Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak jsme tady po nějaké době znovu s majetkovým přiznáním! Ti z vás, kteří tady sedí už nějaký ten pátek, tak musí zažívat jakési dé ja vu - pomáhají udržet motor české ekonomiky v chodu, poskytují nám blaho, pracovní místa atd.
Anebo zda to byli pouze lidé, kteří v onom nechvalně známém závodu právníků a ekonomů měli o tu pověstnou koňskou délku náskok, dostali se na základě zajímavých informací k majetkům a nyní už pouze tyto majetky zvelebují v českém proslulém korupčním prostředí.
Různé vlády předkládaly podobné návrhy jako dnes předkládají kolegové z opozičních lavic ze sociální demokracie. Kupodivu ani vládní návrhy neměly to štěstí, aby prošly touto Sněmovnou. Zdá se, že různě proměnlivé poměry mezi koalicí a opozicí, různě barevné Sněmovny, nenalezly dostatek síly, aby sáhly na ono citlivé místo naší společnosti, tedy na ty velké majetky některých konkrétních lidí.
Dnes je toto téma o to pikantnější, když si uvědomíme, že nám vládne vláda, která mezi různými svými přídomky má jeden zvlášť oblíbený, a tedy vláda protikorupční.
Bavíme se o tom, jak čelit korupci, už hodně měsíců. Mnohokrát nám kolegové vysvětlili, jak to dobře mysleli, ale že to museli vzít zpátky a předělat, protože narazili na ten či onen formální nedostatek. Dobrá, někdy se to dá pochopit.
Těšíme se, že konečně některé věci se nám vrátí do Sněmovny a poločase vládnutí se dočkáme splnění alespoň některých slibů, které nám dávali politici vládních stran před volbami. Ale, jak se říká, buď je vůle a pak se hledá způsob, nebo není vůle a pak se hledá důvod.
Když jsem si přečetl zdůvodnění české vlády, proč se jí nelíbí tento poslanecký návrh, a celé to vypointoval kolega zpravodaj tím, že navrhl zamítnutí tohoto návrhu již v prvním čtení, tak jsem nabyl dojmu, že se hledá ten důvod, protože kdyby se hledal způsob, tak s touto normou bude naloženo aspoň tím způsobem, že se pustí do druhého čtení, a že pokud jsou tam některé právně technické nevyjasněnosti, tak se dopilují, protože připusťme - revoluce v daňovém systému, zejména v oblasti daňové správy, ono opus magnum předchozí vlády, tedy daňový řád, mohlo poněkud zkomplikovat práci opozičním legislativcům a možná nějaká ta chybička se tam vloudila. Ale odstranitelná. Já věřím, že odstranitelná, že se to dá dát do souladu zejména s aktivní pomocí jistě kvalitních legislativců koaličních, pokud mají samozřejmě zájem něco udělat na poli protikorupčních opatření.
No, možná, že to není až tak definitivní a obměkčíme některá srdce koaličních poslanců, i když loajalita je loajalita, já to chápu, ale zkusme se ještě zamyslet nad tím, jestli skutečně chcete zabít už v tuto chvíli tento návrh, otočit palec dolů a říci - tak to, kluci a holky, zkuste za rok nebo za dva, možná bude lepší situace.
Ano, ale nevím, jestli situace bude lepší. Ona může být horší. Není to tak dávno, myslím, že dokonce včera jsem tady stál v řečništi a upozorňoval jsem na různá opatření, která zvažují kolegové v sousedních zemích Evropské unie, opatření, která směřují k tomu, aby majetek bohatých byl transparentní, aby se odváděly solidární odvody při řešení problémů, které dnes evropské ekonomiky mají, a aby se k tomu přijímaly adekvátní nástroje. A tím adekvátním nástrojem samozřejmě jsou i majetkové daně a nástrojem, aby se tomu řekněme nikdo nemohl vyhnout, jsou majetková přiznání a sankční dodanění tam, kde si dotyčný poplatník dovolil mít tu drzost, že udělal kličku před správcem daně, před státem, před veřejností a před občany.
Takže ony ty důvody jsou možná čím dál výraznější. Progrese u majetkových daní je téma, které je skloňováno i pravicovými politiky, i když někteří, kteří jsou skutečně ryzí ve svých ideových východiscích /kolega Laudát , abych někoho vzpomenul, už mě několikrát opravoval, že lidi typu Berlusconi, Sarkozy, Merkelová, nejsou ti správní pravičáci, že správní pravičáci sedí v České republice, v Praze na Strakovce a pokud možno ve straně TOP 09/ - nevím, jestli se na to bude takto dívat zbytek Evropy. Já si zkrátka myslím, že udělat si pořádek v této věci by bylo namístě. Možná, kdyby už majetková přiznání existovala, nemuseli bychom se dívat na to, jak padají jako kuželky jeden za druhým ministři této vlády. Protože v řadě případů, dokonce bych řekl ve většině případů, tam byly pochybnosti o tom, jak se staví k těmto záležitostem, jak podnikají, jaké mají zájmy atd.
Tolik takhle obecnější zamyšlení k tématu, které je teď na stole a které - myslím si - by nemělo uniknout pozornosti jenom proto, že se blíží páteční poledne, že bychom byli rádi, abychom těch několik zákonů, které jsou předurčeny pro dnešní projednání, protáhli Sněmovnou, abychom to sekali jak Baťa cvičky a mezitím by se vytratila tato důležitá věc.
Naposledy jsme tu tedy mohli stát - myslím, že to byl rok 2010 - kdy kolegové ze sociální demokracie tady předložili podobný návrh. Je od nich jistě znakem jistého odhodlání, že to v tak krátké době zkoušejí znovu. Možná jsou znepokojeni právě oním neřešením korupční problematiky, ale já si myslím, že především hledají cestu, jak se vypořádat s předchozími připomínkami a jak obměkčit vás, kteří to neustále znovu a znovu odmítáte.
A tak hledají model poněkud odlišný, čímž chci upozornit, že to, co máte na stole, je poněkud odlišné od předchozích návrhů, i když ta koncepce, to myšlenkové východisko, je stejné, tedy transparentně prohlédnout určitou skupinu lidí s majetkem od určité úrovně a pokud tam je nějaká lidově řečeno levota, tak dodanit. Východisko je stejné. Musím říci, že bylo stejné i v návrzích, které jsme předkládali v této Sněmovně my na podobné téma.
Když vzpomínám na ty historické návrhy, tak reminiscenci bych zarámoval návrhem, který tady předkládal emeritní ministr financí Pavel Mertlík za vlády Miloše Zemana v roce 1999. Tehdy pravice možná z taktických důvodů, možná, že si přece jenom někteří z vás uvědomili, o co jde - pustila návrh až do třetího čtení. Nebyli tak arogantní k návrhům opozice v této oblasti a byli odhodláni, ochotni, diskutovat nad tímto návrhem.
Připomínám, že hranice majetku, který by podléhal majetkovému přiznání, byla tehdy navrhována 10 miliónů a že základním přístupem bylo takto kontrolovat a zdaňovat majetky směrem dopředu v čase, čili tím padla výhrada retroaktivity.
Dalším pokusem - rok 1999 - opoziční smlouva. Hledat v tomto prostředí dohodu bylo velmi komplikované. Mnohem snadnější to bylo v roce 2003. Vy si možná vybavíte, že za vlády Vladimíra Špidly byly hlasovací poměry ve Sněmovně odlišné, že podpora majetkovému přiznání byla větší. Tehdy, myslím, že to byl ministr Jiří Rusnok, nebo dokonce kolega Sobotka, předkládali další vládní návrh, který opět zapracoval některé výhrady pravice. A kdyby řekněme se nezatlačilo na tehdy vládní sociální demokraty z pozic koaliční smlouvy, tak by pravděpodobně minimálně Sněmovnou tento návrh pozitivně prošel. Nestalo se tak.
Mohou si kolegové vyhodnotit, zda řekněme ohledy na Unii svobody v té době jim stály za to. Mohli jsme mít už příslušnou právní normu, nebo jsme si aspoň mohli otestovat, zda horní komora je skutečně ústavní pojistkou a má na mysli blaho lidu, nebo tehdejší komora by to zabila. Uviděli bychom.
Ale, bohužel, nestalo se tak. A tak štafetový kolík musela převzít v té době KSČM. Samozřejmě v rovině nikoliv vládních, ale poslaneckých návrhů.
Kolega Filip tady předkládal v roce 2005 za vládu Jiřího Paroubka podobný návrh, který byl v souladu s volebními programy nejen sociální demokracie, ale - tuším - že tehdy i Strana zelených snad k tomu měla vstřícný postoj. Opět zafungoval koaliční chomout. Takže jsem tehdy nepochodili. Abych ten výčet, reminiscenci těch návrhů uzavřel, tak za naši stranu jsem tady stál já v roce 2008, to bylo za vlády Miroslava Topolánka, tehdy ty hlasovací poměry už nebyly tak příznivé a musím si trošičku postesknout, protože kolegové ze sociální demokracie už neměli ten koaliční chomout, mohli se postavit statečněji k těmto návrhům, které se zas principiálně od těch nelišili, bohužel, pro tento náš návrh nehlasovali ani někteří z nich.
Jak se říká, půjčka za oplátka. My dneska budeme pro jejich návrh hlasovat. My tohle to vrtění taktické nemáme zapotřebí. My si skutečně myslíme, že je to zásadní věc a je nám vcelku jedno, kdo to navrhuje. Když to navrhoval ještě ve staré struktuře federální republiky Česko-slovenské ministr Kočárník, který v té době rozhodně nebyl členem Komunistické strany, tak jsme to také podpořili. Ten zákon tehdy dokonce prošel. Autorita pana ministra Kočárníka byla velká, ale ztroskotalo to na tom, že při transformaci daňového systému do České republiky, vzpomínáte si, že v roce 1993 se zásadním způsobem přeoral daňový systém, tak tato právní norma neproklouzla do těch defederalizovaných časů, tedy v roce 1993 už bohužel neexistovala.
Tím jsem chtěl jenom dokumentovat to, že ty snahy mohou skutečně přicházet z různých stran a že je vítáme, pokud jsou myšleny upřímně a pokud je tady vůle nad tím aspoň diskutovat.
Tento návrh, který je teď na stole, je vlastně jakýmsi mixem různých předchozích řešení. Čím se liší od předchozího návrhu je, že zavádí především povinnost pouze oznámení k majetku a to oznámení se týká jenom vyjmenovaného typu majetku, což je jakýsi vstřícný krok k obavám jednak z agendy a jednak k výhradám i vlády. Já si myslím, že je to jisté taktické ukročení, které lze chápat, protože pokud se tam vyjmenovávají ty klíčové majetky, tak si myslím, že o ně zejména jde.
V logické povinnosti oznámení pak na to navazuje instrument majetkového přiznání, který ale už není stanoven jako automatická povinnost, ale podává se pouze v případě výzvy správce daně, což je zase jisté změkčení, které chápeme, že je třeba v této atmosféře asi učinit. Já to chápu a myslím si, že v souvislosti s trestným řízením je to automatická záležitost.
Může být debata o sankční dani. Sankční daň samozřejmě znamená poměrně vysoké zdanění, ale vyhýbání se povinnosti daňové není trestný čin, takže proč mít problém z toho, že se touto sankční daní velmi zatíží samozřejmě ty osoby, o které by se jednalo.
Mezi výhradami vlády, že nejsou dostatečně kvantifikovány ekonomické rozpočtové dopady. Mně to přijde jako nepodstatná výhrada v tom smyslu, že podobně je tady někdy mluveno o majetkových daních jako o přežitku reliktu, protože vydělávají na sebe tak málo, že ani nezaplatí tu daňovou správu. To je v českých zemích speciálně pravda. Je jenom otázka, jestli toto je argument pro postupné vymizení majetkových daní úplně. Já mohu argumentovat přesně opačně, to znamená, že z toho mně vyplývá závěr, že by se měla zvýšit progrese u majetkových daní, opět jakýsi akt solidarity, jako nástroj, jak by se měly odregulovat skoro až feudální poměry, to znamená ta feudální kumulace majetků, protože pokud by každý hospodařil s majetkem, zejména s tím, který si sám zaslouží, tak to vypadá jinak, než když dědicové velkých majetků už v podstatě ani necítí potřebu, natož povinnost pracovat pro blaho společnosti.
Čili ty fiskální dopady by se změnily v situaci, kdy by se k majetku přistupovalo poněkud jinak a kdyby to nebylo vnímáno jako škodlivý relikt. Určité kvantifikace tam samozřejmě jsou, ale já si myslím, že je to hodně závislé také na tom, jak by byla konečná podoba této daně nastavena. Debata může být nepochybně k hranici majetku. Dá když jsem tady včera mluvil o oné výzvě, kterou kolegové ve francouzském a německém parlamentu adresovali svým vládám, tak tam byl majetek, ona solidární majetková daň nastavena na hranici jeden milion eur. A když to přepočtu na naše, tak by to byla hranice nějakých 25 milionů českých, možná, že by se to tady našlo, jak se tak dívám po Sněmovně, ale nebojte, jenom byste poctivě doložili, že jste k těm penězům přišli poctivě. Kvůli tomu se vám ta ruka třást na hlasovacím zařízení určitě nemusí.
Pokud jde o některé výhrady typu, že se navrhovatelé dostávají do konfliktu s ústavností, dokonce s Listinou základních práv a svobod, že se sahá na vlastnická práva. Já si myslím, že transparentnost nabytí vlastnictví by měl být zájem každého vlastníka, že práva mají samozřejmě i své povinnosti a že toto rozhodně se nevlamuje do vlastnických práv. Nežijeme v nějakém divokém Východě či Západě, kdo si co ukradne, to má. Já si myslím, že v právním státě toto nelze chápat jako zásah do vlastnických práv. Stejně tak konstrukce, že právo na odepření výpovědi blokuje ono vyjádření se k majetku, když dostane státní zástupce podnět v oblasti trestního řízení, mi připadá jako ideová konstrukce, která myslím si snad ani není hodna vlády, že to tam takto napsala.
Celá řada výhrad tady je. Například nepřímá novelizace zákonů upravující daňovou správu. Vezměte si, co jsme prohlasovali na této, popřípadě na minulé schůzi. Vezměte si, jak jsme hasili - řekněme - technické nedopatření, abych to řekl kulantně a eufemisticky, v případně hazardu, když jsme dávali tento problém do různých zákonů a nevadilo to. A tady jde o věc majetkovou, o věc daňovou. Jestliže řešíme daňovou správu, skutečně si myslíte, že je to takový zločin novelizovat příslušné zákony o územních finančních orgánech? Já se to nedomnívám.
Takže aniž bych tady chtěl dlouho zdržovat, já vím, že hladový poslanec třeba by už nemusel být tak nakloněn tomu, o co vás chci v závěru požádat, čili vydržte to, jistě se oběda dočkáte, ale zvažte velmi dobře, velmi dobře, jestli chcete být ti, kteří tento návrh, tuto myšlenku zabijí už v prvním čtení. To je před očima veřejnosti se z vás stanou ti, kteří se toho kroku prostě bojí. A vy se přece nebojíte! Tak zkuste aspoň diskutovat, zkuste to pustit do druhého čtení, třeba se ty právní a jiné problémy, které se tam možná vyskytují, vyřešit dají. Anebo hlasujte, jak se občas stává v této Sněmovně, tedy na povel, arogantně, nezajímá nás to, my budeme vyprávět lidem o protikorupčních opatřeních dál, ale když je tady reálné protikorupční opatření, tak bohužel. Zamyslete se nad tím. Já myslím, že to na druhé čtení opravdu je a rád bych si pak v detailu, samozřejmě daleko už věcnějším, o tom s mnohými z vás popovídal. Dejte tomu šanci, uvidíte, že to zas tak strašné nebude. Nebude vás to bolet. Nebojte! Děkuji.
Více:
ČSSD neprosadila ve sněmovně přiznání k registrovanému majetku
##PROFIL 130##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR