Ptejme se, v čem je problém. Ne, že by se neobjevily snahy hledat řešení. Jsou to však pouze pokusy vynucené nespokojenou částí českého maloobchodu a drobnými výrobci, kteří jsou první v pořadí ve frontě na postupnou likvidaci. Pod tímto tlakem se pak vytvoří různé důležitější či méně důležité pracovní skupiny, které v zájmu získání prostoru a úspěchu před blížícími se volbami, vykazují činnost, či nečinnost, podle toho, z jakého úhlu pohledu se to posuzuje.

Tato situace negativně dopadá i na české výrobce potravin a zemědělce, neboť sebevyšší dotace na výrobu českému zemědělci nepomohou, pokud následně svůj potravinářský výrobek nemá kam prodat do maloobchodní sítě za férovou cenu.

Dovolte tedy vyslovit reálnou a velmi jednoduchou vizi a zároveň odpovědět na otázku, co nás za pár let čeká a nemine. Až řetězce ještě posílí své postavení na trhu, dejme tomu o dalších 20 % a v mateřské zemi, tedy v sídle majitelů zdejších filiálek, vznikne, a to se dá zcela jistě předpokládat, problém s odbytem zboží, zejména potravin vyrobených u nich doma, zavelí majitel firmy manažerovi české filiálky, že napříště už nebude nakupovat určitou komoditu v Čechách, ale bude ji dovážet dle dispozic majitele. Myslíte si, že oslovený manažer tento pokyn z lásky k Česku odmítne? Nejsme snad tak naivní, jak možná u majitelů těchto firem vypadáme a mnohdy i v tomto smyslu i jednáme.  V případě, že budeme nadále vše sledovat z pozice trpělivých a odevzdaných čecháčků, dostaneme se tam, kam mlčky a se zakrytýma očima spějeme. Opakuji tak výzvu z 204. Žofínského fóra ke spolupráci všech zainteresovaných Čechů a pokud možno i politiků, která povede ke změně pro nás všechny nebezpečně nastavených trendů ve vývoji českého trhu.