První ze svědků, předvolaných na den 3.prosince 2018, se omluvil pro neodkladnou cestu, jejíž neodkladnost nedoložil. Protože další předvolaný svědek D.K. byl předveden z výkonu trestu a byl tedy v budově, denní program nebyl příliš narušen.

Svědek D.K. se znal s obž. Danielem Rudzanem, který jej seznámil s obž. Petrem Dokládalem a Petrem Moštěkem. S nimi plánoval společné investice, ale z projektů se nic neuskutečnilo. Je dlužníkem obž. Petra Dokládala z titulu půjčky, kterou dosud nesplatil. Jeho jméno se promítá do některých odposlechů obž. Petra Dokládala. Zazněla tam informace, že společnost P.P.S. GmbH je z 50% majetkem „Moskvy“. Daniela Rudzana považoval za klíčovou osobu, která vedla Petra Dokládala, Elišku Coufalovou a Petra Moštěka. S obchody s pohonnými hmotami neměl zřejmě nic společného.

Ani další svědek se nedostavil, takže k zaplnění času opět posloužilo přehrávání odposlechů.

Dne 4. prosince 2018 předstoupil před soud jako první svědek M.A. Tvrdil, že nezná jména obchodních společností Ecoll, Biodiesel Trade a P.P.S. Zná obž. Jiřího Turtáka, s kterým se seznámil prostřednictvím zesnulého obž. Josefa Schmida. Neví nic o tom, že by se dopouštěli nezákonných obchodních praktik. Protože svědek popíral jejich i vlastní účast na krácení daně z přidané hodnoty, soudce mu nechal postupně přehrát odposlouchané rozhovory. Svědek přiznal, že na prvním záznamu je jeho hlas. K obsahu hovoru vysvětloval, že naletěl nějakým podvodníkům a obž. Josef Schmid mu pomohl se jich zbavit. Trval na tom, že podchycené jednání nesouvisí se souzenou kauzou. Soudce mu nechal přehrát další část odposlechu. Svědek poznal hlas obž. Josefa Schmida a přiznal, že dělal pro něj některé nezákonné úkony. Po třetím odposlechu sdělil, že obž. Josef Schmid a Jiří Turták se pohybovali v obchodu s pohonnými hmotami a jednou mu nabízeli, aby převzal na sebe pohledávku. Soudce znova zkoumal jeho znalost obžalovaných. Svědek trval nadále na tom, že obž. 1-5 neznal. Věděl, že s obž. Josefem Schmidem se stýkali obž. Radek Deutsch a Radovan Chaloupka. Jeho vlastní kontakty s obž. Josefem Schmidem vedly k tomu, že mu občas poskytl kamarádské služby, kdysi mu i půjčoval peníze a zastavovali spolu nemovitosti. Uvedl, že obž. Josef Schmid užíval až 10 čísel mobilních telefonů. Zajistil pro něj potvrzení o bezdlužnosti společnosti, které bylo nutné při vymáhání pohledávky. Dostával provizi z vymožených pohledávek, hlavní část peněz ovšem šla na účet obž. Josefa Schmida.

Svědek se s obž. Josefem Schmidem znal přibližně 15 let. Podal soudu popis jeho povahy. Omezující psychické problémy u něj nepozoroval. O vzájemném vztahu obou zmíněných obžalovaných uvedl, že se k sobě chovali jako obchodní partneři, přičemž bylo zřejmé, že obž. Jiří Turták byl v podřízeném postavení. Potvrdil, že zná obchodní společnost obž. Jiřího Turtáka, kterou původně založil pro své podnikání v informatice, ale později ji panu obžalovanému převedl. Obž. Josef Schmidt podle něj působil dojmem zámožného muže. Svědek vlastnil m.j. také společnost, v jejíž prospěch byly zastaveny pozemky obž. Jiřího Turtáka. Obž. Jiří Turták dal najevo, že se cítil poškozován různými svědkovými kroky.

V návaznosti na tuto výpověď předseda senátu přečetl dopis, zaslaný obž. Jiřímu Turtákovi vězněm z věznice Stráž p.Ralskem, který byl na vycházce. Uvědomil ho, že mu hrozí, že bude muset zaplatit asi 4,5 mil. Kč, ale dodal mu naději, že by spor mohl vyhrát a placení se vyhnout. Pisatel se vyjádřil se velmi nelichotivě o obž. Josefu Schmidovi.

Následoval výslech svědka V.P., který z jmen obžalovaných žádné neznal. Jeho jméno ale prochází některými společnostmi, jež se podílely na stíhané trestné činnosti. Tvrdil, že o jejich trestné činnosti nic neví. Zabývá se zakládáním společností „na klíč“, které jejich nabyvatelé mohou použít jakkoli. Pracuje sám. Dochází k tomu, že nabyvatelé mění názvy zakoupených společností. Předseda senátu mu přečetl několik názvů společností a tázal se, zda si je vybavuje. Zajímal se, zda by se u něj daly nalézt doklady, umožňující identifikaci nabyvatelů. Svědek vysvětloval, že jakmile pro něj skončí obchodní případ, dokumentaci dále neuchovává a jména prodaných společností si nepamatuje. Nepoznal nikoho v soudní síni. Jeho informace doplnil vyjádřením obž. Jiří Turták, ale ani pak svědkovi jméno obž. Josefa Schmida nic neříkalo. Popis převodu společnosti, který uvedl obž. Jiří Turták, uznal za reálný.

Další svědek D.B., si vysloužil předvedení policií, neboť na předvolání se opakovaně nedostavil. Ke známosti s obžalovanými se neznal. O jejich činnosti nevěděl, ale byl jednatelem firmy, přes kterou probíhaly obchody s pohonnými hmotami. Podpisoval listiny, o jejichž obsahu nic nevěděl. Řídil ho jakýsi J.D., majitel restaurace, se společníkem J.K. Zná jméno svědkyně E.K., která byla původně servírka, ale rovněž nastoupila kariéru „bílého koně“ ve službách bosse J.D. Neví o tom, že by J.D. řídil někdo vyšší, dokonce nějací Albánci. Společně s ním se zúčastnil opakovaných jednání na finančním úřadě, kde pouze podpisoval. Svou firmu převedl na další osobu bez vědomí J.D. Na rozloučenou mu předseda senátu doporučil, aby se na předvolání dostavoval.

Následně předseda senátu uložil státnímu zástupci, aby se pokusil zjistit více informací o J.D., jehož pobyt na území ČR byl ukončen. Informoval pak přítomné, že se ruší termín hlavního líčení 10. listopadu 2018, protože se nepodařilo zajistit účast svědků. Další dva dny jsou problematické, protože není jisté, že se 12.-13. prosince 2018 dostaví svědek Nadav. V tom případě by se hlavní líčení nekonalo. Hlavní líčení pak bude pokračovat v únoru. Soud bude stát před úkolem postupně vyslechnout dalších více než 50 svědků.

Protože „finis coronat opus“, náhoda zařadila na konec bloku vystoupení svědka J.S. ze dne 5.prosince 2018, které zasluhuje zvláštní pozornost. Je pozoruhodným doplňkem výpovědi svědka M.N., kterou jsem zachytil v článku Velká daňová kauza – část 2. Výslechu svědka J.S. se tentokrát zúčastnil i obž. SAZ.

Svědky M.N. a J.S. spojuje vztah k jedné obchodní společnosti a známost s obž. Vladimírem Malinou, kterého J.S. považoval za jakéhosi „náměstka“ svědka M.N., a svědek M.N. se k němu hlásil jako k dlouhodobému spolehlivému známému. Je škoda, že nevypovídali ve stejný den, takže nebylo možné je konfrontovat. Svědek M.N. dne 29.10. 2018 vyprávěl, že byl majitelem obchodní společnosti, které se příliš nevěnoval, protože měl práci v Anglii a vysvětlil, jak s ní naložil a co ho při tom potkalo. Podstatné je, že podle jeho výpovědi přijal nabídku obž. Vladimíra Maliny, aby umožnil na jméno firmy provádět obchody s PHM a k jejich vedení zmocnil právě pana obžalovaného. Ve výše uvedeném článku se lze dočíst o dalším podivuhodném dění podle jeho výpovědi.

Odlišnou historku předložil soudu k věření zmiňovaný svědek J.S., původním povoláním živnostník-zedník. Podle něj mu M.N. nabídl, aby se ujal jeho obchodní společnosti, které se nemůže věnovat kvůli působení v Anglii. Společnost v té době obchodovala s pohonnými hmotami. Nakonec ji od něj koupil za poctivě vydělaných 200 tis. Kč a stal se jejím jednatelem. O tom, že má společnost obrovské dluhy, jej M.N. neuvědomil. Měla ale dle M.N. velké pohledávky za společnostmi Ecoll Invest a Fuel Spedition. Měl za úkol je vymoci. Podíl z vymožených částek měl být jeho odměnou. V jednání s dlužníky mu měl být nápomocen advokát, který rovněž působí v tomto řízení jako svědek. Advokát ho seznámil s vyjednavačem dlužné společnosti Fuel Spedition. Představil je a ponechal o samotě. Vyjednavač projevil ochotu závazek vyrovnat a předložil svědkovi k podpisu několik příjmových dokladů, z nichž některé zněly na několik set tisíc Kč, jiné byly blanketní. Vysvětloval, že je potřebuje, aby je mohl předložit vedení společnosti při jednání o uvolnění prostředků na úhradu dluhu jako důkaz o probíhajících rozhovorech. Svědek je důvěřivě podepsal. Sešli se ještě jednou, kdy mu vyjednavač předal 50 tis.Kč jako příspěvek na jeho náklady. Byl to jeho jediný výnos z činnosti v této firmě. Dluh Fuel Spedition nevymohl, protože jeho splacení potvrdil vyjednávači. Své jednání nedokázal uspokojivě vysvětlit rozhněvanému M.N. ani soudu. Jeden z obhájců se jej zeptal, zda převzetí společnosti na sebe myslel vážně. Chtěl pak řešit pohledávku za společností Ecoll Invest. Společně se svědkem M.N. navštívili kanceláře údajně dlužné společnosti za účelem vyjednání úhrady dluhu za dodané pohonné hmoty. Jednali s nimi dva blíže neurčení muži, kteří dluh popřeli, svědka - jednatele J.S. vyhodili a dále jednali jen s M.N.

Svědek přiznal, že kromě výpovědi na policii v přítomnosti obhájců v rámci přípravného řízení navštívil policii již dříve asi třikrát. Při poslední návštěvě podal vysvětlení na téma tohoto řízení. Na policii odevzdal účetnictví firmy, přestože svědek M.N. požadoval, aby je zničil. Svědka M.N. viděl naposled před třemi roky.

Obž. SAZ ve vyjádření k jeho výpovědi vyslovil domněnku, že „podání vysvětlení“ bylo ve skutečnosti „zkouškou na Národní divadlo“, čili že policisté dohodli se svědkem předem, jak bude v přípravném řízení vypovídat. Protože k „podání vysvětlení“ došlo až po sdělení obvinění, označil způsob využití svědka J.S. policií za jeden z důkazů o nezákonných praktikách při vyšetřování. Upozornil také na zásadní rozdíly ve výpovědích svědků M.N. a J.S. a prohlásil, že M.N. svědka J.S. oklamal a zneužil. Když po návratu z Anglie zjistil, že jeho firma má velký dluh vůči finančnímu úřadu, převedl společnost na svědka J.S., aby se zbavil odpovědnosti.

Svědka J.S. otázkami tvrdě tísnil obž. Petr Moštěk. Svědek nedokázal věrohodně popsat muže, s nimiž měl jednat v kanceláři Ecoll Invest a nakonec potvrdil, že obž. Petra Moštěka nikdy dříve neviděl. Ve svém vyjádření se obž.Petr Moštěk rovněž pozastavil nad předběžnými policejními výslechy.

Obecně lze říci, že vystupování obž. Petra Moštěka v obou blocích bylo nepřehlédnutelné. Kladl otázky a vyjadřoval se téměř ke všem svědeckým výpovědím. Nepochybně ovládal látku po věcné i právní stránce do hloubky, takže jeho vyjádření byla působivá. Nesrovnalosti ve výpovědích uváděl na pravou míru. Důsledně prokazoval, že jeho jednání, které svědci případně popsali, bylo vždy v souladu se zákonem.

Sledovaných šest dní hlavního líčení přineslo spoustu informací, ale nic, co by osvětlovalo úlohu SAZ v obchodech s pohonnými hmotami a téměř nic o jednání obžalovaných č.2-5. Ostatně svědci ani SAZ neznali a obžalované č.2-5 jen výjimečně.

Hlavní líčení bude pokračovat 4. února 2019.