Zdeněk Koudelka: Restituce nejsou xenofobní

28.08.2012 10:43 | Zprávy

Pavel Čižinský v textu Xenofobní restituce (Právo 27. 8. 2012 s. 6) označuje církevní restituce za xenofobní, protože majetek se vrací jen tradičním křesťanským církvím a židovským obcím.

Zdeněk Koudelka: Restituce nejsou xenofobní
Foto: Hans Štembera
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

Je nespokojen s tím, že vrácením majetku dojde k postupnému rušení státního financování církví a nedojde k tomu, že podle stávajících předpisů by v budoucnu mohly získat státní finance i muslimské obce či některé sekty. Čižinský nechápe rozdíl mezi restitucí majetku a darováním majetku. Stát může darovat majetek či jinak jej rozdat, komu chce. Pokud jde však o restituci, pak musí vydat majetek tomu, komu původně patřil. To, že církevní restituce, ať již naturálním vydáním původních věcí či finanční náhradou, jsou určeny jen vůči církvím, kterým byl majetek zabaven, je správné. Stejně bylo postupováno při restitucích vůči občanům či některým tělovýchovným organizacím. Zde též nebyl majetek rozdělen rovnoměrně mezi všechny sportovní kluby, ale jen mezi Orel, Sokol a Dělnické tělovýchovné jednoty, kterým byl po roce 1948 odňat.

Kritizovat církevní restituce jako xenofobní, protože z nich nic nemají muslimské obce, je nesmysl. Muslimské obce z nich nic mít nebudou proto, že jim majetek u nás po roce 1948 zabaven nebyl. I státní financování církví přijeté zákonem z roku 1949 vycházelo z logiky, že ze zabaveného církevního majetku bude stát zabezpečovat materiálně církve sám. Proto je v rozporu s logikou zákona, aby ze státních prostředků, které stát získává i z původního církevního majetku, těžily náboženské skupiny, kterým žádný majetek zabaven nebyl.

Stát musí být náboženský tolerantní a umožnit působení nových církví. Což se stalo, když první muslimská mešita vznikla 1998 v Brně. Nové církve však nemají nějaký ústavní automatický nárok na příspěvky státu, to je na uvážení zákonodárce. Náš stát po roce 1945 až do roku 1948 zabavoval bez náhrady jen majetek německý, maďarský či zrádcovský. Pokud zabavoval z důvodu pozemkové reformy či socializace průmyslu majetek jiný, bylo to za náhradu, byť k faktickému vyplacení po roce 1948 nedošlo. Proto zabavil bez náhrady majetek jen německé evangelické církvi. Náhradou za zabavený majetek jiných církví je státní financování. Budou-li církevní restituce, logicky státní financování skončí. Nebudou-li církevní restituce, je logické, že státní financování se má týkat jen církví, kterým stát majetek zabavil.

Autor je právník

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Lumír Aschenbrenner byl položen dotaz

Green Deal

Je nějaká šance, že to zelené šílenství skončí? Vždyť pokud budeme jediný, kdo mu podlehne, tak planetu to nezachrání a nás to žene jen do zkázy. Nebo myslíte, že nám lidem přinese něco dobrého? Co? Už takhle je naše ekonomika dost nekonkurence schopná – to je jen samé omezení, nařízení a byrokracie...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

20:22 Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

„Nemyslím si, že nám jako společnosti příliš prospívá jednostranné vykreslování mužů jako příčin vše…