Zbyněk Fiala: Upocené sazby a hrozící katastrofa

03.08.2018 13:23 | Zprávy

České úrokové sazby jdou optimisticky nahoru, ale svět se řítí někam, pro co je marno hledat slušné jméno.

Zbyněk Fiala: Upocené sazby a hrozící katastrofa
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Musela to být upocená schůze Bankovní rady, i když tam jistě mají klimatizaci, ale v tomhle vedru v černých hadrech se prostě nedá vydržet. Výsledek přitom neodpovídá míře trápení. Nepatrné zvýšení základní úrokové sazby ČNB o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta má podobnou funkci jako budovatelské písně ryčící z tlampačů za komunismu. Neříká nic, jen udržuje dobrou náladu. Ekonomika roste, byť trochu zpomalí na 3,2 procenta ročního přírůstku HDP, ale jinak to klape jako na drátkách.

Fous, o který se zvýšily úrokové sazby na cestě z krajin blízko nuly, je zatím natolik zanedbatelný, že komerční banky nehodlají reagovat. Hypotéky možná dokonce klesnou, protože víc je ovlivní zpřísnění podmínek, které vypukne v říjnu. Bankám se nelze divit, že se chovají náborově, co nenaberou teď, bude na dlouhou dobu ztraceno.

Takže havaj, inu léto. No, léto… Spíše národní katastrofa v podobě sucha, jaké tu možná zatím nebylo – a které se může v příštích letech opakovat. Ale to je starost vlády. Centrální banka jí může pomoci pouze v tom, že jí bude nadávat, kdyby rozsáhlá opatření čerpala hlouběji ve směru zadluženosti nebo povzbudila mzdy ve směru inflace.

Nějaká rizika však vidí dokonce i ČNB. Guvernér Jiří Rusnok je zmínil spíše na okraj. Jedním z nich je neochota koruny posilovat, druhým nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodu.

To si zaslouží komentář.

Slabá koruna zdražuje zahraniční technologie, je to brzda konkurenceschopnosti. Avšak neochota koruny posilovat je poměrně snadno vysvětlitelná. Česká měna je v okovech přemrštěných devizových rezerv, které byly nakoupeny minulým vedením centrální banky za účelem oslabování koruny. Vrací se tedy z výletu v přesně opačném směru, ale ten nebyl levný, stál o polovinu víc, než kolik má Babišova vláda ve státním rozpočtu. Zkuste si představit ten balík, který zůstal ČNB na krku, a ti pokročilejší ať se vcítí i do bezesných nocí plných přemítání, co s tím.

Rusnok v těch intervencích napřed heroicky pokračoval, takže za čtvrt roku dokázal utratit polovinu zmíněné sumy. Pak naštěstí obrátil, ale koruna to vnímá tak, že levice neví, co dělá pravice, a při pokusu o potlesk zasviští vedle.

ČNB názorně ukázala reálný význam toho, že nemáme euro a můžeme vést samostatnou měnovou politiku, když svými intervencemi nahnala českou měnu do rukou velkých spekulantů, a teď je závislá na tom, co se jim vylíhne v hlavě. Chtěl bys posilovat, holoubku? Pomohlo by to ekonomice? Té se nikdo neptá, počkej, až se to hodí velkým klukům.

To si připomeňme, až zas bude někdo mudrovat o výhodách měnové suverenity ČR.

Ale je tu ještě jedno riziko, a to je podstatně mocnější. Guvernér Jiří Rusnok mluví obecně o nárůstu protekcionistických opatření ve světovém obchodu. Toho dne totiž americký prezident Donald Trump přitvrdil v ekonomickém tlaku na Čínu a začal vyhrožovat, že uvažovaná cla na dovážené čínské zboží za 200 miliard dolarů zvedne z 10 procent na 25 procent. Jistě přitom zašilhal i na Evropu, která by také měla pokročit v ochotě nechat si všechno líbit. Blokovaný čínský export totiž bude hledat nová odbytiště.

Znovu to ukazuje na přelomovou situaci ve světové ekonomice, kde se nahromadilo tolik metabolického odpadu globalizace, že se nutně musí ve všech směrech ubrat, pokud těžká kocovina nemá vyústit v hotovou mrtvici. Radostné informace o růstu HDP nebo exportu jsou stále častěji zdrojem obrovských makroekonomických nerovnováh, kde na jedné straně se hromadí obchodní přebytky a zisky a na druhé straně obchodní schodky a dluhy. Čím větší radost vývozců, tím větší schodky a dluhy dovozců, a tím také větší riziko, že se z toho nikdy nevyhrabou.

Matoucí jsou také statistiky za celé státy, které ignorují, že některým regionům se úspěch obloukem vyhne, protože na opačném konci světa jsou chudáci ochotní pracovat za desetinovou mzdu. Prezident Trump reaguje na to, jak se to promítá do života států ve vnitrozemí USA, kde má největší voličskou podporu. To pobuřuje profesory ekonomie, že se nezeptal jich. Trumpova bezohlednost by jim nevadila, ale měla by se orientovat na potřeby zisků korporací, ne obyčejných lidí, dokonce v montérkách.

Malá otevřená česká ekonomika je výkladní skříní globalizace. Všechno každému dovolíme, nic od nikoho nechceme. Jestli nám ale ta globalizace začne haprovat a obchodní vazby se budou trhat, máme na krku balík starostí, který je o poznání větší než ten s rezervami ČNB. To je opravdu velké riziko. Bezduché budovatelské zpěvy raději vypnout.

Podobně jako to katastrofální sucho, ani rozpad globalizace už není jen úletem bezvýznamných prognostiků, ale skutečností těchto dnů. Mělo by se s tím něco dělat. Aspoň o tom začít aspoň mluvit.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Vladimír Zlínský byl položen dotaz

Jaká velkoplošná krize je podle vás nejpravděpodobnější?

Víte, co mě jako první napadlo při čtení vašeho článku, že se v něm zabýváte potencionálními krizemi, ale co krize, kterým čelíme teď? Mám na mysli hlavně existenční krizi, kdy při vší té drahotě je dost obtížné vyjít s normálním platem. Nemyslíte, že by se pozornost vás politiků měla zaměřit teď ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…