Např. lékař Martin Balík hovoří o distanční výuce a zákazu sportování dětí jako o úplné katastrofě pro tělo i duši. A nelze, než s ním souhlasit.

Je proto víc než logické, že kompetentní orgány a především Ministerstvo školství hlasitě deklamují, že jim jde o co nejdřívější návrat žáků a studentů do škol. Jen to „technické provedení“ kýženého návratu jaksi pokulhává. Podle ministra Plagy „Návrat žáků do škol záleží na vývoji epidemie a zajištění testů, které zatím nejsou objednané“. Vývoj událostí je ale  rychlejší než moje „literární činnost“, a tak na mě v průběhu psaní článku vyskočilo sebevědomé (jak jinak) prohlášení ministra vnitra Hamáčka: „Od 1. března zahájíme návrat dětí do škol s testováním“.

Že by to najednou šlo? Návrat žáků a studentů do škol přece mohla vláda připravovat sama a ne „čekat“, až tento požadavek vznesou hejtmani jako podmínku, aby požádali vládu o prodloužení nouzového stavu. Hejtmani tak na ni alibisticky přenesli minimálně část zodpovědnosti a vláda nouzový stav o požadovaných čtrnáct dní prodloužila. Rozhodla tak i přes jeho zamítnutí Poslaneckou sněmovnou z minulého týdne, kdy podporu dalšímu prodloužení odmítli „rozhodující“ komunisté z důvodu nesplnění jejich podmínek pro souhlas s prodloužením předchozím. A těmi byly právě návrat žáků prvního stupně do škol a otevření skiareálů. Vláda tedy pravděpodobně rozhodla v rozporu s ústavním pořádkem. Ale to už si pan předseda Rychetský jistě ohlídá. 

Páni hejtmani ale nenechali nic náhodě a dohodu s vládou si pojistili. Podle jihočeského hejtmana Kuby: „Pokud vláda nedodrží víkendové dohody s hejtmany, na jejichž základě ji vyzvali k vyhlášení nynějšího nouzovému stavu, vyzvou hejtmani své poslance, aby nouzový stav dál nepodporovali“. Jako kdyby ho minulý týden podporovali. I tato „podařená zápletka“ svědčí o tom, že naše vyšší územně samosprávné uspořádání má k dokonalosti hodně daleko.

Ale zpět k maturantům. O loňském „majstrštyku“ pana ministra jsem psal v článku „Znásilněná“ klasifikace a tak si dovolím jen krátké připomenutí.

Žáci posledních ročníků, kteří budou konat závěrečnou zkoušku nebo se přihlásili k maturitní zkoušce, se nebudou hodnotit stupněm „neprospěl(a)“ nebo slovem „nehodnocen(a)“. Zákon č. 135/2020 Sb. připouští k závěrečné zkoušce nebo maturitní zkoušce všechny přihlášené žáky (bez povinnosti mít ukončen poslední rok vzdělávání), ale neruší školám povinnost předat i těmto žákům vysvědčení za druhé pololetí. Je proto nezbytné vyhotovit i těmto žákům jejich vysvědčení...

... Pokud by takový žák měl být v jednotlivém předmětu na vysvědčení hodnocen stupněm prospěchu „5 - nedostatečný“ nebo ekvivalentním slovním hodnocením nebo slovy „nehodnocen(a)“, bude namísto toho uvedeno slovo „prospěl(a)“. Co se týká celkového hodnocení u výše uvedených žáků (přihlášeni k maturitní zkoušce nebo závěrečné zkoušce), tak se namísto stupňů neprospěl(a) nebo nehodnocen(a) uvedou na vysvědčení slova „prospěl(a)“.

V letošním roce si ale pan ministr počínal daleko sofistikovaněji. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo Opatření obecné povahy. Na tom by pochopitelně nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem na dokumentu nebylo datum vyvěšení dne 29. ledna 2021. Že na něm není nic mimořádného. Ne, není. Jenom to, že letos bylo 29. ledna v pátek a naši školáci měli pololetní prázdniny. A to znamená, že v tento den musela být pololetní klasifikace dávno uzavřená.  Stačí pak ocitovat jen část jednoho odstavce z již zmíněného Opatření obecné povahy a můžeme se domýšlet, proč se tak stalo. Že by blížící se volby?

Žák, který je ve školním roce 2020/2021 žákem posledního ročníku oboru vzdělání, ve kterém se dosahuje středního vzdělání s maturitní zkouškou, žákem čtvrtého ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře a žákem posledního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, může konat maturitní zkoušku, pokud prospěl v prvním pololetí školního roku 2020/2021.

Motivace ke studiu jako hrom, že. Chtějte pak od maturantů např. na jaře odevzdat ročníkovou práci. Samozřejmě, že ji mnozí odevzdají. V jakém stavu, to už je jiná věc. Ale také by mohli na někoho udělat dlouhý nos. Kdo si myslíte, že by to měl být, pane ministře Plago?!

Zdeněk Lanz