Do soudní síně vstoupil v náručí své matky bezmála roční Zadeh junior. Ustrojen byl v modrém obleku stejně jako jeho otec, jehož jako obvykle přivedla eskorta těžkooděnců. Syn svým zjevem otce skutečně nezapře. Byl příležitostným účastníkem předstoupení před soud své matky, manželky SAZ. O její osobnost projevil zájem předseda senátu, neboť se opět nabízí jako ručitelka v manželově vazebním řízení. Soudce s ní nenakládal jako se svědkyní, prostě ji nechal mluvit. SAZ a obhájci ji pak otázkami přivedli k doplnění obrazu. Slušný člověk v soudcovském taláru by pod vlivem pohledu na důstojně vystupující půvabnou ženu a krásného chlapce mohl pochopit, že prodlužování nesmyslné vazby je skutečně krutým týráním celé rodiny.

Po ukončení výpovědi paní Jany se soud vrátil výpovědí pana obžalovaného k objasňování jeho skutečné úlohy při obstarávání svědeckých prohlášení, jejichž dodavateli byli dílem ziskuchtivci, dílem spolupracovníci policie. SAZ zde poprvé uvedl skutečnosti a předložil listinné důkazy, soudu dosud neznámé. Zmínil se o následcích televizního vystoupení hlavního partnera advokátní kanceláře, jež ho zastupovala: přitáhlo pozornost a ukázalo podsvětí cestu k navázání spojení se SAZ. Do advokátní kanceláře začaly chodit nabídky pomoci a služeb. Mezi nabízejícími byli i lidé, kteří tvrdili, že pracují pro CIA. O jejich působení se zmiňoval i svědek Jan Doležal a při výslechu u Krajského soudu v Brně také spolupracující svědek Petr Pfeifer.

Dále SAZ upřesnil chronologii předkládání písemných svědectví spoluobžalovaným Martinem Veselým a popsal i jednání svědka Jana Doležala. Zajímavé byly údaje o cestách, jimiž se prohlášení spoluobžalovaného Martina Veselého dostala k obhájcům a následně k SAZ. Pozoruhodné je i přesvědčení svědků Jana Doležala a Petra Pfeifera, že skutečně s nimi jednali agenti CIA, která se prý zajímá o SAZ.

Výklad zůstal z časových důvodů neukončený. Jeho obsah ve mně jako v laikovi vyvolává dojem, že celý „obchod“ se svědeckými výpověďmi vznikl jako projev různých zájmů poskytovatelů, kteří byli mimo dosah případného organizátorského snažení pana obžalovaného. Motivem jednání některých z nich byla jistě snaha dostat od něj peníze, ale jiní jednali zdánlivě nezištně s úmyslem pomoci účelovému policejně-státnězástupcovsko-soudcovskému uskupení k získání záminky k uvalení vazby. Všechny je spojuje minulost účastníků podvodného obchodování s pohonnými hmotami. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se s tímto obrazem skutkového děje vypořádá soud.

Předpokládá se, že pan obžalovaný bude ve výkladu pokračovat během hlavního líčení ve dnech 9. a 10. října 2018.