, takže to zvýší naši závislost na vnějších zdrojích. A nakonec musí být vytvořeny překážky pro erozi trhu alternativními zdroji. Toho lze dosáhnout tím, že státní energetická koncepce usměrní modernizaci přenosové soustavy tak, aby sloužila jen jaderným elektrárnám v Temelíně a Dukovanech. Bude to rozvod odtamtud jinam, žádné chytré sítě pro decentralizované zdroje. Na střechu si panel dát můžete, tenkým drátkem lze připojit i síť, ale to je všechno. Na virtuální regionální elektrárny, které se vzájemně vyvažují na národní nebo mezinárodní úrovni, zapomeňte.

Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie nabídl výpočet, kolik bychom museli připlatit na contract for difference v případě dostavby 3. a 4. bloku Temelína. Vyšlo mu nějakých 1,5 bilionu korun za 40 let. Co všechno by se dalo s takovými penězi udělat!! A většina z nich odteče k zahraničním vlastníkům, protože se nejspíš budou přímo podílet na investici.

Můžeme to srovnat s masívními dotacemi, které spřátelení politici nastavili pro solární barony, aby českému obyvatelstvu včas zhnusili obnovitelné zdroje. Podle Lucie Šestákové mají činit celkové náklady mezi lety 2021 až 2030 (kdy to zaplaťpámbu skončí) asi 523 miliard korun. To je výpočet pro případ, že cíl bude nezávazný. Kdyby byl přijat závazný cíl (zatím bylo navrženo 27 procent OZE v energetickém mixu), vyskočí to na 545 miliard korun. A onen rozdíl 21 miliard je uváděn jako argument, proč jsme pro nezávazný cíl…

Pokud jde o vývoj ceny elektřiny a zátěž příplatků na OZE, problém výstižně osvětlil Bronislav Bechník z TZB-info. Od roku se zvedla cena elektřiny 9 krát. Zpočátku ji prudce zvedala deregulace, ale ta celkem držela krok s růstem příjmů. Další drastické zvýšení přinesl vstup na energetickou burzu, tam už příjmy krok nedržely. Vrcholem byla komoditní bublina, která praskla roku 2008. Dnes je silová elektřina na třetině nejvyšší ceny – ale většinu účtu za elektřinu tvoří poplatky za přenos, distribuci a systém. Tlak konkurence obnovitelných zdrojů elektřiny, který míří dolů, cenově vyvažuje dotaci na OZE. Jinými slovy, bez dotace (a bez OZE) bychom platili stejně.

www.hnutiduha.cz/duvody-drahe-elektriny

Nejde ovšem jen o účty, jde i o klima. Času je málo a voda stoupá. Pokud se mořská hladina zvedne do konce století o metr (a může to být i víc), bude to pobřeží Evropy i Ameriky hodně bolet. Jistě i jiné pobřeží, ale konečně si toho všimli i tihle, a tak se začínají brát klimatické cíle vážně. Velké riziko zároveň vyvolává obrovské investiční příležitosti. Proto nadcházející summit, na kterém se má dohodnout společná pozice EU, bude plný konfliktů.

Craig Morris z německého EnergyTransition.de potvrdil obrovskou podporu německého obyvatelstva pro Energiewende (70 % pro), byť jsou výhrady k realizaci. Podobné to bude v Dánsku, kde je spousta energetických družstev využívajících větrníky. O energetických družstvech v Belgii hovořil Dick Vansitjan z Ecopower a divil se, že u nás není ani jedno (mýlí se, budou asi dvě).

Štěpán Chalupa z Komory OZE zdůraznil, že sektor obnovitelných zdrojů je také průmyslovým sektorem. Je to příležitost pro strojírenství a služby. Dlouhodobé závazné cíle nabídnou stabilní podnikatelské prostředí s předvídatelným výnosem investic. Česká Energiewende by mohla přinést 60 tisíc přímých pracovních míst.

A těžko odhadnout kolik nepřímých. Kdyby byla postavena tak jako v Německu, Dánsku, Belgii a dalších západoevropských zemích, tedy na družstevním principu, kdy je zdrojem příjmů pro místní komunitu, pak tyto příjmy jsou investovány do dalších lokálních ekonomických aktivit. Jen tak si lze vysvětlit, proč například Výbor regionů, reprezentující starosty a představitele regionů Evropské unie, požaduje ambicióznější cíle. Zatímco Evropská komise navrhuje snížení emisí o 40 procent, Výbor regionů chce 50 procent. A cíl pro obnovitelné zdroje požaduje na úrovni 40 % energetického mixu, mnohem víc než EK navrhovaných 27 %, které už leckde dávno mají. Snížení spotřeby primární energie pak navrhují ve výši 40 procent, nikoliv pouhých 30 procent podle EK.

http://cor.europa.eu/cs/news/Pages/paquet-energie-climat-2030.aspx

České nevládky a občanské iniciativy chtějí jít ještě dál, jak píší v otevřeném dopise premiéru Sobotkovi.

http://www.greenpeace.org/czech/cz/news/otevreny-dopis-premieru-Sobotkovi-EU2030/

„Vážený pane premiére, vaše vláda počátkem roku 2014 nastupovala s programem proaktivního a čitelného přístupu ČR k evropské politice. Dosavadní pozice ČR tomu nenasvědčuje – právě naopak. Česká republika má však ve Vašem zastoupení pořád šanci vyprofilovat se v rámci summitu jako progresivní středoevropská země.

Podle ekologických organizací je do roku 2030 realistické snížení tuzemských emisí až o 55%, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů až na 45% a zvýšení energetické účinnosti až o 40% [8]. Vyzýváme Vás proto, abyste na summitu EU 23. – 25. října 2014 zaujal ambiciózní a jasnou pozici ve vyjednávání o klimaticko-energetických cílech EU.“

Podepsáni Edvard Sequens, předseda Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, Ondřej Pašek, národní koordinátor CEE Bankwatch Network, David Murphy, ředitel Greenpeace Česká republika, Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA a Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice.

Řekl bych, že představa regionů, průmyslu, nevládek i občanských inciativ, které chtějí dlouhodobou ambiciózní politiku pro decentralizovanou energetiku, je mnohem demokratičtější než představa některých vlád, sledující spíše prostor pro centralizované jaderné zdroje v rukou zahraničních vlastníků. A desetiletí extrémně drahé elektřiny na úkor spotřebitelů a daňových poplatníků. Navíc je ona centralizovaná představa stále víc vzdálená od toho, co nás obklopuje, takže nás bude izolovat v našem skanzenu minulosti.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Auta

Dobrý den, četl jsem o té vaší aktivitě, jak chcete zachránit automobilový průmysl. Upřímně, myslíte, že EU ustoupí od toho nesmyslného zákazu aut se spalovacími motory? Myslíte, že je ČR na tento zákaz připravena? A chápete obavy obyčejných lidí, že prostě na elektroauta mít nebudou? Když už chce E...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Nové sociální příměří?

16:14 Petr Hampl: Nové sociální příměří?

Denní glosy Petra Hampla.