Trestní řízení soudní, vedené u Městského soudu v Brně  senátem předsedy Michala Kabelíka proti obž. Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. se přiblížilo k rozsudku a to za cenu výrazného krácení práv obhajoby (jakým je např. neprovedení spousty důkazů, požadovaných od července 2018, a připravením obžalovaných s výjimkou SAZ o možnost vyslechnout závěrečnou řeč žalobce ). Způsobem, jakým soudce Michal Kabelík zastavil dokazování, zvýšil počet svých procesních přešlapů.

Dne 31. ledna 2019 skončily závěrečné řeči obhájců a na řadu přišli obžalovaní, jejichž vystoupení pak pokračovala také 13. a 14. února 2019.  V článku „Závěrečné řeči v Kabelíkově 4“ jsem se zabýval proslovy spoluobžalovaných Ondřeje Kučery, Martina Veselého a Záviše Löffelmanna. Nejvíce časového prostoru ovšem vyplnil hlavní obžalovaný  SAZ

Pro jeho vystoupení, jakož i pro všechna předcházející, jsou příznačné časté odkazy na judikáty, zejména Evropského soudu pro lidská práva. Uchyluje se k nim nejen v připravené části výkladu, ale také improvizovaně v polemikách s předsedou senátu. Je vidět, že se během čtyř let ve vazbě pilně vzdělával v trestním právu. Je proto pro soudce Michala Kabelíka nepříjemným protivníkem.

Mimo to SAZ předvedl dokonalou znalost rozsáhlého souboru odposlechů a dalších důkazů a obratně toho využíval. Paměť mu slouží bezchybně.

Před zahájením závěrečné řeči se nejdříve utkal s předsedou senátu v ostré výměně názorů na nárok na poradu s obhájcem, okořeněné vzájemnou výměnou osobnostních výtek, která ale tentokrát vyznívala jako neškodné hašteření. Chvílemi mi připadalo, že se oba kohouti přestřelkou tak trochu baví. Ostatně oba občas projevují smysl pro humor.

Když skončilo hašteření a porada s obhájcem, SAZ zahájil řeč  vyjádřením k druhé části obžaloby, týkající se jeho údajného pokusu o podplacení tlumočníka Mirchi v únoru r.2015 v policejních kancelářích. Postěžoval si, že v průběhu vyšetřování mu policie přidělovala tlumočníky, kteří sice mluvili persky, ale ve verzi, užívané v Afgánistánu, která je pro něj  špatně srozumitelná. Dožadoval se tlumočníka původem z Íránu. Když se pak setkal s tlumočníkem Mirchim, byl nadšený. Tlumočník se zúčastnil již jeho výslechu ve věznici, kde byl podle policie vystaven nátlaku ze strany SAZ. Sám si ale na tlumočení ve věznici nepamatuje. SAZ proto vytkl policii, že si nátlak na tlumočníka vymyslela, aby měla důvod k zahájení úkonů trestního řízení a k vyžádání domovní prohlídky v cele, při které se zmocnila podkladů pro přípravu obhajoby. Mirchi tlumočil také rozhovory s obhájci, kteří neuměli anglicky. Později odmítl přetlumočit jeho texty z perštiny do češtiny s tím, že nebude překládat pohádky. Kromě toho poukazoval na to, že SAZ je držitelem českého vysokoškolského diplomu a je český občan, takže má mluvit česky. Pan obžalovaný k němu  ztratil důvěru, když se dověděl, že pracuje pro íránskou ambasádu. Dále SAZ poukázal na to, že na podporu tvrzení obžaloby se používá jen úzký výběr výseků z jeho konverzace s tlumočníkem, velká část důkazů z jejich komunikace nebyla provedena a jeho výslech před soudem nebyl dokončen. Při něm jej předseda senátu navíc omezoval v právu na kladení otázek. A dále rozvíjel úvahy o nevěrohodnosti a nepřátelském  chování tlumočníka. Obšírně komentoval kolísání částek, jež měl nabízet tlumočníkovi dle jeho výpovědi. Zdůraznil, že k protahování seznamování se spisem neměl motiv. Znalost spisu byla pro něj důležitá.

Podstatný je podivný průběh této  části trestního řízení. Skutek se měl stát počátkem r.2015, kdy byl SAZ ve vazbě. Policie sice po několika  měsících provedla pár úkonů, ale pak se již nic viditelného neodehrálo až do r.2018, kdy státní zástupce podal obžalobu za účelem posílení vazebních důvodů.

Dne 13. února 2019 SAZ pokračoval v přerušené závěrečné řeči. Před jejím vlastním začátkem se ale dožadoval provedení vazebního řízení a stěžoval si na neúnosné intervaly mezi prvostupňovými vazebními zasedáními, v daném případě 17 týdnů. Vyjádření o záměrech předsedy senátu ve věci projednání podané žádosti o propuštění z vazby se nedočkal.

Teprve pak se vrátil k první části obžaloby, týkající se jeho údajného záměru ovlivňovat důkazní situaci ve „velké daňové kauze“ u Krajského soudu v Brně nezákonnými prostředky  a křivě obvinit policisty. Vtěsnat obsah jeho několikahodinového vystoupení do článku je velmi obtížné pro obrovský  objem věcných informací. SAZ se k některým z nich vrací v různých souvislostech, což činí jeho vystoupení pro pozorovatele z vnějšku nepřehledným. O většině skutečností hovořil již v dřívějších vystoupeních. Předseda senátu mu opakování témat vyčítá: ale závěrečná řeč je rekapitulací vývoje dokazování a skutková zjištění jsou jakýmsi „podstavcem“, na kterém pak stojí závěrečný návrh.

Jeho výklad by byl místy nesrozumitelný bez znalosti spojitosti tohoto trestního řízení s „velkou daňovou kauzou“, vedenou u Krajského soudu v Brně kvůli krácení daní v rozsahu 2,5 miliard Kč proti patnácti obžalovaným, v které má SAZ postavení obžalovaného č.1. Hlavní líčení bylo zahájeno v březnu r. 2016 a není naděje, že by v letošním roce dospělo k rozsudku.  Do výkladu SAZ se promítá i povědomí o sporu mezi složiteli kauce 150 milionů Kč za jeho propuštění z vazby na straně jedné a soudy, které odmítají vyhovět jejich požadavku na vrácení  neúčelně vázáného soukromého majetku na straně druhé. Posléze jeho vystoupení ovlivňuje skutečnost souběžného projednávání jeho žaloby na ochranu osobnosti proti všem členům senátu kvůli hrubému zásahu do soukromí jeho rodiny. V rámci tohoto řízení požaduje vypracování znaleckého posudku psychologa na soudce Michala Kabelíka.

V projednávané látce se skrývají dva neuralgické body. Kdykoli  se některého z nich SAZ dotkne, dá průchod hněvu verbálními útoky na předsedu senátu nebo i celý senát. Je to ventil, kterým vybíjí hněv, vyvolaný bezprávím ze strany účelového policejně-státnězástupcovsko- soudcovského uskupení. SAZ si je vědom, že vybočuje z hranic formální zdvořilosti a ospravedlňuje to opakovanými citacemi judikátu, podle něhož obžalovaný má právo se takto chovat a soudce to musí strpět, pokud předchozím jednáním útočníka vyprovokoval. Netuším, do jaké míry si je SAZ vědom, že uplatnění tohoto práva sice může formálně obhájit, ale jeho neformálnímu odrazu v psychice napadeného soudce nemůže zabránit. A zatímco SAZ může pouze použít ostrá slova, soudce  má v ruce účinné nástroje k bolestivé odplatě.

Prvním neuralgickým bodem,  zmíněným v závěrečné řeči, je obmyslné jednání soudců a státních zástupců při jednání o  přijetí nabízené kauce 150 milionů Kč za jeho propuštění po 22 měsících vazby. Zlovolnou  součinnost Aleše Novotného, Aleše Sosíka a státního zástupce KSZ Brno Jiřího Kadlece rozebral SAZ do podrobností. Z vazby se sice začátkem února r.2016 dostal, ale ještě na dvoře věznice jej zadržela policie a státní zástupce Jiří Kadlec jej nechal předvést před soud s obludným návrhem na uvalení předběžné vazby, odůvodněným zájmem íránské prokuratury o jeho vydání do Íránu za účelem trestního stíhání. Trvání předběžné vazby není procesně omezeno. Soud ale návrhu nevyhověl.

Tuto obmyslnost připravovali zmínění činitelé od listopadu 2015 a využili ji i pro vylepšení svého mediálního obrazu. Jejich cílem bylo podržet peníze na účtě a navzdory jejich složení beneficienta kauce za mřížemi. Zachovali se hanebně vůči složitelům, slušným lidem, z nichž žádný se nepodílel na jakékoli trestné činnosti. Současné trestní řízení považuje SAZ za pokus o napravení nezdaru z února r.2016.  Za podobnou zákeřnost považuje také použití tlumočníka, který sice překládal pro něj, ale současně spolupracoval  s policií a s íránskou ambasádou.

Druhým, a to ještě citlivějším neuralgickým bodem je neomalený zásah do práv obhajoby a soukromí rodiny SAZ zneužitím obsahu paměti jeho iPhonu a iPadu. Předseda senátu jej nechal zkopírovat a převést na DVD, která pak rozdal všem obhájcům a žalobci. Získali tak záznamy o komunikaci pana obžalovaného s obhájci a podklady pro přípravu obhajoby a k tomu jako bonus soubor rodinných fotografií, který není v žádném případě důkazem v trestním řízení. Některé z nich měly velmi intimní povahu.  SAZ je hrdý muž, citlivý na důstojnost své rodiny a zvláště manželky. Proto byla tato zhůvěřilost pro něj  traumatizujícím zážitkem, ke kterému se stále vrací. Hněvivá reakce na ni vyvrcholila v odpolední části jednání dne 13.února 2019. SAZ nejdříve hněvivě komentoval žalobcův návrh na uložení vysokého trestu a zahrnul různými výtkami předsedu senátu, ale pak překvapivě přenesl pozornost na paní přísedící. Velmi drsným způsobem se pokusil přimět ji, aby se vžila do pocitů jeho manželky, která se musela vypořádat s nemilou skutečností, že její intimní fotografie si mohou prohlížet úplně cizí lidé. Předseda senátu zareagoval odebráním slova a odročením hlavního líčení na následující den s tím, že pokračování závěrečné řeči SAZ nedovolí. Odebrání slova si všimla i ČTK, Česká justice (viz) a server iDnes.cz (viz), v jejichž článcích  se ovšem popis předehry z 13. února 2019 neuvádí.

Pokračování příště

Zdeněk Jemelík

Vyšlo 19.2.2019 na mém bloggu a na webu spolku Chamurappi z.s.