Česká vláda se konečně rozhoupala k zásahu proti energetické cenové tsunami, která hrozí, že smete naši ekonomiku domácnosti do popela nesplatitelných účtů. České řešení je založeno na tom, že si koupíme čas, aby se ty účty platily doopravdy o něco později. Novela energetického zákona, která byla v pátek předložena sněmovně, počítá se zastropováním cen pro maloodběratele, což ve skutečnosti znamená, že uhradí rozdíl mezi tržní cenou a cenou placenou konečným spotřebitelem. Stát se přitom soustředí na ceny silové elektřiny a plynu, zatímco Energetický regulační úřad bude nadále stanovovat ceny distribučních a systémových služeb tak, aby obsahovaly jen „přiměřený zisk“.

Vstup státu do cenové tvorby v energetice tedy nebude zadarmo a odborníci zpochybňují, že to bude stát v příštím roce jen 130 miliard korun. Přesněji, bude to nejméně takhle velká, ne-li dvojnásobná, položka v deficitu státního rozpočtu. Až dojde na splácení dluhů, vláda si zase o tyto peníze řekne.

Jak vyčteme z důvodové zprávy ke zmíněné novele energetického zákona, reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi a navrhuje zavést institut „mimořádné tržní situace“, za které se vláda ujímá nových pravomocí. Bude moci stanovovat ceny elektřiny nebo plynu nařízením, a v krajních případech to provázet i nařízením povinnosti výroby nebo dodávky určitého množství elektřiny nebo plynu. Bude moci nařídit výrobcům nabídnout potřebnou energii dodavatelům poslední instance nebo omezit obchodování s elektřinou nebo plynem tak, aby na ně potřebné množství zbylo. Pokud však vláda stanoví nějaký „cenový strop“, musí zároveň dorovnat výrobcům chybějící náklady na zajištění dodávky, čili rozdíl mezi úřední a tržní cenou. Bude se to dělat prostřednictvím distributorů, kteří nejprve dostanou dotaci v očekávané výši a pak to budou výrobcům hradit sami.

Český přístup tedy zaručuje nejvyšší koncovou cenu pro zákazníka, zatímco evropský přístup nelimituje cenu, ale zisky. Zaměřuje se na zisky těch, kdo nepoužívají k výrobě elektřiny zemní plyn, ale vydělávají na burzovních cenách odvozených z plynu. Český přístup platí zákazníkům ze státního rozpočtu, evropský přístup sebere nadměrné zisky zvláštní daní a tu pak používá na pomoc zákazníkům.

Evropský přístup trochu uklidnil ceny, které se na konci srpna zbláznily, jak ukazuje graf v cenách ročních futures (dodávka v příštím roce) v Česku ze Středoevropské energetické burzy v Lipsku. Pokud některý z dodavatelů nakoupil v oné špičce megawatthodinu za tisíc euro a bude to dodávat za zastropovanou cenu, český stát se pěkně prohne.

Vývoj cen elektřiny s dodávkou v příštím roce (futures) na energetické burze v Lipsku
(linie ukazuje vývoj ceny pro roční dodání v eurech za megawatthodinu, sloupce znázorňují objemy obchodů):

Jedinou pozitivní informaci, kterou jsem v papírech poslanců pro páteční jednání našel, představuje nepatrná zmínka v důvodové zprávě, že podstatnější novela, která zahrne „zimní balíček“ EU z roku 2019 s pravidly pro energetická společenství a komunitní energetiku, bude předložena do konce letošního roku. Pokusy odkopnout implementaci nejpozitivnějších evropských pravidel za dlouhé desetiletí o další rok už byly vysloveně smrtonosné.

Kdyby bylo víc lidí, kteří si vyrábějí elektřinu sami, a při dnešní cenové úrovni už by na tom byli líp i bez dotací, bylo by méně těch, komu se musí nákladně garantovat cena od centrálních dodavatelů. Národní rozpočtová rada, kterou máme ze zákona, přitom vydala ve čtvrtek další vážné varování, že nám státní výdaje přerůstají přes hlavu. Její Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je fakticky zprávou o jejich dlouhodobé neudržitelnosti. Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru, varuje v titulku. Volá proto po změně jak daňových, tak výdajových politik.

Normálně by šlo o rozumný návrh, ale když uvážíme politický slepenec, který pětikoalice tvoří, zní to děsivě. DNA našich vládních stran tvoří otevřené i skryté dojení státu osobami s prověrkou od Rédla, a tak můžeme očekávat, že na slibované okrajové zdanění superzisků naváže dusivé rozpočtové škrcení. Nezapomínejme také, že občané nejsou všechno, víc než občany potřebujeme potenciál pro jaderné bombardování cizích zemí, jak nám to klade na srdce ministryně obrany Černochová a pomatenci, kteří se k ní přidávají.

Je samozřejmě otázka, jak dlouho u toho tito dobří lidé vydrží. V sosedním Německu už se chystají na nejhorší a znárodňují (či zestátňují) klíčové výrobce. Naposledy německou dceru Rosneftu, která má rafinérii ve Schwedtu na jednom z konců ropovodu Družba. Ve spolupráci (i konfliktu) s Finy přejímají dodavatele plynu Uniper, který měsíčně ztrácí 100 milionů euro, když má nahradit ruský plyn něším jiným z trhu. A jsou tam další dvě společnosti v podobné situaci. Evropská unie připravuje plány na blackouty, které mohou začít už v prosinci. (ZDE)

Zima může být docela divoká, protože atmosférický jev El Niňo, který ohřívá chladné vody Tichého oceánu, až se vynoří přehřáté u Jihovýchodní Asie, má pokračovat třetím rokem i s tím, co ho provázelo. Letos to byly smrtící povodně v Pákistánu, vedro a požáry na americkém Západě, hurikány a povodně v Austrálii a Indonézii, obrovské sucho v Brazílii a Argentině. Škody v příštím roce jsou odhadovány na bilion dolarů. (ZDE)

Nezapomeňme také na zpomalování Golfského proudu, který zmírňuje evropské zimy, a na obdobné „tryskové“ proudění v horních vrstvách atmosféry, jet streams. Velké teplotní výkyvy z klimatických změn vychylují vzdušné proudy z obvyklých kruhových drah, kterými držely arktický vzduch na svém místě. Nedejbože, aby se v zimě vylil zrovna k nám. To je vzkaz těm, kdo si myslí, že se to s klimatickými změnami přehání.

Čeští občané si přijdou na své i pod cenovým stropem. Konečné ceny elektřiny (v centech eura za kilowatthodinu) pro české domácností včetně daní byly už v březnu na průměru EU, ale mzdy jsou u nás třetinové. Pro zajímavost, výrobní cena z českých uhelných či jaderných elektráren je jeden eurový cent za kilowatthodinu (25 haléřů).

Srovnání konečné ceny elektřiny pro domácnosti včetně daní (březen 2022):

( Zdroj: Quarterly report On European electricity markets, 1Q2022)

Stížnosti se obyčejně vznášejí na válku. Americkou a poddajnou evropskou reakcí na ruskou invazi do Ukrajiny (když Západ odmítl jednat o bezpečnostních obavách Ruska) byly sankce. Měly zlomit rubl a ruský finanční systém. To se nepovedlo, rubl posílil a centrální banka není podniká rozsáhlé nákupy čínského jüanu a dalších převážně asijských měn, aby to posilování přibrzdila. Ruský rozpočet se napakoval astronomickými příjmy za obchody s ropou a plynem, a to je dodává na náhradní trhy do Číny a Asie s obrovskou slevou proti tržním cenám.

Válka a doprovodná energetická krize dopadá na různé části světa nestejně. V Spojených státech si stěžují na inflaci, ale jak ukazují statistiky OECD, v EU stoupaly ceny tepla pro energetické využití šestkrát výše než v USA. Pro EU jsou to většinou čisté výdaje, zatímco USA jako významný vývozce plynu vydělávají na evropských a asijských cenách (polovičních ve srovnání s EU).

Náklady produkce tepla v USA a EU v dolarech za MWh:

(Zdroj OECD - Electricity Market Report 1. pololetí 2022 - ZDE)

Nejvyšší čas začít uvažovat hlavou.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele