Ale ať už byly na vině otázka dodržování lidských práv, uznání jedné Číny, postavení Tibetu, nenaplnění slibu čínských investic či vypovězení smlouvy mezi Prahou a Pekingem, po roce 2018 se vzájemné vztahy výrazně zhoršily.

Proto prezident republiky Miloš Zeman zaslal ve středu 16. října 2019 osobní dopis prezidentovi Čínské republiky Si Tiň-pchingovi. Mj. v něm uvedl, že nemá žádné pochopení pro konání pražských komunálních politiků, zdůraznil, že Česká republika plně respektuje politiku jedné Číny a požádal čínského prezidenta, aby pokračovaly pragmatické projekty česko - čínské spolupráce (více zde). 

A tato prezidentova iniciativa se měla zanedlouho ukázat pro Českou republiku jako mimořádně důležitá.

Ještě ve čtvrtek 27. února 2020, pražský primátor Zdeněk Hřib společně s dcerou někdejšího ruského vicepremiéra Borise Němcova odhalil na náměstí před ruským velvyslanectvím v Praze 6 tabulku se jménem zavražděného politika. Slavnostní změny názvu náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova se zúčastnily desítky lidí (více zde).

V neděli 1. března 2020 se sešly tisíce lidí na Staroměstském náměstí na demonstraci, kterou svolal spolek Milion chvilek po nedávném zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem. Organizátoři upozornili na hrozbu rozkladu institucí,  které mají kontrolovat pravidla a sloužit občanům. Projevili obavu zejména z možnosti ovládnutí veřejnoprávních médií politiky (více zde). Ten den již byly v České republice hlášeni první tři nakažení lidé. 

Ve středu 4. března 2020 přišla Evropská komise s návrhem tzv. klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními. Podle něj by unijní exekutiva měla možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu (více zde). 

Ještě v pátek 6. března demonstrovalo v Bruselu několik tisíc mladých lidí v čele s klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou za účinnější boj proti klimatickým změnám (více zde).  

Přitom již ke 2. březnu bylo v  Evropě hlášeno již 2199 nakažených a z toho 38 úmrtí!

„Úplné uzavírky hranic narušují životy lidí a volný přeshraniční obchod. Světová zdravotnická organizace (WHO) je navíc nevnímá jako nejefektivnější opatření v boji proti koronaviru.“ To prohlásila 13. března předsedkyně EK Ursula von der Leyenová s odkazem na Česko a další země, které v posledních hodinách v rámci prevence šíření koronaviru přestávají přes své hranice pouštět cizince (více zde).

16. března se ve zpravodajství iDNES.cz objevila zpráva, „Tisíce amerických vojáků už nedorazí. …“. „Mělo to být největší cvičení amerických sil v Evropě za posledních 25 let. Přes Atlantik mělo bleskově dorazit 20 tisíc vojáků i s těžkou technikou. Kvůli rychlému šíření nového koronaviru však americké velení přistoupilo k razantním opatřením a z původně plánované zkoušky na obranu evropských spojenců zbylo jen torzo,“ uvádí se mj. ve zprávě. „Veškerý pohyb personálu a vybavení ze Spojených států do Evropy byl zastaven,“ uvedlo velitelství amerických sil v Evropě (EUCOM).

Ale ani v této, a nejen pro Evropu, těžké zdravotní situaci žádné zprávy nenaznačují to, čím nás mnozí rusofobové včetně těch uniformovaných neustále hystericky straší. V neděli 22. března dokonce ruský prezident Vladimír Putin nařídil armádě poskytnout Itálii pomoc v boji s koronavirem.

Bez zajímavosti není ani zpráva, která pravděpodobně zůstala mimo pozornost sdělovacích prostředků, jíž ale lze dohledat např. na stránkách Ministerstva obrany. „Ve dnech 18. až 27. října 2019 se zúčastní 28 sportovců z ASC Dukla a Armády ČR 7. Armádních letních světových her v čínském Wuhanu“. Na letošní hry je akreditováno téměř 8000 sportovců. Nejsilnější výpravy budou mít domácí Čína, Brazílie a Francie, každá z těchto zemí vysílá více než 500 sportovců,“ uvádí se mj. ve zprávě.

Podle zprávy ČTK z 18. března předsedkyně Evropské komise Ursula vod der Leyenová v rozhovoru s německým deníkem Bild připustila, že spolu s dalšími politiky podcenila nový typ koronaviru. Ovšem již odpoledne byrokratům v Bruselu zřejmě otrnulo, o čemž svědčí informace ČTK z téhož dne, že podle dokumentu Evropské unie spustila ruská média kampaň proti Západu, aby zhoršila dopad epidemie koronaviru, vyvolala paniku a nedůvěru.

Epidemie se mezitím šíří po celém světě, je zasažena prakticky celá Evropa, v neděli 22. březnu byl v České republice potvrzen přes tisíc případů nákazy.

V současné chvíli u nás platí nouzový stav, hranice jsou až na výjimky prakticky uzavřeny, je vyhlášena celostátní karanténa, na veřejnost mohou lidé vycházet jen se zakrytými ústy a nosem, na přítomnost koronaviru bylo testováno více jak patnáct tisíc lidí.  Počet nakažených v neděli 22. března překonal tisíc lidí, zároveň ale již byly zaznamenány první případy vyléčení. Centrální orgány moci se konsolidovaly, zdá se, že jimi přijímaná přísná opatření mají svou logiku a že by mohla během nadcházejících dnů či spíše týdnů přinést pozitivní výsledky.

Postupně se podařilo řešit akutní nedostatek ochranných prostředků dodávkami ze zahraničí. Byl vytvořen bezprecedentní letecký most, na kterém se podílejí letadla vzdušných sil České republiky, tuzemského a čínského leteckého dopravce, od Ukrajiny byl (v rámci spolupráce NATO!) pronajat velkokapacitní nákladní letoun. A odkudže to vlastně ta letadla ten materiál dopravují? Snad od našich spojenců z EU? Nikoliv!  Ti mají sami se sebou co dělat. Létají pro něj do Číny! Ta se nadějně z první vlny nákazy vzpamatovala a se svým výrobním potenciálem je schopna přebytky nabídnout svým obchodním partnerům. A mezi ně, i díky prezidentovi republiky a dalším pragmaticky uvažujícím politikům, patří i ČR. Čína ale nabídla pomoc i dalším evropským zemím.

Již 19. března v článku „Covid-19 je bezpečnostní riziko. Musíme zapojit domácí firmy, říkají generálové“ na seznamzpravy.cz: „Bývalí náčelníci generálního štábu Petr Pavel a Jiří Šedivý volají po větším a koordinovanějším zapojení českých výrobců roušek, respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu. Zůstat dlouhodobě závislí na dovozu z Číně vidí jako bezpečnostní riziko.“ Ono se to snadno řekne, určitě by to bylo lepší. Ale jak to v dnešním především ekonomicky globalizovaném světě zajistit? To už páni generálové neříkají. A tak buďme rádi, že nám někdo pomůže, byť je to pro některé lidi ta „neoblíbená totalitní Čína“.

Pozorovatel současného domácího i zahraničního dění by jistě našel ještě množství dalších zajímavých zpráv a postřehů. Pro pochopení současné situace je však výše uvedený výběr dle mého názoru dostatečný. Jistě se bude řešit, kde bylo primární ohnisko nákazy, potenciálních možností je víc než dost. Ale to bych nechal odborníkům.

Ne nadarmo se říká, že všechno zlé je pro něco dobré. A tak i současná epidemie (dle WHO pandemie), až ji společným úsilím a ukázněností překonáme, přivede mnoho lidí k vážnému zamyšlení nad poznatky a otázkami, jež budou mít pro náš budoucí klidný a spokojený život zásadní význam.

Já to vidím takto:

1. V nouzi poznáš přítele. Toto na první pohled možná otřepané přísloví stále platí. Ani potenciální nepřítel, navíc vytvořený různými politickými animozitami a seskupeními, nemusí a priori číhat na to, až tomu druhému bude ouvej a pak zaútočit. 

2. Pravda a láska nikdy nezvítězí nad lží a nenávistí. Bude to ale neustálý boj a bude záležet jen na nás, jaké bude v daném konkrétním okamžiku jeho skóre.

3. Evropská unie čítankově předvedla svoji totální neschopnost při řešení krizových situací a bude opět na nás, abychom náš vztah k ní podstatně přehodnotili. Nejlépe ve volbách.

4. Ukázalo se, že národní státy mají své nezpochybnitelné opodstatnění a funkci, což by mělo vést k zásadnímu posílení jejich pravomocí na úkor EU.

5. Hranice národních států májí svůj zásadní význam z hlediska jejich obecné bezpečnosti. Májí ale význam i při epidemii současných rozměrů, neboť umožňují kontrolu a omezení pohybu lidí v předepsané karanténě. O řízené nelegální migrační krizi nemluvě. Ani v budoucnosti nevidím problém s prokazováním totožnosti při jejich překračování. 

6.   Institut tzv. schengenského prostoru je potřeba zásadně změnit. 

Je ovšem více než pravděpodobné, že čtenáře napadnou ještě další důležité postřehy a otázky a výše uvedené body rozšíří nebo doplní.