Z vězení jej vyprostila česká diplomacie. O majetek prý vede soudní spor, na jehož pozadí se škoda z brněnského procesu sp.zn. 46 T 5/2015 jeví jako směšná částka a může být motivem k jeho likvidaci. Tajemně působí pověsti o pobytu vysokých představitelů Spojených arabských emirátů v Praze v předvečer jeho prvního zatčení. Zajímavé jsou jeho styky s vysokými vládními činiteli napříč spektrem parlamentních stran. Náběhem k špionážní povídce jsou pověsti o jeho účasti na hledání „Hanky a Tonči“. Asi by o něm hodně zajímavého mohly vyprávět  české tajné služby. Ty sice vědí, ale nepoví…

Touto kauzou jsem se začal zabývat na žádost obhájců a se souhlasem předsedy spolku Šalamoun Johna Boka v době  pobytu Shahrama Zadeha ve Vazební věznici v Brně-Bohunicích. Ke stylu mé práce patří osobní poznání „klienta“. Při návštěvě ve věznici, uskutečněné za doprovodu místní členky spolku Šalamoun, jsem poznal kultivovaného, vysoce inteligentního muže, z něhož vyzařovala empatie a dobrá nálada. Kauze jsem věnoval řadu článků a soustavně sleduji hlavní líčení procesu, vedeného senátem Aleše Novotného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 46 T 5/2015. Posledně jsem se vyjádřil v článku Obžalovaní „potížisté“ a v rozhovoru pro Parlamentní listy z  9. prosince 2016. Vzhledem k rozsáhlosti kauzy si v její počáteční fázi nedovolím spekulovat o vině či nevině, ale ač laik, si troufám tvrdit, že toto řízení se vyznačuje nebývale vysokou koncentrací procesněprávních prohřešků. Hned na začátku byl Shahram Zadeh zavlečen za účelem hladkého uvalení vazby z Prahy do Znojma do rukou soudkyně, která nevěděla, že Anglie je součástí Evropské unie. Nezachránila ho ani skvělá obhajoba bývalou nejvyšší státní zástupkyní a ministryní spravedlnosti Marií Benešovou.

Příznačný byl spěch s podáním obžaloby dne 18.března 2015. Ze čtyř let lhůty pro útěkovou vazbu totiž připadá jen jeden rok na přípravné řízení. Aby se Shahram Zadeh nedostal z vazby, žalobce podal obžalobu v poslední den lhůty, ač před vyšetřováním dosud unikal neurčitý počet neustanovených osob, zapletených do vyšetřovaného podvodu.

Dramatickým bodem ve vývoji případu byl nezákonný pokus o uvalení časově neomezené předběžné vazby na Shahrama Zadeha, uskutečněný na příkaz státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně Jiřího Kadlece ještě na dvoře věznice bezprostředně po propuštění pana obžalovaného z útěkové vazby po složení neslýchaně vysoké kauce 150 milionů Kč. Zadehovi pronásledovatelé triumfovali: měli na účtě 150 milionů Kč a obžalovaného znova za mřížemi. Nevadilo jim, že jejich jednání připomíná naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu: beztrestnost mají přece zajištěnu příslušenstvím k chráněné kastě. Radost jim zkazil čestný soudce, který návrhu na uvalení vazby nevyhověl, protože pro vyhovění nebyly zákonné důvody.

Již tehdy se zrodilo podezření, že došlo ke koordinaci pohybů soudce Aleše Novotného a státního zástupce Jiřího Kadlece, kdy pan soudce měl poněkud protáhnout řízení o přijetí kauce a propuštění Shahrama Zadeha, aby státní zástupce měl dost času na přípravu zatčení. Není ale čím podezření prověřit.

Prožitky z uvedeného „překvapení“ jsou pro Shahrama Zadeha, jeho rodinu a přátele doživotně nezapomenutelné a mohou vyvolávat ospravedlnitelnou nenávist k původcům utrpení.

V průběhu pokračování hlavního líčení vznikly dvakrát průtahy kvůli poskytnutí času na seznámení se spisem při změně v osobách obhájců. Proti obvyklým poměrům narostla spotřeba času také díky mimořádně dlouhým, několik dní trvajícím vystoupením obžalovaných Petra Moštěka a Shahrama Zadeha. Dalo se proto předpokládat, že hlavní líčení bude pokračovat i v prosinci r.2016 a v lednu r.2017, ale 24.listopadu 2016 předseda senátu odročil hlavní líčení až na 8. únor 2017. Bylo to podivné i proto, že Shahram Zadeh se dostal teprve za polovinu přednesu prohlášení obžalovaného a dlouhá přestávka zhorší přehlednost jeho vystoupení. Zásada, že soud má řízení organizovat tak, aby dospělo co nejrychleji k rozsudku, zde zjevně neplatí, času je dost.

Zdá se ale, že zdánlivá liknavost soudu souvisí s tím, co po odročení hlavního líčení následovalo.  V úterý 29. listopadu 2016 mi pošta doručila anonymní dopis, jímž neznámý „přítel“ varoval, že na Shahrama Zadeha bude znova uvalena vazba jako msta za způsob, jakým se v průběhu řízení vyjadřoval o činnosti žalobce Aleše Sosíka. Pan obžalovaný mu skutečně věnoval velkou, a to hodně nevlídnou pozornost. Zvláště upozornění, že v průběhu jím dozorovaného vyšetřování vzrostla způsobená škoda o 2,25 miliardy Kč bylo pro něj velmi nepříznivé a lze se jen divit, pokud jeho nadřízení dosud nezačali prověřovat jeho způsobilost k výkonu úřadu.

Shahram Zadeh na výstrahu anonymem nijak nereagoval. V pátek 2.prosince 2016 do jeho bytu opět vtrhla policie a po domovních prohlídkách a neúplném přípravném řízení jej místopředseda Městského soudu v Brně Aleš Dufek vzal do vazby ze všech tří vazebních důvodů. Uznal reálnost obvinění státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Michala Galáta (jehož jméno se vyskytovalo v novinách v souvislosti s vyšetřováním pověstného Toflova gangu, a to zčásti v nelichotivých souvislostech), jenž Shahrama Zadeha považuje za hlavu zločinného spolčení, tedy skupiny pachatelů, kteří měli usilovat o změnu výpovědí svědka M.V. a také korunního svědka Petra Pfeifera a zosnovali podání křivých obvinění na policisty, zapojené do vyšetřování výše uvedené kauzy brněnského krajského soudu sp.zn. 46 T 5/2015.

Ovlivňování svědků, zvláště uskutečněné nátlakem, vyhrožováním, fyzickým násilím apod. je jistě trestuhodná hanebnost, příkrost jejíhož odsouzení může v konkrétním případě zmírnit skutečnost, že svědek škodí obviněnému zjevně křivou výpovědí a chování soudu svědčí o tom, že mu zákeřné jednání svědka vyhovuje. Nicméně použijeme-li stejné měřítko na jednání orgánů činných v trestním řízení, nemůžeme přehlédnout, že uvalení vazby na obžalovaného v půli jeho prohlášení před soudem je také ovlivňováním, a to uskutečněným mocnějšími prostředky ve srovnání s těmi, které užívali Zadehovi údajní spolupachatelé. Nabízí se nevyhnutelná otázka, zda obžalovaný Shahram Zadeh, který se postaví 8. února 2017 ke svému pultíku k pokračování v přednesu prohlášení, bude stejně bojovný jako dosud. V každém případě vedlejším následkem uvalení vazby je pochybnost o tom, zda proces krajského soudu v Brně  sp.zn. 46 T 5/2015 neztratil zcela povahu spravedlivého procesu.

Taková je realita rovnosti stran řízení. Obžalovaný, který se pustí do ovlivňování svědků, jde do vazby. Státní zástupci a soudci, kteří uvalením vazby vyvíjejí nátlak na obžalovaného, sice dělají prakticky totéž, a to účinněji, ale nejspíš se dočkají pochvaly nadřízených za říznost.

Obsah obvinění je však v tomto případě takový, že orgánům činným v trestním řízení nezbývá než se jím zabývat. Je ale sporné, zda zásah nemohl počkat až po dokončení Zadehovy výpovědi v řízení krajského soudu v Brně  sp.zn. 46 T 5/2015, které při odpovědnějším přístupu k organizaci řízení mohlo proběhnout již v prosinci. Urychlení zásahu zcela jistě nebylo nezbytné za účelem předejití ohrožení života či zdraví nebo velké ekonomické škody.

Zpochybnění spravedlivosti procesu krajského soudu v Brně  sp.zn. 46 T 5/2015 bylo tedy nadbytečné. Neznám jiný obdobný zásah do nezávislosti soudu. Jeho důsledky jsou tak vážné, že by porušení právního prostředí státu nemělo zůstat bez povšimnutí ústavních činitelů.

Ještě naléhavější je otázka, zda bylo nezbytné poslat obviněné do vazby zrovna přes Vánoce. Na námitku, že zločinci nezasluhují ohledy, odpovídám, že k lítosti některých státních zástupců a soudců dosud platí presumpce neviny, takže k bezohlednému zacházení s obviněnými není důvod. V každém případě novomanželé Jana a Shahram Zadehovi a s nimi jejich rodina a přátelé nikdy nezapomenou na podmínky, v nichž prožili Vánoce r.2016. A stejně jako ze vzpomínek na nezákonné zadržení Shahrama Zadeha po propuštění z vazby, také z této smutné události se může zrodit nenávist k původcům utrpení.

Synchronizace vyvolání průtahů v řízení krajského soudu v Brně  sp.zn. 46 T 5/2015 se zahájeném vazebního stíhání Shahrama Zadeha vyvolává podezření o koordinaci postupu zainteresovaných orgánů, které je o něco důvodnější než v případě zatčení pana obžalovaného po propuštění z vazby. Možná zde máme organizovanou skupinu, zneužívající své moci k pomstě na obviněném za nepříjemný způsob vedení obhajoby.

Již podruhé se podařilo státnímu zastupitelství a justici navodit stav, kdy stát má na svém účtu 150milionovou kauci a současně Shahrama Zadeha za mřížemi, a v dalším vývoji může dojít k propadnutí kauce, následně ke ztrátě ochrany pana obžalovaného před uvržením do útěkové vazby, takže na svobodu se podívá buď až po dosažení zprošťujícího rozsudku nebo naopak po odpykání trestu.

Nicméně situace je podstatně odlišná od té, kterou navodil Jiří Kadlec. V tomto případě je zřejmé, že v průběhu roku 2015 vznikla skupina, vedená advokátem O.K., která se rozhodla přinutit k součinnosti jistého M.V., jenž v řízení krajského soudu v Brně  sp.zn. 46 T 5/2015 zřejmě křivou výpovědí škodí Shahramu Zadehovi. Dalším cílem bylo  vynucení součinnosti svědka-spolupracujícího spolupachatele Petra Pfeifera, jehož úlohu popsal Shahram Zadeh ve svých vystoupeních. Posléze chtěli kriminalizovat policisty, kteří vedli vyšetřování daňových úniků, stíhaných  Krajském soudem v Brně pod  sp.zn. 46 T 5/2015. V tomto posledním případě nenacházím spojitost s filipikami Shahrama Zadeha.

Zde je patrná rozdílnost optiky obhajoby a orgánů činných v trestním řízení. Obhájci Shahrama Zadeha považují výpovědi svědků M.V. a Petra Pfeifera za křivé. Jejich obrácení ovlivňováním se jim jeví jako zbytečné, protože soud by je zcela jistě odmítl jako účelově změněné. V této souvislosti se pak úsilí orgánů činných v trestním řízení jeví jako bránění přiblížení křivých výpovědí k pravdě.

Zajímavé na činnosti skupiny spolupachatelů advokáta O.K. je zahájení jejích akcí v r.2015, v době, kdy byl Shahram Zadeh ve vazbě. Nikdo z pachatelů jej ve vazbě nenavštívil a zatím není žádný důkaz o tom, že by pan obviněný vznik skupiny inicioval a úkoloval ji. Přesto jej žalobce žaluje jako vedoucího skupiny. Je to stejná situace jako v procesu Krajského soudu v Brně pod  sp.zn. 46 T 5/2015, v němž jej žalobce viní z řízení lidí, které nezná a kteří neznají jeho.

Přímo lahůdkou je výsledek snažení obviněných členů skupiny advokáta O.K. Podařilo se jim získat pro své cíle svědka J.D., na základě jehož křivé výpovědi se podařilo podat trestní oznámení na policisty, kteří vyšetřovali činnost Shahrama Zadeha. Ale před podáním trestního oznámení učinil u advokáta prohlášení, že k tomuto jednání byl donucen. Ještě chytřeji si vedl svědek M.V., který se svěřil přímo policii a umožnil tím nasazení sledky a technických prostředků sledování. Činnost skupiny tak od dubna r.2016 probíhala pod dohledem policie. Oba svědci mají zaručenu beztrestnost.

Zajímavá je také informace, že skupina advokáta O.K. měla v úmyslu přivodit Petru Pfeiferovi trestní stíhání pro podezření, že obchoduje s drogami. Shahram Zadeh ale údajně záměr neschválil a žádal o zprostředkování setkání s Petrem Pfeiferem, k němuž zřejmě nedošlo.

Sledka zaznamenala setkání Shahrama Zadeha s advokátem O.K. v r.2016 bez údaje o obsahu jejich jednání. A při domovní prohlídce se u Shahrama Zadeha našly originály prohlášení výše uvedených svědků.

Je tedy jasné, že Shahram Zadeh měl nějaké informace o činnosti skupiny advokáta O.K., ale nevíme, zda její činnost skutečně vyvolal a řídil nebo jen dodatečně vzal na vědomí její výsledky. Na rozhodnutí, že byl vedoucím skupiny, to zatím dle mého soudu nestačí. Nelze ale předjímat další vývoj: co není může být, nebo naopak,  podezření může být vyvráceno.

V dané chvíli nezbývá než vyčkat výsledku projednání stížnosti proti uvalení vazby, kterou podali obhájci bezprostředně po vyhlášení usnesení. Nedělejme si iluze: o stížnosti bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Na vztah jeho soudců k této kauze může mít vliv solidarita s předsedou senátu č.46T Alešem Novotným, jenž z úst Shahrama Zadeha vyslechl o své činnosti mnoho nepříjemného. Obhájci by ovšem mohli požádat, aby o stížnosti rozhodl jiný soud. Výsledek by však byl nejistý a rozhodování o případném návrhu na odnětí a přikázání věci by vedlo k průtahům. Ale zaměření pozornosti na cíl rychlého ukončení vazby je krátkozraké: především je důležitá otázka, zda Shahram Zadeh skutečně uvedl do pohybu skupinu advokáta O.K., či zda jen dodatečně vzal na vědomí výsledky její činnosti.

Vychází také na mém bloggu a na webu spolku Šalamoun.