Vážená paní místopředsedkyně, vážené členky, členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já nebudu reagovat na odborníka na všechno a zejména na morálku pana poslance Ratha, ale chtěl bych spíše zareagovat na úvodní vystoupení předsedy a prvního místopředsedy sociální demokracie a vyvrátit některé omyly, které podle mého názoru zazněly.

Na jednu stranu říkám: Děkuji za ta vystoupení. Děkuji za to, co bylo řečeno panem předsedou Sobotkou - že se domnívají, že je třeba problém řešit. Netváří se, jako se tváří část veřejnosti i část této Sněmovny - že žádný problém neexistuje. Netváří se, že si tady vymýšlíme nějaký umělý převod majetku na někoho, komu majetek nikdy nepatřil. Za toto děkuji. A jsem rád. A i když můžeme mít rozdílný názor na to, jak má být problém vyřešen, jsem rád, že sociální demokracie deklaruje, že ten problém vyřešit chce. Také to deklarovaly všechny vlády, ve kterých sociální demokracie v minulosti seděla.

Myslím ale, že tady zaznívají některé omyly, které by měly být vyvráceny. Za prvé. Není pravda, že církve jsou jedinou nefyzickou osobou, které je majetek navracen. Byly to obce, byly to sportovní svazy, byla to nakonec i ČSSD, sice ne rozhodnutím této Sněmovny, ale rozhodnutím Ústavního soudu. Jak dobře víme, Lidový dům byl vrácen společnosti Cíl právě s odůvodněním právní kontinuity, která myslím je u církví zcela nezpochybnitelná, méně zpochybnitelná než v případě sociální demokracie. To je první věc, která má, myslím si, zaznít.

Druhá věc, která je tady stále a pořád podsouvána - že prolamujeme nějaké lhůty, že prolamujeme rozhodné období. Já nevím, kdo ten zákon otevřel a kdo si přečetl § 1, kde se zcela jednoznačně říká "křivdy způsobené v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990", kdo si přečetl všechna ostatní ustanovení, která jednoznačně říkají obecná pravidla, nikoliv konkrétní vydávání - vydává se tento nebo onen majetek. Křivdy způsobené v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Stejně tak, jak to bylo u všech ostatních fyzických osob, včetně toho, že i u ostatních fyzických osob v některých případech šlo o křivdy způsobené podle zákonů platných před 25. únorem, ale způsobené komunistickým režimem za úplně jiných podmínek, než byly nastaveny v původních zákonech. A kdo se podívá na minulé restituce, dobře ví, že to tak bylo.

A třetí teze, která zaznívá a která je zase, myslím, zoufale mylná, je ona částečná náprava křivd. Všechny křivdy, které jsme zde napravovali v této zemi od roku 1990, byly částečnou nápravou křivd. Dobře jsme věděli, že nejsme schopni spravit všechno, co tady komunistický režim způsobil, že nejsme schopni ani majetkově, ale ani udělat odškodnění za věznění, nemožnosti studovat, nemožnosti se uplatnit, že nejsme v desítkách dalších věcí schopni odškodnit každého. Přesto tam, kde byly majetky, jsme je vraceli. Tam, kde majetek nebylo možné vydat, jsme vypláceli finanční kompenzace.

Můžeme vést diskusi o tom, jaké ty finanční kompenzace byly. Já si jsem jist z údajů z Pozemkového fondu, že byly vyšší v těch případech nevydatelných majetků, než jsou dnes odhadnuty. A můžeme ta čísla potom někde na výborech probrat. Já jsem na to připraven, jenom nevím, jestli je to úplně tady do sněmovny.

V tuto chvíli se nebavíme o tom - jak je nám tady podsouváno - že chceme vyplácet náhrady za to, jak byly budovy, pozemky a další věci za čtyřicet let znehodnoceny. Ty jsme nevypláceli nikomu a nevyplácíme a nebudeme je vyplácet ani církvím. Jenom tam, kde nemůžeme vydat, protože už uplynulo dalších dvacet let, protože povinnou osobou je jenom Pozemkový fond a Lesy České republiky, jenom tam, kde nemůžeme vydat, vyplácíme kompenzaci, jako jsme vypláceli ve všech minulých případech.

Takže já se nebojím ani vlny soudních sporů, které by hrozily u mezinárodních soudů, že jsme vypláceli nějaké nižší kompenzace. Vždycky jsme za nevydatelné věci vypláceli. Tady je jenom rozsah nevydatelných věcí výrazně vyšší, než byl na začátku 90. let, kdy jsme za povinnou osobu prohlásili fakticky každého s nějakými velmi omezenými výjimkami, protože jsme to ještě mohli udělat, protože veškeré vlastnictví bylo státní.

Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)