Po minulém dílu hlavního líčení, ozvláštněném vystoupením pí. Jany Zadeh, manželky obžalovaného Shahrama Zadeha (dále jen SAZ), jsem očekával průběh hlavního líčení ve dnech 9. a 10. října 2018  s napětím. Z časových údajů o průběhu řízení se dalo očekávat, že součástí dvoudenního programu bude vazební řízení.

Průběh jednání dne 9. října tomu nasvědčoval. Z obžalovaných se opět zúčastnil pouze SAZ. Předseda senátu v úvodu podrobil SAZ výslechu, v němž se vyptával na podrobnosti průběhu jeho života od studia na Semmelweisově univerzitě v Budapešti až do zatčení dne 2.prosince 2016. Vyprávění pana obžalovaného bylo vskutku poutavé, neboť jeho život pracovní i soukromý či rodinný byl velmi pestrý, bohatý na změny. Nikdy se nevyhýbal konfliktům s mocnými, takže se stal účastníkem různých sporů, ale dosud  nebyl trestán. Některé spory vyhrál, ale zatím se mu nedaří ve sporu s dubajským emirem, který ho připravil o značný majetek, jehož nahromadění bylo zatím jeho největším podnikatelským úspěchem. V mezích možností, daných závazkem mlčenlivosti, pan obžalovaný přiblížil svou účast na pátrání po českých divkách, unesených v Pákistánu. Vysvětlil při tom, jaké nebezpečí by mu hrozilo, kdyby se dostal do rukou íránských úřadů. Objasnil také některé podrobnosti o svém rodinném životě. Zdůraznil, že vstupem do manželství a otcovstvím se jeho pouta k naší zemi dále upevnila. Se znalostí poměrů si troufám tvrdit, že jeho vyjádření není účelové, ale upřímně míněné. Nic z toho, co jsme vyslechli, nemá vztah k předmětům obou trestních řízení, jimž SAZ čelí.

Kdyby byl přítomen redaktor Blesku, měl by o čem psát. Nejspíš by jej zaujala drobnost: v rámci sjednocování příjmení členů rodiny, vyvolaného zápisem synova amerického rodného listu do české matriky, SAZ přišel o část příjmení. Nadále již nebude moci používat  jméno Abdullah.

Ale media se o osudy týraného pana obžalovaného a jeho rodiny nezajímají, ač podle žalobců patří SAZ k nejškodlivějším pachatelům daňových trestných činů a je tak důležitý, že na jeho kriminalizaci policie použila provokatéry, kteří si touto službou vykupují beztrestnost.

Soudcův zájem o podrobnosti životopisu pana obžalovaného obhájci předběžně vyhodnotili jako hledání nových argumentů pro odůvodnění dalšího rozhodnutí o pokračování nesmyslné vazby.

Pro bulvár by byla neméně zajímavá i další část jednání. SAZ v ní vypovídal o počátcích úsilí provokatérů o získání přístupu  k němu, v té době ještě jen za účelem ždímání jeho peněz s použitím  různých podvodných nabídek. Jednalo se zde hlavně o pozdějšího svědka Jana Doležala, který pomohl policii kriminalizovat nejen pana obžalovaného, ale také spoluobžalovaného advokáta Záviše Löffelmanna a policistu Jana Šebka. Mluvilo se o anonymních e-mailech, tajuplných schůzkách s tajuplnými lidmi a o vystupování osob, které tvrdily, že za nimi stojí CIA. Oživením bylo vyprávění o jednání se soukromým detektivem, kterého si SAZ najal, aby sledoval jeho schůzku s neznámým zájemcem o rozhovor. Detektiv mu předložením fotografií dokázal, že jej nedávno sledoval v žoldu jiného zákazníka.

Výklad z časových důvodů nedospěl ke konci a měl pokračovat následující den, kdy také mělo skutečně proběhnout vazební řízení. Jenže do rána SAZ onemocněl, takže došlo pouze na neveřejné vazební řízení v nepřítomnosti obžalovaného, v němž cynický soudce Michal Kabelík opět žádost o jeho propuštění na svobodu zamítl. Jeho argumentaci neznám, neboť poprvé od převzetí kauzy tímto soudcem proběhlo vazební řízení s vyloučením veřejnosti. Nebyl jsem připuštěn, ač jsem v postavení statutárního představitele spolku, který nabízí společenskou záruku za pana obžalovaného a spolek bude samozřejmě účastníkem stížnostního řízení. Naší zárukou ovšem pan soudce otevřeně pohrdá. Mohu ale přísahat, že v průběhu hlavního líčení se nevynořily žádné nové skutečnosti, které by ospravedlňovaly pokračování týrání rodiny Zadehových nesmyslnou vazbou. Platí to zejména s přihlédnutím k tomu, že stát drží na účtě 150 milionů Kč za propuštění pana obžalovaného na svobodu, přičemž požadavek složitelů na vrácení neúčelně vynaložených peněz soudce Aleš Novotný zamítl.

Usnesení o pokračování vazby by mohl na základě stížnosti pana obžalovaného zrušit Krajský soud v Brně jako stížnostní soud. To se ale nedá očekávat, protože až dosud se jeho soudci chovali nepřátelsky až do té míry, že na podporu odůvodnění potřebnosti vazby i uboze lhali.

Naděje na zlepšení chování policejně-státnězástupcovsko-soudcovského účelového uskupení není, zvláště když soudce Michala Kabelíka povzbudil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek zamítnutím několika návrhů na kárné řízení kvůli hrubému zásahu do práva pana obžalovaného na obhajobu a na ochranu soukromí jeho rodiny. Koncentrace nezákonností a bezohledností, jež provázejí tento proces, je neobvyklá. Sveřepost, s kterou se brněnské soudy a státní zástupci chovají k panu obžalovanému a jeho rodině, vyvolává otázku, komu parta otalárovaných trapičů slouží. Právu a spravedlnosti v žádném případě.

Pokračování hlavního líčení je plánováno na 24.-25.října 2018.

Vyšlo 10.10.2018 na mém bloggu a na www.chamurappi.eu