Negativní úrok je představa, se kterou si delší čas pohrávají centrální bankéři, protože jim nic jiného ani nezbývá. Chtěli povzbudit ekonomiku poklesem úrokových sazeb až na nulu, ale tam jsou na konci cesty – a krize je tu furt. Co by se stalo, kdyby sestoupili ještě níž, k sazbám se záporným znaménkem, kdy se za vklady nejen nezaplatí nic, ale na klientovi je dokonce požadováno procentní „skladné“?

Vážně, co by se stalo, kdyby centrální bankéři udělali ten osudový krok, který mnohým připomíná odvážlivce na okraji věže, aby zkusil létat?

Do slamníku?

Teoreticky letět může. Negativní úrok na penězích oslabí jejich funkci uchování hodnoty a posílí funkci platebního prostředku. Ten kdo peníze hromadí, utrpí negativním úrokem ztrátu, zatímco ten, kdo je používá k placení reálného zboží a služeb, bude mít tendenci zaplatit dřív. To by mohlo rozhýbat kolečka ekonomiky.

Teoreticky letět může, jenže co bude platné, když si teoreticky nenatluče, ale fakticky se rozplácne jak přejetá žába. Pro ekonomickou teorii je navíc charakteristické, že má pravdu, i když je to jedno, protože se tou poučkou nikdo neřídí. Proč by někdo rychle platil, když je kolem krize? Banky chtějí za peněžní vklad ještě připlatit? Pak je jediným místem, kde jsou prachy v bezpečí, doma „ve slamníku“. Až bude líp, vylezou ven.