Uvedeny do souvislostí vytvářely tyto opomenuté skutečnosti ucelený řetězec, který mě vedl k domněnce, že se za nimi možná skrývá závažný trestný čin, na němž se podílelo několik příslušníků bezpečnostních sborů.

Šlo o události, které se staly před několika lety, ale případný trestný čin by asi ještě nebyl promlčený. Avšak jejich hrůzné následky sahají až do současnosti, takže požadavek na prověření podezření je mravně opodstatněný. Kritickým bodem bylo nebezpečí vypršení skartační lhůty důležitých listinných důkazů v srpnu r. 2022.

Jedním dílčím prvkem řetězce jsem se začal zabývat již před lety a upozornil jsem na něj osobně ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. O objasnění se pokoušel i soud jednáním s příslušnou službou, ale vše bylo marné.

Poznatky jsem shrnul do podání, které jsem počátkem r. 2022 předložil vrchní státní zástupkyni v Praze Lence Bradáčové, o jejíž kvalifikovanosti pro posuzování takových věcí nepochybuji. Přiznám se, že se na ni občas obracím jako na filtr, který mě může vyvést z omylu. Sdělil jsem jí, že mé podání může zahodit, pokud jeho obsah bude považovat za blud.

Ale asi uznala, že na tom může něco být a prověřením obsahu mého podání pověřila Krajské státní zastupitelství Brno. Tím spustila řetěz dějů, jenž mi připomíná vyprávění o Švejkově putování do Českých Budějovic.

Krajské státní zastupitelství Brno nechtělo mít s věcí nic společného, proto vyvolalo u Nejvyššího státního zastupitelství kompetenční spor s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze. Rozhodlo jej Nejvyšší státní zastupitelství již v březnu r. 2022, a to ponecháním věci v péči Krajského státního zastupitelství Brno. Na případu pak měla pracovat nejmenovaná policejní součást. Od ní jsem obdržel vyrozumění, které na mne působilo dojmem, že snad jeho zhotovitel mé oznámení ani nečetl a jeho prověřováním se rozhodně nehodlá zabývat. Dozorový státní zástupce k mé stížnosti rozhodl, že se sice s názorem policejní součástí ztotožňuje, nicméně uznává, že určité napadené okolnosti přece jen vyžadují došetření, a postoupil proto spis na Městské státní zastupitelství v Praze.

Pokus o navázání kontaktu s pražským státním zastupitelstvím kvůli této věci zůstal bez odezvy. Pak se dlouho nic nedělo až do 9. listopadu 2022, kdy mi státní zástupce NSZ znova oznámil, že v kompetenčním sporu byla věc „přiklepnuta“ Krajskému státnímu zastupitelství Brno. Podivil jsem se, proč mi NSZ po půlroce podává znova tutéž informaci. Pak se mi dostalo vysvětlení, které je precizní, nicméně právě při jeho čtení jsem si vzpomněl na Švejkovo putování do Českých Budějovic.

Městský státní zástupce v Praze rovněž nechtěl mít s věcí nic společného a vyvolal nový kompetenční spor, v němž Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo znova tak, že příslušné je Krajské státní zastupitelství Brno.

Výsledný stav je takový, že ke dni 9.listopadu 2022 se ještě žádná policejní součást nezabývala důkladným věcným prověřením oznámení, podaného 3. ledna 2022. Mezitím patrně došlo ke skartaci důležitých listinných důkazů k dílčí záležitosti, u které je velmi silné podezření, že se při ní pracovníci jistého orgánu státní moci dopustili zneužití pravomoci ke škodě nevinných lidí.

Nepochybuji, že všechna související rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství mají z formálně právního hlediska všechny náležitosti, stejně jako rozhodnutí obou státních zástupců, kteří se pokusili horkou bramboru odhodit někam jinam. Žádnému rozhodnutí nelze vytknout nezákonnost. Stěžovat si není kam a nikam by to nevedlo. Všechna rozhodnutí byla správná a zákonná, jen konečný výsledek je naprosto nepřijatelný. Pokud došlo k trestnému jednání, jeho pachatelé mají téměř jistotu, že k jejich usvědčení nedojde, protože příslušné orgány činné v trestním řízení o to nemají zájem. Obětem trestného jednání – bylo-li skutečně trestné – nezbývá než zapomenout.

Důsledné dodržování formálně právních pravidel je důležitější, než účinné potírání zločinu.

Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz.