Do Prahy se včera odpoledne vydali lidé z celé republiky, aby dosáhli dosud nejmohutnějšího protestu za nezávislost justice a proti premiérovi Andreji Babišovi, jak nejčastěji zdůvodňovali svá rozhořčení. Prý tam bylo jen o něco méně lidí než na pověstné protirežimní demonstraci v roce 1989.

Šel jsem se na Letnou podívat, abych si udělal vlastní názor. Noviny a internet jsou zahlceny dlouhými komentáři, já se však domnívám, že vše lze říct velmi stručně. Bylo to vydařené letní pozdní odpoledne pro všechny povrchní nespokojence a plytké kritiky situace v naší zemi. Na povrch se drala desítky let nahromaděná frustrace všeho druhu zhmotněná a zosobněná do odporu k jediné osobě Andreje Babiše, a to za bezostyšné a nekonečně pokrytecké přímé, nepřímé či přímo skryté asistence právě ze strany původců, konstruktérů a autorů onoho vývoje, který vedl k dnešnímu žalostnému stavu naší země. Uplynulo třicet let od pseudorevoluce s jejím převlékáním kabátů, uplynulo třicet let zneužitých nadějí, třicet let vymývání mozků, v čemž se „vyznamenala“ zejména mainstreamová média.