Vážení - nejen homosexuální spoluobčané,

v úvodu mého dopisu dovolte, abych se vám omluvil za svoji sexuální orientaci – jsem heterosexuál. Vím, že to není úplně normální, ale prosím respektujte moji ,,jinakost”, protože nevím sice proč, ale my to máme bohužel v rodině. Už moji prarodiče a rodiče byli heterosexuální a moje maminka mi dokonce svěřila zvrhlé tajemství, že kdyby prý byla nespojila své tělo s tělem mého otce, nebyl bych se narodil. Že se jedná o zvrhlost jsem pochopil, když jsem našel citát největšího génia naší doby a Velkého Humanisty, o jehož slovech se nedá a hlavně nesmí pochybovat.

,,Absurdní ideologie je, že rodina má mít výhody, protože plodí děti, na rozdíl od homosexuálních párů. To je pojetí rodiny jako teletníku, jako místa, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata.” Václav Havel

Kdysi jsem podepsal petici, která měla podpořit registrované partnerství homosexuálů, a učinil bych tak znovu, protože jsem opravdu pro svobodu jedince a jeho přirozená práva. Jen mne trochu mrzí, když tato svoboda začíná být zneužívána a ona původně proklamovaná ,,jinakost” začíná být povyšována na obecně platnou normu chování. Jsem zastáncem toho, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Přijde mi nevhodné i takzvané ,,vykusování si mandlí” heterosexuálních párů na veřejnosti. Upřímná a opravdová láska, by měla být intimní záležitostí těch dvou. Nevím jak a hlavně proč bych měl vysvětlovat svému sedmiletému synovi, kdybych se náhodou ocitl poblíž průvodu Prague Pride, proč ty paní které tam jdou, mají na pipinkách připnuté ty veliké bimbásky a proč se tolik pánů společně líbá. Proč bych mu měl vysvětlovat, že je to normální se takhle procházet během dne centrem města a že na to mají právo? Nezlobte se, ale tohle není normální, právo na to nemají a kvůli tomuhle jsem svůj podpis pod onu iniciativu nepřipojoval.

Mezi homosexuály mám, nebo jsem alespoň měl hromadu kamarádů a spolupracovníků.

Bez rozdílu se jedná o kvalitní lidi a kumštýře. Prosím je tedy za odpuštění, že se chovám nenormálně, mám děti, miluji svoji partnerku opačného pohlaví, protože se pomalu, ale jistě stávám ,,divným”. Na druhou stranu, teprve teď opravdu chápu, co je to být na okraji společnosti a cítit se méněcenný a odstrkovaný.

Jelikož nejsem ani homofobní, ani rasista, ani antisemita, protože, jak už jsem uvedl, svých homosexuálních kolegů si vážím, zbožňuji nedoceněné umění fenomenálního cikánského hudebníka Antonína Gondolána a dalších, hluboce se klaním před vynálezy židovských vědců a před úspěchy jejich geniálních umělců, musím se označit sám znamínkem, které mi náleží.

Jsem nepřizpůsobivý občan. Všechny kvalitní lidi bez rozdílu pohlaví, rasy a vyznání obdivuji, ale nehodlám se přizpůsobit většinové nadvládě menšin.

Zbyšek Pantůček, herec