Poměry jsou vskutku velmi odlišné od těch, které provázely počátky fotovoltaického byznysu. Část odlišností jsem popsal v článku „Komu posloužila královéhradecká expozitura ÚOKFK SKPV ?“ z 18.listopadu 2023. Odlišnost podnikatelského prostředí tehdy a dnes mi připomněla zpráva, že tuzemská investiční společnost JUFA koupila jednu z fotovoltaických elektráren z portfolia holdingu Z-Group podnikatele Zdenka Zemka.  Stala se tak největším majitelem fotovoltaických elektráren v České republice, jímž až dosud byl ČEZ. Tato událost svědčí o tom, že podnikatelské prostředí v tomto odvětví dosáhlo žádoucí stability, bezpečnosti a jisté návratnosti investic, což je jistě dobře.

Jméno Zdenka Zemka ale připomíná, že počátky fotovoltaického byznysu mohly být spojeny i s osobními tragédiemi. Zdenek Zemek patří k významným průkopníkům budování fotovoltaických elektráren. Když v době hospodářské krize poklesla poptávka po lešenářských trubkách k nule, začal místo nich vyrábět stojany k fotovoltaickým panelům a pustil se také do budování elektráren. Průběh licenčního řízení k třem fotovoltaickým elektrárnám se stal předmětem zájmu ´královéhradecké expozitury Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, jednající v tomto případě pod dozorem Radka Mezlíka, státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zdenek Zemek se pak dožil odsouzení dvou jeho synů, jednatelů investujících společností, k nepodmíněným trestům odnětí svobody, které skutečně odpykali. Uvěznění dětí je jistě pro otce osobní tragédií, zvláště když souviselo s realizací jeho podnikatelských projektů.

Žalobce Radek Mezlík vložil jeho synům do hlavy záměr dosáhnout vydání licencí ERÚ jimi řízených fotovoltaických elektráren podvodem v neprospěch ERÚ a předseda senátu Krajského soudu Brno Aleš Novotný se s jeho názorem ztotožnil.  ERÚ vydával licence na základě zjištění způsobilosti elektrárny k bezpečnému provozu posouzením jejího stavu komisí jeho pracovníků.  Žadatel musel mimo jiné prokázat, že je majitelem posuzovaného zařízení. V daném případě k tomuto účelu posloužily protokoly o převzetí zařízení elektráren od dodavatele do vlastnictví investujících společností. Bylo třeba mít je připravené ve chvíli, kdy se dostaví revizní komise ERÚ, proto je připravili v předstihu. Dokončovací práce probíhaly s velkou rychlostí, proto investoři převzali od dodavatele do svého majetku zařízení, i když na něm ještě byly malé nedodělky. K obhlídce došlo 20.prosince 2010. Komise zjistila drobné nedodělky a vydání licencí nepovolila. Čili „podvodné“ protokoly k vydání licencí neposloužily a jednatelé společností ani nemohli s jiným výsledkem počítat, protože znali postup licenčního řízení. Při následném jednání s vedením ERÚ dne 21.prosince 2010 došlo k dohodě, že před koncem roku proběhne ještě jedna obhlídka zařízení. Dne 22.prosince 2010 pak odborníci distribuční společnosti připojili elektrárny jako způsobilé ke  své síti a ty začaly vyrábět přiměřeně atmosférickým podmínkám. Dne 31.prosince 2010 pak proběhla nová prohlídka elektráren, při které již bylo zařízení dokončeno a komise vydání licencí schválila. Naplnění podmínek pro vydání licencí později v jiné souvislosti potvrdilo vyšetřování severočeské kriminální služby PČR, která s původním vyšetřováním „solárního podvodu“ neměla nic společného. Žalobce Radek Mezlík potvrdil správnost jejích zjištění.

Jako laik nechápu, v čem spočívala podvodnost počínání později odsouzených synů Zdenka Zemka. Úmysl jim v žádném případě nebyl prokázán objektivními důkazy.  Spíše bych věřil v diletantismus a chuť kriminalizovat stůj co stůj všech úředních činitelů, kteří je spojenými silami poslali do vězení. Jejich rozsudky bohužel odolaly opravným prostředkům. Naděje na jejich možné budoucí zvrácení je téměř nulová.