Postupně jsem dospěl k názoru, že část nesnází souvisí s územní organizační strukturou výkonných složek. V krajských městech vznikají klubka místních složek orgánů činných v trestním řízení, jež často propojují neformální mezilidské vztahy. GIBS má speciální povahu: v rámci přirozené obměny příslušníků mohou do něj přicházet policisté z útvarů, proti nimž by případně GIBS mohla vést řízení. Noví příslušníci GIBS by se mohli dostat do situace, v které by měli vyšetřovat bývalé kamarády. Státní zástupce příslušného krajského státního zastupitelství možná dozoroval činnost policie, která se později stala předmětem zájmu GIBS, a může se stát, že pro změnu bude dozorovat vyšetřování GIBS proti policistům, nad nimiž vykonával dohled.

Zadrhávání GIBS může být v některých případech výsledkem tabuizace podezřelých, kteří se jinak těší dobré pověsti. Např. se dlouhodobě neúspěšně pokouším vyvolat trestní řízení proti policistům, kteří provedli v jisté kauze rekognice tak, že je lze podezírat, že umožnili poznávajícímu „poznat“ obviněné, kteří byli nakonec zproštěni obžaloby. Anomálie provedení rekognic jsou nápadné, ale příslušné orgány žádají, abychom věřili, že jsou výsledkem náhody a podezřelé policisty ani nevyzvali k podání vysvětlení.

Za nejškodlivější příčinu považuji rozhodnutí nevyšetřovat, aby se spřátelená služba nedostala do potíží. Přiblížím to na příkladu, který jsem zmínil v několika článcích.

Datum 21. srpna je v našem případě kritické, i když již v roce 2012. Toho dne přijel na jedno moravské překladiště kamion se 4 tunami řezaného tabáku. Čekal na něj místní přepravce s pomocníky, kteří tabák přeložili na jeho vozidlo. Nebyli sami. Čekala také skupina příslušníků Pátracího odboru Celní správy, kteří bedlivě sledovali dění a pořídili videozáznam. Nezajímali se o totožnost řidiče, o doklady od vozidla, od nákladu, ale o místního přepravce a jeho pomocníky.