Návrh státního rozpočtu by měl být odpovědí na to, že krize z roku 2009 se vrací. Vývoj ekonomiky totiž připomíná tvar písmene „W", což potvrdilo, že nejde o běžnou cyklickou krizi, která snadno odezní. Přes dočasné oživení jsme dnes stále pod úrovní 2008 a zhoršující se trendy byly patrné už na počátku léta. Ministr Kalousek dokonce pustil do veřejnosti úvahu, že dopady nové recese mohou být pro ČR horší než v roce 2009.

Přesto oficiální prognóza návrhu rozpočtu na rok 2012 setrvačně staví na optimistických datech z letošního jara (růst +2,5 % HDP). Opatrná predikce Ministerstva financí ČR uvádí už růst jen +1 % HDP. Přesto ministr Kalousek odmítá korigovat svůj návrh s tím, že čísla stejně nejsou konečná, a žádá o mandát na úpravy až v prvním kvartálu příštího roku. Schválena mají tedy být falešná čísla, které nebere vážně ani vláda samotná. Marně pak tvrdí ministr Kalousek, že nechce od parlamentu bianco šek.

Jak máme brát vládní návrh vážně, když ho nebere vážně ani ministr Kalousek a jeho ministerstvo? O variantách, které připravují na žádost vlády ekonomičtí experti, je odmítána politická debata. Přitom krizový scénář stagnace ekonomiky (0 % HDP) není jen z dílny NERV, ale tuto trajektorii mají za nejpravděpodobnější i experti ČMKOS, Asociace podnikatelů a celé řady nezávislých ekonomických institucí. A to nemluvím o variantě katastrofické, tedy o propadu ekonomiky (minimálně -3 % HDP), což nevylučuje ani ministr Kalousek.

Za této situace je absurdní odmítat debatu o odpovídající hospodářské a rozpočtové strategii. Alternativy té dosavadní existují a v EU i v jiných zemích se o nich otevřeně mluví. Ano, byl by to koncepční střet, ale jen z takového střetu se může narodit vektor řešení, který dá naději do budoucna nám všem a ne jenom současným elitám. Nestačí jen přepočítat dopady a pokračovat ve stejných kolejích, jako by se nechumelilo, jako v roce 2008. To by byla parodie na odpovědné vedení.

Nikdo rozumný nebude volat po marnotratné rozpočtové expanzi. Redukovat rozpočtovou politiku na minimalizaci výdajů ale nestačí. Je nutná pozornost ekonomickému rozvoji a konkurenceschopnosti. Plošná rozpočtová restrikce a neschopnost čerpat zdroje z EU podvazují růst. Zhoršení směnných relací zahraničního obchodu jsou zrcadlem zanedbané péče o podporu odbytu a je nezbytné jej více zaměřit směrem k rozvíjejícím se trhům. A možná depreciace (měknutí) české koruny není perspektivním řešením tohoto problému.

Rozpočtová politika se bude opírat o některé klíčové zákony. Má být řešením ještě větší zvyšování DPH než dosud (mluví se o sazbě 19 %)? Máme se spokojit s tím, že národohospodářsky a sociálně chybná penzijní reforma může být podle úvahy ministra Kalouska pouze o rok odložena? Raději zrušme tento tunel na veřejné peníze a hledejme novou shodu na tom, co s penzemi, která zachová kupní sílu běžných seniorů. Koalice nyní odložila jednání o pokračování daňové reformy, která se týká daně z příjmů. Což by ale nebylo na místě „vyříkat" si například i větší solidaritu bank a velkých korporací? Nelze čekat se založenýma rukama na to, co vláda na jaře příštího roku při slibované novele zákona o státním rozpočtu předloží.

Víra, že se lze proškrtat k stabilitě, nemá reálné základy. Výdaje mají podle plánu stagnovat, ale při inflaci pravděpodobně kolem 3-4 % vlastně reálně klesají. Na veřejných zakázkách se přesto plýtvá vesele dál, zatímco územní samospráva dotuje výkon státních kompetencí z více než 20 % a zdravotní pojišťovna musí dotovat státní pojištěnce dokonce z cca 60 %. To destabilizuje jak pojišťovací systém, tak chod obcí a měst.

Varianta stagnace ekonomického vývoje v ČR znamená výpadek rozpočtových příjmů oproti plánu o 40-50 miliard. To nevykompenzuje ani další zvýšení DPH, ani uvažované zvyšování spotřebních daní (tabák, alkohol) či naopak snížení této daně u motorové nafty (aby ji dopravci nakupovali v ČR). Rezervní polštář, který v letech 2010 a 2011 byl na dluhové službě, bohužel při problémech evropského finančního sektoru už nemusí být použitelný. Domino efekt z rozkolísaných významných bank může zvýšit cenu financování dluhu i v ČR.

Je proto nejvyšší čas opustit dogmata a otevřít diskusi novým inspiracím. My o nich chceme diskutovat - nechceme v časech krize jen pouhou destruktivní blokaci. Je na koaličních stranách, zda i nadále zůstanou hluché.

Jiří Dolejš, poslanec PČR za KSČM a ministr stínové vlády KSČM pro resort financí

Dále čtěte:
Paroubek: Dušičkový rozpočet
40 hodin nonstop. To jsou naši stachanovci ze sněmovny
Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení rozpočet 2012

##PROFIL 130##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE